Torpédo Raytheon MK 54 bez kitu HAAWC

Torpédo Raytheon MK 54 bez kitu HAAWC | foto: US NAVY

Američané po letech odkladů zavedou „létající torpédo“

  • 131
Standardní lehké torpédo MK 54 amerického námořnictva dostane křídla. Po odhozu ve výšce necelých deseti kilometrů se k hladině pohybuje jako kluzák a uletí při tom desítky kilometrů. Nově umožní létající modul zasáhnout ponorku z bezpečné vzdálenosti bez nutnosti přiblížit se k hladině moře.

Dáme torpédům křídla. Rozhodnutí, které připomíná populární reklamní slogan, se po odkladech stává skutečností. Společnost Boeing na konferenci Sea-Air-Space (Moře-vzduch-vesmír) předvedla výsledek projektu, který začal v roce 2007.

Standardní lehké torpédo amerického námořnictva (US NAVY) Raytheon MK 54 Boeing nově vybaví létacím kitem, který vychází z technologií dodatečně řízených bomb s kitem JDAM a malých přesných plachtících bomb s kitem SDB. Informaci publikoval server DefenseNews.

Kit HAAWC (High Altitude Anti-Submarine Warfare Weapon Capability, tj. protiponorková zbraň pro boj z velké výšky) obsahuje GPS, napájecí zdroj a řídicí letový počítač. Nevyžaduje zásah do torpéda a umožňuje použití modernizovaných torpéd.

Cíl nic netuší

Po odhalení nepřátelské ponorky nově povede hlídkující letoun P8 Poseidon útok z výšky necelých deseti kilometrů (30 000 stop). Při něm pouze vypustí lehké „létající torpédo“.

Po odhozu se kitu s torpédem rozevřou křídla a zbraň v kluzákovém režimu plachtí k hladině moře sedm až deset minut. Během této doby urazí vzdálenost v řádu desítek kilometrů (přesné údaje pochopitelně podléhají vojenskému tajemství). V učené výšce kit odhodí torpédo, které se snese na vodní hladinu pomocí padáku. Ve vodě se torpédo aktivuje a pokusí se samo vyhledat určený cíl a zneškodnit ho.

Z pohledu US NAVY má toto řešení mnoho výhod. Nepřátelská ponorka by měla útok odhalit až v poslední chvíli, kdy nemá čas se účinně bránit. Umožňuje útok z velké výšky a bezpečné vzdálenosti. Hlídkující letoun navíc může sledovat útok z dálky. Řešení také dává P8 možnost zůstát mimo dostřel protiletadlových zbraní na pevnině.

Torpédo Raytheon MK 54 při shozu pomocí padáku z P8 Poseidon

Letoun také nemusí přerušovat hlídkovou činnost kvůli bojovému manévru z nízké výšky. Z nízké letové hladiny je přesnost útoku větší než při shozu torpéda z velké výšky, ale letoun je při něm zranitelnější. A konečně letadlo také šetří palivo.

Nové torpédo pro nové letadlo

„Létající torpéda“ budou používat především letouny P8 Poseidon, které jsou vyvinuty z civilního letadla Boeig 737-800. Oproti civilní verzi má zesílený drak a jeho kabina nemá okénka s výjimkou dvou pro pozorovatele. Pro zvětšení doletu jsou v trupu namontovány tři dodatečné palivové nádrže.

Křídla pocházejí z typu 737-900, nejsou zakončena nahoru zahnutými winglety, ale jsou zkosená podobně jako na typu Boeing 767-400ER. Hlavní odlišností křídel od civilních verzí jsou závěsy pro zbraně.

Přepracovány jsou také závěsy motorů CFM56-7 a jejich gondoly. Důvodem je umístění výkonnějších elektrických generátorů pro napájení vojenské palubní elektroniky o výkonu 180 kVA (pro srovnání, civilní mají jen 90 kVA).

Přední část trupu umožňuje nést podvěšená zařízení, zadní část je upravena pro shoz zbraní a bójí. Samozřejmostí je možnost tankování za letu či komunikace s ostatními členy bojové skupiny buď přímo, nebo přes satelity.

Letoun nahrazuje zastaralý Lockheed Martin P-3 Orion, který pohání čtveřice turbovrtulových motorů. P8 Poseidon slouží v USA, Austrálii a Indii.

Turbovrtulový P3 Orion

Kabina pilotů v P3 Orion