O tom je přesvědčen jeden ze tří oceněných, Němec Theodor Hänsch. „Nakonec budeme moci sledovat trojrozměrné filmy,“ řekl agentuře AP, když popisoval praktický přínos objevů, které má na kontě on a dva Američané, s nimiž se rozdělí o letošní Nobelovu cenu za fyziku. Sláva bude pro každého z nich stejná. Finanční odměna ve výši 1,3 milionu dolarů, jež Nobelovu cenu provází, se však už tak rovnoměrně dělit nebude. Polovinu udělené částky dostane americký teoretický fyzik Roy Glauber, který popisoval chování částic světla. O zbytek se rozdělí Hänsch s dalším Američanem, Johnem Hallem. Světelné jevy, které popsal Glauber, se v přírodě moc nevyskytují, o to větší význam mají v přístrojích, které vytváří člověk.
Praktický dopad mají i Hänschova a Hallova měření frekvencí světla, které vysílají atomy a molekuly. Tyto výzkumy vlastně ruší významný rozdíl, který dosud existoval mezi viditelným světlem a elektromagnetickými vlnami, bez nichž by nemohly existovat naše mobily, rádia ani televize. „Většina lidí používá tlačítko rádia k procházení frekvencí a hledání té správné hudby. My jsme dosáhli toho, že i u světla je možné totéž,“ konstatoval Hall.
Se znalostí světla a jeho frekvencí lze pracovat nejen na trojrozměrné televizi, která přenese do našich domovů nezploštělý obraz světa. Využití objevů je daleko širší. Jednou z možností je i určování polohy, jež by bylo daleko přesnější než dnes. Tato technika je klíčem ke konstrukci automobilů řízených stroji a vlastně i k nahrazení aut stovkami milionů strojů, jež dokážou létat - masový a bezpečný provoz ve vzduchu je sotva možný, pokud za volantem sedí člověk.
Vědci však sní i o dalších možnostech, které jejich světelné technologie nabízejí: o nepřetržitém sledování přírodních konstant či o superpřesných hodinách. „Je to jako čerstvě narozené dítě: víte, že má fantastický potenciál, ale zatím je příliš brzy, abychom věděli, čeho dosáhne,“ řekl v této souvislosti Hall.
Ale komise pro Nobelovu cenu, která vybrala její letošní nositele, nepřihlížela jen k praktickému využití jejich objevů. Ocenění je podle prohlášení komise i oslavou „světelných jevů, jimiž je člověk fascinován od chvíle, kdy osídlil Zemi“.
5. října 2005
