Proč by některé viry mohly být „krutější“ k mužům než ženám

aktualizováno 
Některé viry se mohly vyvinout tak, aby způsobovaly vážnější problémy mužům než ženám, spekuluje nedávná vědecká práce. Pro viry by totiž mohlo být výhodné nechat ženu nakazit děti. Bohužel fenomén mužské „rýmičky“ tento nápad vysvětlit nemůže.

Virus HTLV-1 | foto: NIHCreative Commons

Epidemiologie, tedy nauka o šíření nemocí, zná celou řadu malý či větších záhad, které stále nedokážeme vysvětlit. Jednou z nich, byť ne rozhodně nejpalčivější, je třeba ve studiích zaznamenaný rozdíl mezi japonskými a karibskými pacienty s poměrně vzácnou tzv. ATL leukémii (jde o anglickou zkratku výrazu adult T-cell leukemia, tedy leukémie (či lymfom) z dospělých T-buněk).

To je naštěstí celkem vzácná forma nádorového onemocnění, která postihuje buňky imunitního systému, kterou vyvolává virus. Konkrétně jde o virus označovaný jako HTLV-1 (Human T-cell Lymphotropic Virus Type 1), který se vyskytuje prakticky jen v několika oblastech světa, kromě Japonska a Karibiku třeba v částech Indie, Afriky či v jižním Pacifiku. Je přenosný zhruba jako HIV, tedy sexuálně, krví (ale na rozdíl od HIV ne samotnou plazmou) nebo z matky na dítě. Jeho jednotlivé lokální „typy“ jsou víceméně velmi podobné, ale průběh nákazy se může lišit. Třeba v případě zmiňovaného Japonska infekce přejde v leukémii spíše u mužů než u žen. Ale v Karibiku taková závislost patrná nebyla, u mužů i žen virus způsobil onemocnění v podstatě se stejnou pravděpodobností.

V tuto chvíli žádné jasné vysvětlení rozdílů nemáme. Mohlo by to být dáno genetickými rozdíly mezi populacemi, malými genetickými rozdíly mezi viry v obou oblastech. Ale možná, že by stálo za to podívat se na odlišný přístup ke kojení v obou částech světa, píší Francisco Úbeda a Vincent Jansen z Londýnské univerzity v časopise Nature Communications (celá práce je pro zájemce dostupná zdarma).

Japonky děti totiž v průměru kojí déle než v Karibiku a pravděpodobnost přenosu viru z matky na dítě je tak větší. Což znamená, že přenos z matky na dítě je pro virus důležitým kanálem šíření, zatímco v Karibiku mají větší důležitost jiné typy přenosu, například při sexu.

Úbeda a Jansen proto přichází z domněnkou, že evoluce japonský virus tlačí k tomu, aby k matkám byl „vlídnější“ - odměnou mu za to bude fakt, že může s vysokou spolehlivostí nakazit děti, které bude mít, když zůstane naživu déle. V Karibiku pro něj nemá smysl mezi pohlavími nijak rozlišovat, protože dítě se spíše nenakazí.

Pro svůj zajímavý nápad nemají autoři žádné přímé důkazy, ale o to ani tak nejde. V podstatě jde o způsob, jak ponouknout kolegy, aby se pokusili zjistit, zda na hypotéze něco není (a samozřejmě také splnit nároky na publikace). Samozřejmě začnou nejspíše tím, že budou o hypotéze pochybovat a pokusí se pozorování vysvětlit jinak - například tím, že ve skutečnosti rozdíl mohou vysvětlit odlišnosti mezi imunitním systémem mužů a žen.

Když myšlenky toto „ostřelování“ snese a podaří se pro ni najít další podpůrné důkazy, pak ji bude možné začít brát skutečně vážně a třeba se pokusit poznatek promítnout do praxe i do vývoje nových léků (nešlo by třeba virus ošálit, aby si myslel, že napadl ženu?). Nemuselo by se to přitom týkat jen HTLV-1, protože stejnému evolučnímu tlaku by mohla podléhat i jiná podobná onemocnění způsobená viry s podobným typem přenosu (jako třeba rakovina děložního čípku způsobená známým lidským papilomavirem).

Bohužel hypotéza nedokáže vysvětlit jednu ze skutečně velkých záhad medicíny, a to mužskou „rýmičku“ (či její ještě nebezpečnější variantu „rýmičku a kašlíčkem“). Pro vzduchem přenosná onemocnění přenos z matky na dítě nemá prakticky žádný význam - šíří se mnohem rychleji jinými cestami. Takže nám, dámy, budete muset prostě věřit, že si nevymýšlíme.

Autor:


Nejčtenější

Jeho fotky jsou až neskutečně nádherné. Podívejte se, jak vznikají

Kalendář 43. výsadkového praporu - Nic nepotěší potápěče průzkumného týmu po...

Jeho fotky výsadkářů z Chrudimi viděl téměř každý. Vypadají jako vystřižené z toho nejdražšího hollywoodského akčního...

Sedm častých lží, mýtů a omylů o přechodu na nové televizní vysílání

V roce 2020 budou mít sběrné dvory napilno.

Mnoho lidí se v blížící se změně vysílacího standardu neorientuje, a tak se snadno může klamavou nabídkou či...



Podívejte se, kdy vám vypnou současné televizní vysílání a co s tím udělat

Nelamte si s DVB-T2 hlavu. Vše podstatné se dozvíte níže.

Současné pozemní digitální televizní vysílání má před sebou poslední měsíce života. První vysílače budou vypnuty již...

Start lodě Sojuz MS-10 se nezdařil, modul s posádkou nouzově přistál

Start Sojuzu MS-10 z Bajkonuru 11. října 2018.

Čtvrteční start lodě Sojuz MS-10 z kosmodromu Bajkonur v Kazachstánu se nezdařil. Kvůli závadě na nosné raketě Sojuz...

Mučení a vraždu novináře prý nahrály hodinky Apple. Nejspíš to bylo jinak

Apple Watch 2

Údajná vražda opozičního saúdskoarabského novináře Džamála Chášakdžího na konzulátu v Turecku vyvolává mezinárodní...

Další z rubriky

Mnichov s odstupem 80 let: co vedlo k okleštění Československa

Československá veřejnost demonstruje v září 1938 odhodlání k obraně vlasti.

Přesně před osmdesáti lety byla podepsána mnichovská dohoda. Události, které nám mohou přinést poučení i dnes. Přečtěte...

Úplně nový typ léku. Nobelovu cenu získali „bojovníci“ proti rakovině

Nobelova cena za medicínu udělaná v roce 1962 Francisu Crickovi za jeho podíl...

Nobelovu cenu za medicínu získali Američan James Allison a Japonec Tasuko Honjo, jejichž výzkum otevírá nové možnosti v...

Jak asi vypadal vůbec největší známý pták v celé historii

Stehenní kost druhu Vorombe titan, exemplář s katalogovým označením NHMUK A439...

Vědci nedávno oznámili, že objevili obřího ptáka na základě analýzy již dříve známých pozůstatků. Podle výpočtů vážil v...

Stát chce finančně podporovat mikrojesle a dětské skupiny, aby maminky mohly jít do práce
Stát chce finančně podporovat mikrojesle a dětské skupiny, aby maminky mohly jít do práce

Ministerstvo práce vyslalo do připomínkového řízení návrh, aby státní rozpočet financoval dětské skupiny a nově také mikrojesle. Do nich chodí hlavně děti, které nezískaly místo ve státní školce, ale jejich rodiče nastupují do práce dřív než po třech letech mateřské dovolené.



Najdete na iDNES.cz