Když v roce 2000 příšel renomovaný herní výrobce Maxis se svým nejnovějším počinem nazvaným prostě jen The Sims, bylo to jako by udeřil blesk z čistého nebe. Strategické simulace existovali již dávno předtím. Samotná společnost Maxis své renomé postavila na sérii budovatelských strategií s předponou Sim, z nichž nejznámější je legendární SimCity. Jak již název napovídá jednalo se o simulaci města včetně takových radovánek jako jsou masové nepokoje a zemětřesení.
Uvedené hry mají spolu s The Sims společného duchovního otce, kterým je designér a hračička Will Wright. V The Sims opustil Wright koncepci budování celého města, ale zaměřil se na simulování obyčejného života. Můžete si vytvořit jednoho človíčka nebo celou rodinu, postavíte mu nebo koupíte dům a zařídíte ho. Váš človíček má stejné potřeby jako normální člověk. Chodí do práce, seznamuje se, zamilovává se, ale také se učí a získává nové zkušenosti. Sice se o něj staráte, můžete ho plně ovládat, ale má také svou vlastní hlavu a můžete ho nechat, ať si dělá, co se mu zlíbí.
Není proto divu, že se z hry brzy stal fenomén, který si získal miliony fanoušků po celém světě. Hra se dočkala nejen několika pokračování a datadisků, ale i online verze, díky které jste jí můžete hrát po síti s dalšími uživateli. Jak už to bývá The Sims se inspirovali i další výrobci, kteří přišli s vlastními verzemi simulátoru obyčejného života.
Existují i jiné online světy, které jsou podobným fenoménem, zde však každý hráč ovládá svou postavu a umělá inteligence má minimální prostor. Příkladem budiž, momentálně rekordy trhající, World of Warcraft. Více se o této hře dočtete na serveru BonusWeb zde. O hře The Sims 2 se více dočtete zde.
Simulátor života má odhalit tajemství vývoje lidské společnosti
Odstavce, které právě čtete však nepojednávají o počítačových hrách jako takových, ale o tom, jak může simulátor života pomáhat vědeckému výzkumu. Právě to, že se jedná o simulátor života je nejvýraznějším společným rysem počítačové hry The Sims a projektu, který je označován zkratkou NEW-TIES (New and Emergent World models Through Individual, Evolutionary and Social Learning). Od něj si vědci slibují pochopení vývoje lidské společnosti. Z hry The Sims jsme si vypůjčili označení jednotlivých postav jako "simů". Na výzkumu se podílejí odborníci na umělou inteligenci, lingvisti, počítačoví odborníci a sociologové z pěti evropských univerzit. Jedná se o dvě britské univerzity (University of Surrey a Napier University), dvě nizozemské univerzity (Tilberg a Vrije) a maďarskou univerzitu Eötvös Loránd.
Experiment pracuje se společností 1000 virtuálních simů, přičemž každý z nich je vybaven pozoruhodně realistickou osobností a schopnostmi učit se a komunikovat. Simové spolu žijí v simulovaném světě, který běží na 50 počítačích umístěných v organizacích zapojených do výzkumu. Každý ze simů bude schopný vykonávat různé jednoduché úkoly, jako je pohyb kolem budov, ale budou mít také schopnost komunikovat a spolupracovat s ostatními obyvateli.
Simové mohou provozovat sex, ale i vytvářet vlastní jazyk
Ačkoli se jedná o jednoduchou interakci, vědci doufají, že budou sledovat, jak tito simové vytvářejí svými kontakty svou vlastní společnost. Simové ke svému životu potřebují jíst a dokáží se učit od svého prostředí metodou pokus-omyl, Naučí se například jak vypěstovat jedlou rostlinu s použitím vody a slunečního světla. Navíc se mohou reprodukovat pářením se svými sexuálními protějšky. Jejich potomci zdědí náhodnou kolekci genetických vlastností svých rodičů.
Nicméně možná nejdůležitější je používání náhodně generovaných slov, ze kterých jsou simové schopni vytvořit jazyk, který jim poslouží ke vzájemné komunikaci. Tento jazyk se může podobat jakémukoli existujícímu jazyku jen velmi málo. „Je docela možné, že vytvoří jazyk, který budeme muset překládat. Mohou diskutovat o věcech způsobem, kterému budeme těžko rozumět,“ říká Ben Paechter z Napier University ve Skotsku. Schopnost komunikovat by mohla umožnit simům vyvinout komplikované kulturní aktivity podobající se těm, která byly nalezeny u malých lidských společenství. To vědcům pomůže dozvědět se něco o tom, jak se vyvíjela lidská společnost.
K vytváření postav pomohl engine z Counter Striku
Dosud vědci postavili polovinu enginu, který je potřeba k provozování virtuálního světa. Nyní začnou experimentovat s jednotlivými postavami. Grafika hry The Sims se však pravděpodobně zdála vědcům příliš "idylická" a proto sáhly po mnohem drsnější hře, kterou je Counter Strike. Upravený grafický engine z této hry jim pak posloužil k modelování vzhledu jednotlivých postav.
Nigel Gilbert, další z výzkumníků z University of Surrey řekl, že by bylo obzvláště zajímavé, kdyby simové začali používat symboly nebo vyvinuli vlastní rituály. Dále dodal, že programovací interface bude veřejně dostupný i dalším výzkumníkům, kteří budou moci udělat podobné experimenty s využitím parametrů virtuálního světa NEW-TIES.
Projekt má i své odpůrce
Ne všichni vědci jsou však přesvědčeni, že tento výzkum přinese cenné výsledky. „Máme skutečné lidské společnosti, které vyrůstají uvnitř svých vlastních počítačem generovaných fantasy světů,“ řekl expert na online hrací světy z Indiana University v USA Edward Castronova. „Lepší bude studovat tyto skutečné společnosti přímo, než nějaké uměle vytvářet“ řekl. Podle Castronova bude syntetická podstata takového světa podkopávat jeho potenciál. Závěry ze zcela umělého systému jsou podle něj vždy oslabeny právě jeho umělostí, protože zde chybí srovnání s reálným světem.
Nicméně výzkumníci, podílející se na projektu NEW-TIES doufají, že se dočkají nějakých velkolepých výsledků než projekt v roce 2007 skončí. „Je to neuvěřitelně ambiciózní a může se stát, že si na konci těch tří let řekneme, že potřebujeme přinejmenším dalších třicet,“ připustil Gilbert. „Ale má to cenu zkusit.“ dodal.
