Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu


Laureáti „Nobelovky“ udělali krok k trojrozměrné televizi

aktualizováno 
Ještě nikdo nemá trojrozměrnou televizi, kde si lze lidi a věci prohlížet ze všech stran. Ale až taková televize vznikne, bude za ní stát i kus práce tří fyziků, kteří včera získali Nobelovu cenu za zkoumání světla.
Nositelé Nobelovy ceny udělali krok k televizi ve 3D. Ilustrační foto

Nositelé Nobelovy ceny udělali krok k televizi ve 3D. Ilustrační foto | foto: Profimedia.cz

O tom je přesvědčen jeden ze tří oceněných, Němec Theodor Hänsch. „Nakonec budeme moci sledovat trojrozměrné filmy,“ řekl agentuře AP, když popisoval praktický přínos objevů, které má na kontě on a dva Američané, s nimiž se rozdělí o letošní Nobelovu cenu za fyziku. Sláva bude pro každého z nich stejná. Finanční odměna ve výši 1,3 milionu dolarů, jež Nobelovu cenu provází, se však už tak rovnoměrně dělit nebude. Polovinu udělené částky dostane americký teoretický fyzik Roy Glauber, který popisoval chování částic světla. O zbytek se rozdělí Hänsch s dalším Američanem, Johnem Hallem. Světelné jevy, které popsal Glauber, se v přírodě moc nevyskytují, o to větší význam mají v přístrojích, které vytváří člověk.

Praktický dopad mají i Hänschova a Hallova měření frekvencí světla, které vysílají atomy a molekuly. Tyto výzkumy vlastně ruší významný rozdíl, který dosud existoval mezi viditelným světlem a elektromagnetickými vlnami, bez nichž by nemohly existovat naše mobily, rádia ani televize. „Většina lidí používá tlačítko rádia k procházení frekvencí a hledání té správné hudby. My jsme dosáhli toho, že i u světla je možné totéž,“ konstatoval Hall.

Se znalostí světla a jeho frekvencí lze pracovat nejen na trojrozměrné televizi, která přenese do našich domovů nezploštělý obraz světa. Využití objevů je daleko širší. Jednou z možností je i určování polohy, jež by bylo daleko přesnější než dnes. Tato technika je klíčem ke konstrukci automobilů řízených stroji a vlastně i k nahrazení aut stovkami milionů strojů, jež dokážou létat - masový a bezpečný provoz ve vzduchu je sotva možný, pokud za volantem sedí člověk.

Vědci však sní i o dalších možnostech, které jejich světelné technologie nabízejí: o nepřetržitém sledování přírodních konstant či o superpřesných hodinách. „Je to jako čerstvě narozené dítě: víte, že má fantastický potenciál, ale zatím je příliš brzy, abychom věděli, čeho dosáhne,“ řekl v této souvislosti Hall.

Ale komise pro Nobelovu cenu, která vybrala její letošní nositele, nepřihlížela jen k praktickému využití jejich objevů. Ocenění je podle prohlášení komise i oslavou „světelných jevů, jimiž je člověk fascinován od chvíle, kdy osídlil Zemi“.

Autor:




Hlavní zprávy

Další z rubriky

Nývlt Václav: Asus ROG Zephyrus
První Max-Q notebook vysune po odklopení displeje podvozek

První notebooky s koncepcí Max-Q od Nvidie míří na český trh. První bude Asus/ROG Zephyrus, hned po něm Acer Triton 700. Oba překvapí tichým chodem při...  celý článek

Vnitřní výbava chytrého reproduktoru Sonos One
Sonos má reproduktor, který vám umožní mluvit nejen s Alexou a Siri

Sonos One je nový chytrý reproduktor, který umožní majiteli komunikovat se všemi rozšířenými chytrými asistenty.  celý článek

Senzory obsazenosti parkovacího místa předvádělo několik výrobců a počítají s...
Invaze čidel začala. Podívejte se na to nejzajímavější z IoT Expa

V pražském Fórum Karlín v úterý proběhla konference SigFox World IoT Forum 2017. Podívejte se s námi na ty nejzajímavější představované projekty.  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.