Na epidemii koronaviru, známého nyní jako SARS-CoV-2, v Číně zareagovali tamní lékaři a výzkumníci neuvěřitelnou a doslova nepřehlednou řadou pokusů s novými způsoby léčby. Podle čínského registru klinických zkoušek probíhá ke dni vydání (26. únoru) už 101 různých tzv. intervenčních zkoušek, tedy zkoušek, při kterých lékaři aktivně zkouší nějaké nové přípravky či postupy. Dalších přibližně 70 se podle stejného registru připravuje.
Epidemie nového koronaviru |
O většině z nich máme k dipozici pouze velmi kusé informace a výsledky jsou zatím k dipozici jen průběžné a neoficiální. V řadě ohledů se samozřejmě liší: některé zahrnují zhruba desítku pacientů, ty největší desítky tisíc.
Hledání možného léku probíhá na mnoha frontách: od zkoušek postupů „tradiční čínské medicíny“ přes úpravu časem ověřených metod pro novou situaci až po zkoušky nejnovějších preparátů. Zdaleka se nedokážeme věnovat všem, vybereme doslova jeden pár, který se v tuto chvíli jeví jako nejzajímavější.
Uzdravení lidé léčí nemocné
V čínských médiích se například věnovala poměrně velká pozornost zkouškám léčby pomocí krevní plazmy vyléčených pacientů, která údajně měla slibné výsledky. Princip je jednoduchý: pacienti, kteří nemoc překonali, si proti ní vytvořili v těle protilátky. Lékaři jim odeberou krevní plazmu, z ní protilátky izolují, a pak je použijí k léčbě pacientů se závažným průběhem nemoci. Vyléčených pacientů přibývá, ke 26. únoru jich bylo více než 30 tisíc (z cca 80 tisíc k tomu dni nakažených).
Podle prohlášení firmy China National Biotec Group, která je jedním ze subjektů zkoušejících tento přístup, byly výsledky jejího první pokusu velmi příznivé. Proběhl v druhém únorovém týdnu na více než desítce pacientů ve vážném stavu. Během 12 až 24 hodin po podání protilátek se jejich stav údajně výrazně zlepšil.
Hlavní naděje
Ovšem celosvětově na sebe zatím největší pozornost strhává látka známá jako remdesivir, která pochází z dílny společnosti Gilead Sciences. Tedy stejné firmy, která měla a z části ještě má licencované protivirové látky vyvinuté týmem Antonína Holého a jeho kolegů na pražském ÚOCHB. Remdesivir nevznikl v Česku, byl vyvíjen přímo v americké firmě, podílel se na něm ovšem i Čech Tomáš Cihlář, který ve společnosti zakotvil v roce 1994 po postgraduálním studiu právě na ÚOCHB.
Remdesivir funguje tak, že velmi zjednodušeně řečeno slouží v buňce jako falešné stavební díly vhodné pro stavbu dalších kopií viru (přesněji tzv. analog nukleotidů). V případě použití ovšem vydají pokyn k ukončení „stavby“ a další kopírování viru zastaví. Tedy alespoň v ideálním případě, v praxi samozřejmě nemusí postup fungovat. Například proto, že virus lehce zmutuje a „falešné díly“ pak nepoužije.
Přípravek, který se podává ve formě infuze, by měl sloužit proti poměrně široké škále virů, zatím však nebylo oficiálně schváleno jeho použití ani proti jednomu jedinému. V minulém roce se zkoušel v Demokratické republice Kongo v rámci dosti nezvyklé zkoušky čtyř různých preparátů proti viru ebola. Remdesivir si nevedl dobře a přestal se předčasně pacientům podávat, protože již v průběhu zkoušky se ukázalo, že jiné dvě látky ze čtyř zmíněných jsou výrazně účinnější (byly to dva typy tzv. monoklonálních protilátek známé jako mAb114 a REGN-EB3).
Přehled průběhu nákazy virem COVID-2019
U podobných účinných látek ovšem není výjimkou, když se pro ně nakonec najde nějaké jiné použití. V tomto případě se vědcům z Gileadu a jejich kolegům z akademických pracovišť podařilo během roku 2019 zjistit, že remdesivir má poměrně dobrou účinnosti proti koronaviru známému jako MERS (studie vyšla v lednu 2020). V únoru pak vyšla práce, která potvrzovala ochranný účinek proti MERS i u pokusných zvířat, konkrétně opic.
Je tedy poměrně logické, že látka se pak vyzkoušela proti nové virové hrozbě. V lednu byla experimentálně podána prvnímu pacientovi s koronavirem v USA. Ten byl připojen ke kyslíku a lékaři se obávali, že se u něj plně rozvine zápal plic. Vzhledem k nepříznivému výhledu se zdravotníci rozhodli nasadit remdesivir, který působí proti příbuzným virům a má za sebou zkoušku bezpečnosti (tj. víme, že pacienta neotráví).
Pacientův stav se řádově několik hodin po infuzi remdesiviru začal zlepšovat, píše se ve zprávě o případu v odborném časopise NEJM. Druhý den po podání remdesiviru ovšem ustoupily všechny příznaky kromě suchého kašle a rýmy.
Byť to zní působivě, tento ojedinělý pokus není důkazem, že látka je skutečně účinná. Žádným způsobem není možné zjistit, jestli by se pacient stejně dobře nezotavil i bez léku.
Prozatím jsou však výsledky relativně nadějné. Na začátku února čínští vědci publikovali krátký článek, podle kterého je remdesivir alespoň v laboratoři (ne v živém pacientovi) účinný také proti SARS-CoV-2. Ovšem laboratorní a klinické výsledky se mohou velmi často lišit.
„Zaručený lék“ již brzy na vašem facebookuV námi citované studii o účinku remdesiviru proti laboratorním vzorkům nového koronaviru SARS-CoV-2 autoři zkoušeli i starý známý lék proti malárii, chlorochin. Alespoň ve zkumavce byl také účinný. Skutečnost neunikla uživatelům sociálních síti a v zahraničí se již objevují „zaručené zprávy“ o tom, že lék na koronavirus už je k dispozici. Dá se očekávat, že stejná informace se dostane i k nám, vězte tedy, že skutečnost ji jiná. Výsledky z „Petriho misky“ nelze jednoduše přenášet do praxe. Jak s oblibou říkají odborníci, zabít viry, patogeny či třeba i rakovinu ve zkumavce není problém. Potíž je v tom, jak udělat, aby přežil pacient. Až dobře provedené klinické zkoušky opravdu spolehlivě potvrdí, zda nějaká látka je proti nemoci opravdu účinná. Věda dnes rozhodně nedokáže zcela spolehlivě říci, jak se látka známá ze zkumavky bude chovat v těle pacienta. |
V pondělí 24. února pak zástupce ředitele Světové zdravotnické organizace (WHO) Bruce Aylward na tiskové konferenci v Tokiu řekl novinářům: „V tuto chvíli si jen o jediném léku myslím, že je skutečně účinný, a to je remdesivir.“
V Číně v tuto chvíli probíhají dvě klinické zkoušky remdesiviru (jedna na pacientech se středně vážným průběhem, jiná u lidí s vážným průběhem), které v současné době nabírají účastníky. Podle Bruce Aylwarda mají problém, který byste asi nečekali, a to nabrat dostatek pacientů – a podle něj proto, že se dělá řada zkoušek podstatně méně nadějných postupů. Konec studie je naplánován na duben.
Remdesivir budou také zkoušet v USA. Dne 25. února pak americký NIH (Národní ústav pro zdraví) oznámil, že klinická zkouška proti SARS-CoV-2 proběhne v Nebrasce. Byť všechny studie mají řádně skončit během příštích několika měsíců, pokud by byly výsledky extrémně příznivé, či nepříznivé, dozvíme se to nepochybně dříve.
Jak to bude s placením
Není tedy asi překvapivé, že akcie firmy Gilead si v pondělí 24. února vedly na americké burze velmi dobře, byť ta jako celek zažila skutečně mimořádný propad. Patřily mezi akcie z indexu technologických firem Nasdaq-100, které ten den stouply na hodnotě. A vůbec žádné z akcií 500 největších firem na americké burze si nevedly lépe. Od té doby akcie na hodně mírně ztratily, ale stále si vedou lépe než většina titulů.
Z čistě ekonomického hlediska ovšem není jasné, co pro firmu může případný úspěch remdesiviru proti SARS-CoV-2 znamenat. V lednu si tak Čínský státní virologický ústav ve Wu-chanu zažádal u patentového úřadu v Číně o patent na užití remdesiviru proti novému viru. Přitom Gielad má v Číně již tři roky platný patent na použití látky proti koronavirům. Čínští představitelé již od té doby oznámili, že získání patentu nebude samozřejmé, ale zároveň dali jasně najevo, že nový patent je podle nich národním zájmem. Díky němu by se totiž mohla Číně vyhnout placení části licenčních poplatků, které by jinak Gileadu měly připadnout.
Porovnání průběhu nákazy virem COVID-2019 a nákazy virem SARS (2003)
V Číně se také podle všeho budují kapacity na výrobu samotného přípravku. Farmaceutická společnost BrightGene v druhém únorovém týdnu oznámila (PDF v čínštině), že vyvíjí vlastní výrobní proces pro remdesivir, dokáže již ve velkém produkovat jeho hlavní účinnou látku a hodlá dovyvinout i zbytek procesu. Hned vzápětí její vedení uvedlo, že o porušení práv Gileadu nejde, protože BrightGene ještě přece látku nevyrábí ve velkém...
Jasně se rýsující spor o duševní vlastnictví ovšem zatím dále neeskaluje. Americká firma, která remdesivir pro v současné době pro experimentální léčbu a zkoušky poskytuje zdarma, „situaci vyhodnocuje“ a nehodlá zahájit patentový spor. Což bude zřejmě vyhovovat i Číně, která se po vleklých obchodních sporech s USA pravděpodobně bude chtít vyhnout skandálu kolem zneužívání duševního vlastnictví zahraničních společností.
Ovšem v tom případě, že se situace vyhrotí, čínské zákony obsahují klauzuli, podle které jsou firmy působící v zemi povinné poskytnout vlastní patenty a další duševní vlastnictví státu zdarma v případě „mimořádných okolností“. Pokud se tedy remdesivir ukáže být skutečně účinným a epidemiologická situace se zhorší, zatím nejhůře postižená země má připravené nástroje, jak majitele patentu do značné míry vyřadit ze hry.
Vakcína ještě nebudeNejlepším řešením by byla vakcinace, minimálně zranitelné části obyvatel, ale vakcína k dispozici zatím není. Vytvoření a namnožení nové vakcíny ve větším objemu vyžaduje dobu přesahující půl roku. Například obsah (tj. protilátky) chřipkové vakcíny pro příští sezónu pro severní polokouli se určuje již nyní, během stále ještě probíhající chřipkové sezóny, aby producenti stačili vše vyrobit a distribuovat v dostatečném množství. V případě koronaviru jde také o poměrně nový patogen, takže účinnost vakcíny není zaručena. Výrobci mohou alespoň využít svých starších zkušeností s vývojem vakcíny proti SARS. Přesto se na vývoji pracuje a zkouší se i nové metody, jak ho zkrátit. Dne 24. dubna dodala společnost Moderna Therapeutics americkým úřadům první šarži pokusných vakcín proti novému viru SARS-CoV-2. Je určena pro klinické zkoušky, které by mohly začít v dubnu. Jde o tzv. RNA vakcínu, která neobsahuje přímo účinnou látku, ale de facto návod pro tvorbu protilátek, podle kterého je tělesné buňky vyrobí. Díky tomu není zapotřebí čekat na namnožení viru v živé tkáni (např. ve vejcích), aby se pak mohl použít ve vakcínách. Samozřejmě, úspěch není zaručen. I podle těch nejoptimističtějších odhadů by mohla být vakcína dostupná v druhé polovině roku. A většina odborníků hovoří spíše o roku příštím. |
