Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu


Laserové zbraně: revoluce, nebo technický naivismus?

  1:20aktualizováno  1:20
Brzké zavedení laserových neboli energetických zbraní zpochybňuje řada skeptiků. Není se čemu divit. O nástupu laserových zbraní se optimisticky diskutuje již několik desetiletí, realita však byla jiná. Zažijeme v dohledné době opravdu „laserovou revoluci“, nebo opět máme naivní technická očekávání?

Spojené státy vydaly od roku 1960 (od objevu funkčního laseru) na vývoj laserových zbraní šest miliard dolarů. Laserové zbraně však nikdy neopustily fázi technologických demonstrátorů. Jednoduše se ukázalo, že jako v řadě jiných případů lidé trpí technickou naivitou.

„Energetické zbraně byly za rohem v roce 1976, byly hned za rohem v roce 1986 a byly také hned za rohem v roce 1996. Nyní je zde obrovská opatrnost,“ říká penzionovaný generálplukovník Trey Obering.

Vize vzdušného boje pomocí laserových zbraní

Vize vzdušného boje pomocí laserových zbraní

Oberning připomněl neúspěšný projekt obřího vzdušného laseru ABL (Airborne Laser) umístěného v dopravním letadle Boeing. Podle Obearinga šlo o „fixaci na technologie“.

„Bylo to celé o tomto: můžeme to udělat? Nikoliv. Co bychom měli udělat a jak to operačně nasadit?“ vysvětluje Obering.

Problém laserových zbraní - naivita

Představa o laserových zbraních se dlouho odvíjela od názoru, že to bude dokonalá zbraň. Laserová lobby tomuto názoru pomáhala, ale testy podle toho nevypadaly.

„Připomínalo to starý komiks, ve kterém někdo vystřelil šíp na stěnu stodoly a pak namaloval terč kolem místa, který šipka zasáhla. Podobně vypadaly testy, po letech falešných slibů a obrovského plýtvání peněz daňových poplatníků sahající až do prvních let Reaganovy éry, se kterými přišla laserová lobby. Když nemohly vyrobit laser dostatečně lehký, aby se vešel na loď a přitom byl dostatečně silný, aby propálil kovový obal letící jaderné střely, prostě změnili svůj cíl na něco takového podobajícího se íránskému gumovému člunu,“ vzpomíná Subrata Ghoshroy na serveru The Bulletin.

Hlavním problémem rychlejšího rozvoje laserových zbraní je spíše než technická stránka věci právě nedůvěra plynoucí z půl století trvajících nerealistických očekávání. „Energetické programy mají smíšenou podporu, ale myslím si, že podpora je čím dál silnější, protože technologie dozrává,“ cituje republikánského poslance Jima Langevina internetový magazín Breaking Defense.

„Není to zrovna nejednoduší věc (energetické zbraně – pozn. red.) na vysvětlování,“ dodává Langevin. „ Chraň bůh, pokud se do toho zaplete fyzika. Ale to není náš největší problém. Desítky let byly energetické zbraně přeceňované a plány nerealizované, to je náš největší nepřítel.“

Pentagon v současné době utrácí za laserové zbraně 300 milionů dolarů ročně. Ve všech případech však peníze jdou do vývojových a výzkumných projektů, případně do stavby technologických demonstrátorů laserových zbraní.

První nasazení

Na lodi USS Ponce bude laserová zbraň chráněna kopulí.

Na lodi USS Ponce bude laserová zbraň chráněna kopulí.

V současné době se však laserové zbraně již dostávají do ostrého nasazení. Příkladem je námořní laser LaWS (Laser Weapons System) o výkonu 30 kW. Laser již je několik měsíců umístěn na výsadkové lodi USS Ponce v Perském zálivu.

„Místo toho, abychom čekali na perfektní zbraň, začali jsme věci přetvářet do vojenských nástrojů, díky kterým můžeme získat nějakou zpětnou vazbu a začít s vojáky diskutovat,“ komentuje nasazení laseru LaWS Obering. „Vojáci nejenže to přijali, ale cítí se s tím pohodlně.“

Americké námořnictvo plánuje v roce 2018 nasadit na moři laser o výkonu 100 až 150 kW, tedy minimálně třikrát výkonnější než laser LaWS. Na základě testování se pak rozhodne, zda laserové zbraně budou šířeji zavedeny na lodích amerického námořnictva.

Také americké letectvo již intenzivně pracuje na prvním operačně nasaditelném laseru. Velení amerického letectva pro speciální operace AFSOC (Air Force Special Operations Command) připravuje instalaci laserových zbraní do letadel palebné podpory AC-130J Ghostrider. Letadla palebné podpory AC-130 slouží k úkolům blízké pozemní podpory, vzdušného potlačování a ochraně sil.

V případě AC-130J Ghostrider se počítá s několika stupni vývojových prací. Počátečních operačních schopností dosáhne letadlo ve verzi Block 20, ještě bez laserových zbraní. „Block 60 s lasery není deset let vzdálen, Block 60 je jen pár roků daleko,“ uvedl generálplukovník Brad Heithold, velitel AFSOC.

Laser umístěný pod trupem letadla AC-130J by měl ničit protiletecké střely a oslepovat senzory protivníka. První let AC-130J Ghostrider Block 60 se očekává v roce 2020.

Klíčovým programem americké armády je vývoj mobilního laseru HEL MD (High Energy Laser Mobile Demonstrator). Jde o laser určený k protiletecké a protiraketové ochraně pozemních jednotek.

Vývoj operačně nasaditelných laserových zbraní přitom není jen „technickým výstřelkem.“ Laserové zbraně jsou zřejmě jediný prostředek, kterým lze účinně bojovat proti přesným zbraním, ať jsou to řízené střely, balistické rakety, přesně naváděné pumy, nebo minometné a dělostřelecké rakety. Laserové zbraně se jeví navíc jako jediný efektivní prostředek boje proti dronům, které mohou na cíl útočit najednou v obrovských počtech.

„Problémy, kterým čelíme, jsou právě ty problémy, které měly laserové zbraně řešit od počátku. Jde zejména o přesné, křižující a balistické střely,“ říká Frank Kendall, náměstek ministra obrany pro akvizice, technologie a logistiku.

Kdy lze očekávat širší nasení laserových zbraní? Určitě ne dříve než za pět let. „Máme harmonogram pro energetické zbraně, využívající několik různých technologií, která vyústí k několika demonstracím během příštích pěti let,“ přibližuje nejbližší budoucnost Kendall. „Myslím, že je vše nastaveno správným tempem.“

Článek původně vznikl pro server Armádní noviny a byl redakčně upraven. Původní verzi najdete zde.

Autor:



Nejčtenější

Bitcoin ztrácí. Ze 150 na 1 000 dolarů jej přitom dostal jeden člověk

(Ilustrační snímek)

Začátek třetího týdne nového roku není pro kryptoměny vůbec příznivý. Prakticky všechny ztrácejí na své hodnotě....

Odtud prý NASA vysílala falešné záběry z přistání na Měsíci

Lunar Crater

K nejbližšímu městu je to téměř 130 kilometrů. Okolo není nic než poušť a pár kusů dobytka, který se popásá na...



Prchající migy mířily na ostrov dánský. Američané jim chtěli dát letiště

MiG-15bis (s číslem 346 na přídi) na ostrově Bornholm. S letounem uprchl...

Během studené války se u Američanů vyvinula intenzivní touha po sovětských stíhačkách mig. Ne snad, že by je chtěli...

Proč na faktech nezáleží? Náš mozek panikaří a brání se cizím názorům

Souboj racionality a emocí (ilustrační foto)

Dohodnout se s tím, kdo s vámi nesouhlasí, je nesmírně těžké. Fakta budou dost možná překřičena emocionální reakcí....

Co byste měli vědět, než miliardář Musk pošle svou Teslu kolem Slunce

Tesla Roadster před uzavřením do aerodynamického krytu rakety Falcon Heavy

Elon Musk na začátku prosince překvapil oznámením, že první exemplář rakety Falcon Heavy ponese místo obvyklého závaží...

Další z rubriky

Čínská letadlová loď bude asi mít elektromagnetický katapult na letadla

Vizualizace nové čínské letadlové lodě Type 002

Nová třída letadlových lodí čínského námořnictva Type 002 bude pravděpodobně vybavena elektromagnetickým katapultem pro...

Sovětské tajné služby cvičily teroristy a v ČSR využívaly komunisty

Z výstavy Republika - Prezidentská standarta

Imperiální choutky sovětského Ruska a jeho tajných služeb ve dvacátých letech minulého století v ČSR zahrnovaly i...

Jak se honí UFO. Tajný výzkumný program Pentagonu v letech 2007 až 2012

Piloti amerických stíhaček viděli neidentifikovaný létající předmět

„S drobnými na ufony“, tak by se dal nazvat nedávno probíhající program Pentagonu na výzkum UFO, který byl financován...

Kompletní dětská výbavička za hubičku
Kompletní dětská výbavička za hubičku

Vše pro miminko pořídíte za výhodnou cenu v Bazaru eMimino.cz

Najdete na iDNES.cz