Chceme „mladou“ krevní plazmu!

Chceme „mladou“ krevní plazmu! | foto: Profimedia.cz

Jak se hledá „pramen mládí“: v pupeční šňůře i v rybích střevech

  • 0
Vědci už roky ví, že krev mladých myší zlepšuje kondici starších zvířat, a hledají, proč tomu tak je. Jak se dalo čekat, jde to pomalu, ale přesto jsou některé nové výsledky povzbudivé - a některé i velmi překvapivé: mladá lidská krev činí myši chytřejšími, a rybám prodlužuje život obsah cizích střev.
Reklama

Před dvanácti lety se podařilo týmu z Kalifornské univerzity v Berkley v časopise Nature „zabodovat“ se studií, která ukázala jak měřitelně omladit staré pokusné potkany. Vědci tehdy spojili krevní oběh i těla mladého a starého zvířete a ukázali, jak celá řada tělesných mechanismů toho staršího se zlepšuje, zatímco mladší měřitelně schází.

Šlo do značné míry o oživení staršího problému, protože takové spojení dvou zvířat, tzv. parabióza, je známá už 150 let, článek se přesto od té doby dočkal více než tisíce zmínek v další vědecké literatuře (podle Scopus). Připomněl, že stárnutí a potažmo smrt by bylo možné moci oddálit (když už ne porazit) něčím, co média rychle označila za „upíří léčbu“ (my také, abychom se hned přiznali).

Vědci od té doby hledají konkrétní mechanismy, které k efektu vedou, ale není to nic jednoduchého. Krev je koktejl různých chemikálií, které mají v těle často účinek už ve velmi malé koncentraci. Navzájem se také mohou ovlivňovat a jejich účinek nemusí přímo záviset na koncentraci - a tak dále a tak podobně. Jinak řečeno: víme dost na to, abychom věděli, že toho ještě spoustu nevíme.

Ale čas od času se objeví novinky, které nás přece jen posunou, a tento týden se jedna taková objevila (znovu) v časopise Nature. Znovu pochází z Kalifornské univerzity a tým autorů v ní přesvědčivě identifikuje jednu látku z „mladé“ lidské krve (konkrétně z krevní plazmy z pupečních šňůr lidských dárců), která pomáhá k lepší funkci mozku starších zvířat.

Jde o bílkovinu nazvanou TIMP2 (viz Wikipedie), která není sice v podstatě jinak ničím výjimečná, ale podle všeho její podávání pomohlo starším zvířatům plnit některé úlohy, například orientaci v bludišti, výrazně rychleji, než se dařilo jejich vrstevníkům. „Omlazení“ hlodavci se rychleji učili a lépe si pamatovali, a to zřejmě v důsledku změn, které přítomnost TIMP2 (a jejích předpokládaných, ale neznámých „spolupachatelů“) vyvolala v jejich hipokampu (části mozku, která podle všeho hraje významnou roli v krátkodobém uchovávání informací a při prostorové orientaci, viz Wikipedie).

Reklama

Při pitvě se ukázalo, že v neuronech těchto zvířat se podstatně zvýšila aktivita genů, které buňky „povzbudily“ k vytváření nových spojení s okolními neurony. Bílkovina kupodivu dokázala na mozek působit i přes to, že ji vědci nevstříkli myším do mozku, ale do krevního oběhu. Působí tedy nějak nepřímo, ale zatím není vůbec jasné jak.

Výzkum role TIMP2 na mládnutí části mozku stojí za další ověřování, ale poznání jeho role bude možná trvat dosti dlouho. Šéf kalifornského týmu Tony Wyss-Coray doufá (a už na to založil firmu), že se mu podaří ale poměrně rychle provést klinické zkoušky podávání této a případně dalších bílkovin pacientům s neurodegenerativním onemocněním. To by mohlo být poměrně přímočaré řešení, které by možná mohlo pomoci - a paralelně s tím by běžel podrobnější výzkum mechanismu působení TIMP2 na mozek.

Možná se ukáže, že jde o slepou uličku, ale to výzkum v této oblasti nezastaví. Naopak, nabízí se v ní celá řada možností další práce. Jednu překvapivou ukázala jedna nedávno zveřejněná zatím jen na serveru bioRxiv (dostupná zde), která ukazuje, že „omlazující efekt“ má i obsah střev. Alespoň tedy u drobných ryb halančíků.

Čím vědci také krmí ryby

Tým z Ústavu pro biologii stárnutí v německém Kolíně nad Rýnem udělal poměrně jednoduchý pokus. Skupině halamčíků ve středním věku (cca 9 týdnů) vybil antibiotiky veškerou střevní mikroflóru a pak jim do akvária hodil exkrementy ryb zhruba o tři týdny mladších. Ryby sice „zbytky“ po ostatních nejedí, ale vyzkoušely, co jim to v akváriu (jinak samozřejmě sterilním) leží.

Bakterie z odpadní hmoty se jim evidentně dostaly do těla a zcela kolonizovaly jejich střeva, jak se ukázalo při pitvě. Ryby v pokusné skupině pak měly i v požehnaném věku 16 týdnů bohatší střevní flóru, než je u seniorů mezi halančíky běžné. Zajímavější ovšem je, že žily poměrně výrazně déle (medián dožití o 37 % vyšší než kontrolní skupina), a i ve stáří byly měřitelně aktivnější; častěji než jiné stejně staré ryby vyrážely na krátké sprinty po akváriu. (Malá poznámka na okraj: život prodlužuje už samo podávání antibiotik, ale efekt není zdaleka tak výrazný.)

Jiné skupiny podle časopisu Nature připravují stejný pokus i s jinými druhy zvířat, včetně hlodavců, tak uvidíme, jestli výsledek bude pozitivní. Na omlazovací kúru fekální transplantací je však rozhodně brzy (byť jsou jiné dobré důvody ji podstoupit). Ve zvířecích studiích se objevila celá řada efektů, které pak u lidí vidět nebyly. Navíc v tomto případě jde o druh poměrně vzdálený a výsledek byl pozorován zatím jen v jediné laboratoři.

Samozřejmě, vidina omládnutí je lákavá, a tak nevylučujeme nic. V praxi už běží nejméně dvě malé na pohled seriózní klinické studie, které chtějí zkoumat vliv podávání „mladé“ krevní plazmy u seniorů. Zatím se ověřovala pouze bezpečnost (tedy zda to neubližuje), ne účinnost (zda pomáhá) postupu. Kromě toho také v Kalifornii (kde také jinde, že?) vznikl start-up Ambrosia, který vlny zájmu o tento druh výzkumu využívá k získávání platících zákazníků. Firma nabízí účast v klinické zkoušce podávání krevní plazmy od mladých lidí po osmi tisících dolarů za „kus“ (ve výše zmíněných studiích je účast zdarma, jak to u seriózních výzkumů bývá).

V případě Ambrosie jde mírně řečeno jde přitom o velmi podezřelou aktivitu. Ano, inspirace seriózními vědeckými výsledky je zcela pochopitelná, ale přenos výsledků na myších na lidi je na hranici podvodu - když ne per legem, tak rozhodně z etického hlediska. Kolem „upíří terapie“ se ovšem pomalu vytváří podobná očekávání jako třeba kolem kmenových buněk, a tak se dá očekávat, že zájmu veřejnosti bude někdo zneužívat. Doufejme, že v tomto případě alespoň nikdo neoslepne.

Reklama
Sdílet článek Facebook Twitter Google Plus
Reklama

žádný příspěvek v diskusi

Témata: Kalifornie
Reklama