Lék proti rakovině otestujeme do dvou let, řekl v Rozstřelu Majer

aktualizováno 
Tým českých vědců pracuje na slibné léčebné látce nejen proti rakovině. Co může dokázat a co vědce ještě čeká, vysvětloval v Rozstřelu Pavel Majer z Ústavu organické chemie a biochemie AV ČR.

Zabít rakovinové buňky vlastně není nic složitého, jsou stejně křehké jako každá jiná buňka; skutečně obtížné je spolu s rakovinou nezabít pacienta, říká anonymní aforismus z medicínské praxe. 

Čeští vědci po 60 letech přetvořili jed na možný lék proti rakovině

Je to jen částečná nadsázka. Skutečně existuje nepřeberné množství látek, které v laboratorních podmínkách fungují účinně proti různým typům rakoviny či jiným nemocem, ale v těle pacienta napáchají více škody než užitku.

Mezi ně se řadila i v 50. letech objevená látka známá jako DON, o které se původně uvažovalo jako o léčivu, které by mohlo pomoci „vyhladovět“ nádorové buňky. Ničí schopnost buněk zpracovávat klíčový zdroj dusíku, tedy prvku, který buňky nutně potřebují ke svému dělení.

Fotogalerie

Změnili to po desetiletích chemici z Ústavu organické chemie a biochemie (ÚOCHB), kterým se podařilo vyvinout nové varianty DONu, které by pro pacienty mohly být snesitelnější. Ve spolupráci s americkou Johns Hopkins University, kde nápad vznikl, odborníci z ÚOCHB ve výzkumu nadále pokračují a připravují komercializaci. Ta už bude do značné míry v režii soukromé společnosti Dracen Pharmaceuticals, která si látku licencovala. Autoři původního výzkumu se ovšem na práci budou aktivně podílet i nadále. 

Výsledky jsou natolik slibné, že do malé firmy soukromí investoři dali zhruba 40 milionů dolarů (tj. 800 milionů korun). „Tyto prostředky však nemohou ani řádově stačit na uvedení případného léku až do praxe, k tomu by bylo zapotřebí podle odhadu managementu Dracenu nejméně půl miliardy dolarů,“ řekl Pavel Majer, šéf týmu z ÚOCHB, který vývoj nových variant DONu prováděl.

„Zda se DON v léčbě osvědčí, to ukážou teprve další zkoušky,“ doplnil Majer. „Proto je investice do firmy Dracen tak průlomová. Bez ní se ani sebeúčinnější látka nemůže posunout dále blíže praxi,“ dodal v Rozstřelu.

Zatím ovšem nechce příliš spekulovat, kdy by se látka mohla dostat do praxe. Když vše půjde dobře, za dva roky by mohly začít první zkoušky na dobrovolnících, které obvykle trvají kolem pěti let. Sedm let je tedy optimistický, ale přitom reálný odhad, míní Pavel Majer.

Pavel Majer

Dnes šéf výzkumné skupiny na dejvickém výzkumném ústavu Pavel Majer za sebou má dlouhé roky ve firemním výzkumu. Do roku 2010 pracoval v různých amerických farmaceutických společnostech, stejně jako řada jiných vědců se ovšem v důsledku změn v oboru (tedy především „ořezání“ firemních výdajů na výzkum) vrátil do českého ústavu, kde byl v letech 1987 až 1998 doktorandem.

Nemyslí si ovšem, že látka bude znamenat zásadní průlom - boji proti rakovině se totiž v posledních desetiletích daří lépe, než si asi většina veřejnosti uvědomuje, upozornil Pavel Majer. Doba přežití na rakovinu se v posledních desetiletích výrazně prodloužila. „Vyléčení z rakoviny znamená, že zemřete na něco jiného,“ uvedl s nadsázkou český výzkumník a dodal jeden příklad: „Kdyby dnes žil Jiří Grossman, lymfom, který ho zabil, by byla v podstatě banální záležitost.“

První zkoušky budou pravděpodobně v kombinaci s tzv. imunoterapií. To je léčba, která „odblokuje“ lidský imunitní systém, aby nádorové buňky aktivně napadal. Zdá se, že DON dokáže zvýšit citlivost nádorových buněk vůči imunoterapii.

„Mechanismus je univerzální, protože látka v principu může zastavit dělení libovolné buňky,“ vysvětlil Pavel Majer. „Ani to rozhodně neznamená, že by šlo o léky na všechny rakoviny, to nelze dopředu takto říci. Účinek také není omezen jen na lidi, tým uvažuje o vývoji veterinárních léčiv, například léčbu lymfomů u psů.“ 

Dodejme, že to je slibná cesta ke komercializaci, protože vývoj léčiv pro zvířat je administrativně podstatně méně náročný.

Celý rozhovor s Pavlem Majerem najdete zde:

Autor:

Nejčtenější

Oumuamua může být mimozemskou časovou schránkou, řekl expert v Rozstřelu

Astronom Petr Scheirich v diskusním pořadu Rozstřel.

„Můj názor je, že jde o těleso přírodního původu, ale přál bych si, aby tomu tak nebylo,“ řekl v Rozstřelu o prvním...

Samopal vz. 58, který není samopalem, má vyšší kadenci než kalašnikov

Československý samopal vz. 58 V - verze pro výsadkáře se sklopnou opěrkou.

V Československu vzniklo několik typů palných pěchotních zbraní, které se mohly směle rovnat se zahraniční konkurencí....

Okřídlení géniové. Vrány si při pokusu zvládly vyrobit složené nástroje

Vrány se ukazují jako stále chytřejší a chytřejší.

Nový experiment naznačuje, že bychom měli přehodnotit rčení chytrý jako liška na chytrý jako vrána. Skupina...

Nové implantáty dovedou zlepšit paměť, ale nesmí se k nim dostat hacker

DBS

Elektronické implantáty by mohly podle neurovědců již v příštím desetiletí pomáhat vylepšovat paměť, zejména pacientům...

Změna v TV vysílání se blíží. Vše, co musíte vědět o přechodu na DVB-T2

Nelamte si s DVB-T2 hlavu. Vše podstatné se dozvíte níže.

Informační kampaň k přechodu na nový standard pozemního televizního vysílání DVB-T2 může stát až 350 milionů korun. V...

Další z rubriky

Změna času v březnu je chyba, řekla bioložka Helena Illnerová v Rozstřelu

Fyzioložka a biochemička Helena Illnerová v diskusním pořadu iDNES.cz Rozstřel

Změna času byla nastavena na špatné měsíce, a tak by její zrušení nebylo na škodu, řekla v Rozstřelu bioložka Helena...

První mezihvězdné těleso může být sluneční plachetnicí

Rekonstrukce možné podoby planetky 1I/2017 U1 (‘Oumuamua) na základě údajů...

První objekt od jiné hvězdy zachycený pozemskými teleskopy by podle naměřených parametrů mohl být sluneční plachetnicí,...

Československá vlajka mohla vypadat jako americká, řekl expert

Expert na vlajky Aleš Brožek v diskusním pořadu iDNES.cz Rozstřel (16....

V uctívání vlajky nepatří Češi právě k premiantům. Tu svou mají nejraději Dánové. Správnou vlajku by mělo být schopné...

Najdete na iDNES.cz