Proběhl první pokus o opravu DNA přímo v těle pacienta

Soukromá společnost provedla první pokus o „in vivo“ úpravu DNA, tedy o přepsání genů přímo v těle pacienta. Tím byl muž se vzácnou dědičnou chorobou. A byť ho tato léčba ani v nejlepším případě nezbaví potíží natrvalo, šlo by o symbolický úspěch pro budoucnost přístupu k dědičným nemocem.

Brian Madeux (vzadu uprostřed) před infuzí, která měla spustit „přepisování“ DNA přímo v jeho těle. | foto: AP

Dědičné choroby byly v moderní medicíně příkladem přirozené nerovnosti mezi lidmi: někteří z nás mají prostě neuvěřitelnou smůlu a narodí se s „poruchou“, kterou nelze opravit. Jak je „nemocný“ jednou na světě, v nejlepších případech si může potíže udržet od těla léky či třeba životosprávou, v nejhorších případech se dá jen doufat v lehké umírání, často navíc v raném věku. Ale základní problém v žádném případě nešlo odstranit.

To se teď mění. Od objevu skutečně účinných metod editace, tedy úpravy genetické informace v jádru buněk, před lékaři a vědci reálně vyvstala možnost dělat mnohem více a možná dokonce poruchy léčit.

Ve skutečnosti je to podstatně složitější, než se zdá, a pokrok je pomalý. Například proto, že neumíme přepsat DNA ve všech buňkách těla a protože „přepis“ není nikdy zcela přesný a bez rizika (jehož míru navíc přesně neznáme), ale v principu to možné je. Má tak patrně pravdu biolog Stanislav Mihulka, když ve svém článku napsal, že bylo jen otázkou času, než to někdo zkusí u pacienta s chorobou, od níž se jinak nedá pomoci.

První jsou nakonec odborníci financovaní biotechnologickou společností Sangamo Therapeutics z Richmondu v Kalifornii. Podle zprávy, která nevyšla tentokrát ve vědeckém časopise, ale kterou získala jako první agentura AP, zahájili 13. listopadu historicky první pokus o léčbu genetické poruchy přímo v těle lidského pacienta. A vyrazili na zatím neznámé medicínské pole.

Ten den dostal pacient Brian Madeux tříhodinovou transfúzi, ve které byla obrazně řečeno tresť biotechnologického výzkumu posledních několika desetiletí. Obsahovala malé částečky s genetickou sekvencí genu, který je jeho v těle poškozený, spolu s genetickými nástroji, které zařídí jeho vložení na správné místo v DNA. Autoři nepoužili dnes tolik populární nástroj CRISPR, který je pro svůj předpokládaný komerční potenciál předmětem netradičně vyhroceného patentového boje, ale o něco starší technologii nukleázy se zinkovými prsty (ZNF, Zinc Finger Nucleases).

Ta má také nesporně zajímavý potenciál, byť CRISPR zřejmě čeká velkolepější budoucnost. Jde o části v buňkách se přirozeně vyskytujících molekul, které jsou prostorově uspořádány tak, aby mohly „sáhnout“ na určité dané místo dědičné informace. Za svůj tvar vděčí vázaným iontům zinku, a tak přišly k názvu „zinkový prst“. Jeden zinkový prst se váže na trojici písmen genetického kódu. Pokud vědci spojili čtyři zinkové prsty, pak si zajistili, že tato „čtyřprstá ruka“ sáhne v genomu na místo, kde se nachází zcela konkrétní kombinace dvanácti písmen genetického kódu. Systém má bohužel poměrně výrazná omezení, a některé „adresy“ v DNA jsou pro něj tedy zcela nedostupné, ale v laboratořích má řadu využití.

V tomto případě do těla pacienta vstupuje „na palubě“ viru (adenoviru), který už by neměl být pro tělo nebezpečný, ale stále si zachovává své evolucí vybroušené schopnosti pronikat do jádra tělních buněk. Cílem jsou játra. Brian Madeux totiž trpí variantou tzv. Hunterovým syndromem. Jde o vzácnou genetickou poruchu, v jejímž důsledku se mu v buňkách hromadí jistá bílkovina, kterou tělo kvůli vadným genům nedokáže odbourávat (v těle se hromadí především dva mukopolysacharidy, dermatan sulfát a heparan sulfát).

To způsobuje celou řadu vážných zdravotních potíží. Od raného dětství se těmto pacientům nadbytečné bílkoviny ukládají do tváří a způsobují deformaci obličeje a zvětšuje se i řada dalších tkání včetně ledvin, jater, ale třeba i jazyka. Zasažen bývá i nervový systém, což pak vede k poškození mentálních schopností. Ti nejhůře postižení umírají obvykle ještě před dosažením, či na začátku dospělosti. Madeuxovi už je 44 let a má lehčí formu nemoci, ale už tak za sebou má více než dvacet operací a do nedávna neměl ani žádnou naději na zlepšení.

Nebude to díky opravě DNA v celém těle, to dnes není možné, jak jsme zmínili na začátku. Vědci doufají, že se jim podaří problém obejít vytvořením vhodných továren z pacientových jaterních buněk. Viry obsažené v injekci mají vložit do jádra buněk geny na výrobu chybějící bílkoviny na jiné místo v genomu, kde by pak snad měl fungovat normálně. Pokud se zhruba alespoň procento z nich podaří „nakazit“ virem a následně úspěšně dojde k vložení v něm vložených genů do jejich DNA, mělo by to pacientům minimálně výrazně ulevit.

Dočasné, byť dlouhodobé

Tedy do jisté míry. Jak je asi jasné, léčba není trvalá. I jaterní buňky totiž postupně umírají, a tak nakonec pomřou i buňky opravené. V játrech postupně zůstanou jen buňky původní, neopravené, a pacient bude tam, kde začal. Ale lékaři doufají, že jedna jediná injekce by mohla v nejlepším případě stačit na celé roky, což by byla i tak samozřejmě ohromná úleva pro pacienty.

Bohužel ne úplná. Existuje jeden extrémně důležitý orgán, ke kterému se bílkovina z jaterních továren dostane jen těžko, a tím je mozek. Mozkomíšní bariéra danou bílkovinu nepropustí, jak naznačují pokusy v laboratoři a na zvířatech, a tak se bohužel nedá čekat, že by se Madeux vyléčil úplně. Samozřejmě, naděje tu je, ale je malá.

Dobrou zprávou, alespoň tedy na papíře, je, že léčba by měla být poměrně bezpečná. Výsledky z pokusů na tkáňových kulturách a u zvířat naznačují, že by „zinkové prsty“ měly jen zcela výjimečně střihnout do DNA na špatném místě a způsobit tak nějaké druhotné škody, z nichž nejbezpečnější se zdá zvýšené riziko vzniku rakoviny. Riziko zvyšuje fakt, že do změněných buněk se zapisuje i DNA pro vytváření zinkových prstů, které se podle ní také budou vyrábět celé roky. V buňkách se tak budou po dlouhou dobu „povalovat“ nástroje pro editaci DNA.

Na druhou stranu, jde o první pokus o editaci „in vivo“ u lidí, takže stát se může i nečekané. Klinické zkoušky v sobě nesou nepochybně riziko i v případě zkoušek ověřenějších technologií. Zhruba během několika měsíců by mělo být jasné, zda se naděje naplnily. Pokud se neobjeví nečekané obtíže Sangamo chce postupně nabrat do první fáze zkoušek nabrat kolem desítky pacientů s Hunterovým syndromem.

Na jejich výsledky ale zřejmě budou čekat i další pacienti s jinými dědičnými poruchami také způsobenými poruchou v jednom jediném genu (např. hemofilie B, či fenylketonurie). Stejná technologie - byť samozřejmě po nutném vývoji - by se v principu dala použít i u nich. Ne všechny dědičné nemoci mají tak jednoduchou příčinu, ale v tomto ohledu nemůžeme než vítat každý pokrok.

Autor:
  • Nejčtenější

Vyzkoušeli jsme podvod z Aliexpressu. Může vás přijít draho, i po letech

v diskusi je 110 příspěvků

14. března 2024

Nakoupili jsme na Aliexpressu a pěkně se spálili. Jednu USB paměť, dvě externí SSD a jeden externí...

Nejsilnější raketa úspěšně prošla prvním testovacím letem do vesmíru

v diskusi je 138 příspěvků

14. března 2024  12:12,  aktualizováno  15:31

Společnost SpaceX poprvé dostala svůj Starship do vesmírného prostoru. Po dvou předchozích...

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}

Svět uznal nároky Beneše. Československo vyhrálo spor s Polskem o Javorinu

v diskusi je 42 příspěvků

12. března 2024

Před 100 lety se Československo dočkalo mezinárodního uznání ve sporu s Polskem o Javorinu....

Tato novinka ve vyhledávání Googlu lidi pěkně vytáčí. Máme řešení

v diskusi je 153 příspěvků

12. března 2024  10:45

Jedna z novinek, kterou přineslo evropské Nařízení o digitálních trzích, je změna v tom, jak Google...

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}

Polopás není polovičaté řešení. Třetí říše byla mistrem v oboru

v diskusi je 9 příspěvků

18. března 2024

Druhá světová válka byla zlatým věkem polopásových vozidel. Vyráběli je především Němci a...

VIDEO: Střílej po mně! Kameraman natočil téměř celý útok v centru Prahy

Premium Ve čtvrtek zemřelo rukou střelce Davida K. 14 obětí, 25 lidí je zraněných, z toho deset lidí těžce. Jedním z prvních na...

Máma ji dala do pasťáku, je na pervitinu a šlape. Elišku čekají Vánoce na ulici

Premium Noční Smíchov. Na zádech růžový batoh, v ruce svítící balónek, vánoční LED svíčky na baterky kolem krku. Vypadá na...

Test světlých lahvových ležáků: I dobré pivo zestárne v obchodě mnohem rychleji

Premium Ležáky z hypermarketů zklamaly. Jestli si chcete pochutnat, běžte do hospody. Sudová piva totiž dopadla před časem...

Kuličková myš, VHS a další technologické skvosty nedávné minulosti

v diskusi je 7 příspěvků

19. března 2024

S některými bylo možné se běžně setkat ještě před deseti lety, jiné je možné koupit a používat...

Od Amazonu po Voyo. Velký test streamovacích služeb našel obří rozdíly

v diskusi je 14 příspěvků

19. března 2024

Premium V jedné můžete vybírat z dvou set filmů a seriálů, ve druhé z osmi tisíc. V jedné je speciální...

Zemřel astronaut Stafford, který si ve vesmíru „podal“ ruku s Leonovem

v diskusi nejsou příspěvky

18. března 2024  19:10

Ve věku 93 let po dlouhé nemoci zemřel někdejší astronaut Thomas Stafford, který byl zapojený do...

Apple přidá do svých zařízení generativní AI, využije k tomu Google

v diskusi nejsou příspěvky

18. března 2024  13:34

Apple jako jedna z mála technologických společností nezachytil příchod vlny generativní umělé...

Dětský šampon, který neštípe v očích: Přečtěte si!
Dětský šampon, který neštípe v očích: Přečtěte si!

40 uživatelů eMimina se pustilo do testování jemného šamponu KIND od značky Mádara, který je vhodný pro miminka už od prvních dnů. Jak si šampon...

Nutný výchovný pohlavek, souhlasí Bouček i Havlová s přerušením projevu na Lvu

Moderátor Libor Bouček ostře zareagoval na kauzu ohledně délky proslovu režisérky Darji Kaščejevové na předávání cen...

Švábi, vši a nevychované děti. Výměna manželek skončila už po pěti dnech

Nová Výměna manželek trvala jen pět dní, přesto přinesla spoustu vyhrocených situací. Martina ze Znojma se pokoušela...

Vyzkoušeli jsme podvod z Aliexpressu. Může vás přijít draho, i po letech

Nakoupili jsme na Aliexpressu a pěkně se spálili. Jednu USB paměť, dvě externí SSD a jeden externí HDD. Ve třech...

Chtěli, abych se vyspala s Baldwinem kvůli jeho výkonu, říká Sharon Stone

Herečka Sharon Stone (66) jmenovala producenta, který jí řekl, aby se vyspala s hercem Williamem Baldwinem (61). Měla...

Byla to láska na první pohled, říká hvězda Gilmorek o manželství s modelkou

Milo Ventimiglia (46), představitel Jesse ze seriálu Gilmorova děvčata nebo Jacka Pearsona ze seriálu Tohle jsme my, je...