Proč lékaři předepisují černochům méně léků proti bolesti než bílým?

aktualizováno  13:01
Pacienti z různých etnických skupin mohou u amerických lékařů čekat v řadě případů trochu jiný standard. Podle statistik k vysvětlení nestačí obvinění z rasismu či rozdíly v dostupnosti péče. Vysvětlení zřejmě zčásti leží i v podvědomých a nepřesných představách o biologických rozdílech mezi jednotlivými etniky.

Ilustrační snímek | foto: United States Navy

Přísaha, kterou lékaři skládají při vstupu do profesního života, je sice zavazuje přistupovat ke všem nemocným bez rozdílu, ale stejně jako u jiných lidských slibů a přísah je v praxi všechno trochu jinak. A někdy k porušování dochází zcela nevědomky a neúmyslně. Třeba stačí, aby měl pacient jinou barvu kůže.

Znáte rozdíly mezi rasami?

Vyzkoušejte své znalosti v dotazníku

Správné odpovědi získáte po vyplnění.

Zjistilo se totiž, že (minimálně) v USA předepisují obecně lékaři černošským či hispánským pacientům méně léků na bolest než bílým, a to přesto, že neexistuje žádný vědecký důvod, proč by tomu tak mělo být. Přesto prověrka zákroků z ambulantních pracovišť v roce 2000 ukázala, že po zlomenině končetin dostávalo analgetika 74 procent bílých pacientů, ale jen 57 procent pacientů černých. Statistické rozdíly se našly i při kontrole zdravotnické dokumentace milionu dětských pacientů s akutním zánětem slepého střeva - i v této skupině dostávali léky proti bolesti častěji bílí pacienti než černí. Rozdíl byl patrný i v případě předepisování opioidů pro skutečně vážnou bolest.

Ne že bychom bolest vnímali všichni stejně - rozdíly jsou mezi jednotlivci, pohlavími a zřejmě i etniky. Ale praxe nekopíruje vědeckou literaturu, to by třeba podle této poměrně hojně citované práce už ze 40. let měli černí pacienti dostávat analgetik více, protože jsou podle ní k bolesti citlivější.

Hledání v kupce sena

Osm nesmyslů, kterým věříte. Klamou vás politici, média i vlastní mozek

Myslíte si, že se rozhodujete logicky? Omyl. Máte pocit, že se nenecháte zmást předvolebními sliby politiků?

Ilustrační snímek

Co může být příčinou? Hned na začátku řekněme, že rasismus se nezdá být jedním z nich. Hned několik studií naznačuje, že rasistické postoje u lékařů s vnímáním či přístupem k léčbě bolesti u pacientů nekorelují. A tak zaujetí vědci hledali a stále hledají jiná vysvětlení. Například ověřovali, zda to není tím, zda lékaři přehnaně nekompenzují. Černí pacienti totiž v průměru svou bolest hodnotí jako poněkud vyšší (a možná ji tak i skutečně cítí, jak jsme řekli výše) - a lékaři to mohou brát v potaz a předepisovat méně léků, protože chtějí „citlivost“ svých pacientů kompenzovat.

Zkoumalo se také, zda nemůže jít jednoduše jen o důsledek rozdílů v dostupnosti lékařské péče a dalších socioekonomických faktorech. Tedy třeba, jak velkou roli hraje to, zda ošetřovaní mají či nemají zdravotní pojištění (které je a hlavně bylo v USA podstatně dražší a méně dostupné než u nás). V některých ohledech a případech hraje tento vliv zásadní roli (třeba u léčby některých rakovin, ale třeba i při podávání léků na bolest u zlomenin v jedné nemocnici v Kalifornii). V jiných ovšem rozdíly tvrdohlavě přečkají i zohlednění pojištění a dalších finančních faktorů.

Proto se také zkoumalo například, zda lékaři nepředepisují menšinám (efekt se netýká jen černochů) méně léků z obavy, že pacienti stejně nebudou dbát pokynů nebo léky nezneužijí, třeba neprodají pod rukou. Což také zní logicky, protože podle výsledků jiných průzkumů třeba černí pacienti (a nejen ti) nevěří tolik bílým lékařům, a pokud mohou, zvolí si raději černého. A kšeftování s léky je samozřejmě také reálný problém.

Ale tato, ani další racionální vysvětlení nedokážou vysvětlit celý rozdíl. Třeba u zmíněné studie podávání léků pacientům se zánětem slepého střeva rozdíl trval i v případech, kdy se léky podávaly bez doplatku přímo na místě v nemocnici. V další studii (dostupná zde) rozdíl mezi předepsanou dávkou zůstal i poté, co vědci vzali v úvahu rozdílné způsoby financování péče (samoplátce, Medicare, Medicaid, soukromé pojištění). I u černochů, hispánců a Asiatů se soukromým pojištěním nebo Medicare byly zaznamenány snížené dávky tlumících prostředků.

A proto se hledání obrátilo i do méně racionální části lékařského mozku.

Cesta do hlubin medikovy duše

Jak ukázalo hned několik studií, Američané - i lékaři - mají sklon věřit tomu, že černoši jsou proti bolesti odolnější než běloši. Medicínští odborníci „podhodnotili“ bolest pacientů bílých pacientů v menším počtu případů (ve 33,5 %) než v případě černých pacientů (v tomto případě bolest podcenili ve 47 % případů). Možná je to tím, že ji u nich jako paceintů z jiného etnika hůře poznávají. Pak je možné, že někteří pacienti budou špatně léčení. A bude jich o to více, že je málo černošských lékařů (asi 5 % z celkového počtu, podíl černošské populace v USA je přitom cca 13 %).

Všechna vysvětlení a řada dalších mohou znít na papíře zcela logicky, a může na nich něco být, ale zajímavější je, co se podaří „naměřit“ a zjistit empiricky. Tedy třeba studie, která se objevila letos v březnu v časopise PNAS další práce (abstrakt zde), a která naznačuje, co by mohlo v pozadí rozdílného vnímání stát.

Studie se zúčastnili laici i studenti medicíny a lékaři před atestací. Skládala se ze dvou částí. V jedné měli účastníci jako přesné či nepřesné označit 15 tvrzení o biologických rozdílech mezi černochy a bělochy. V druhé pak hodnotili bolest svou, bělocha či černocha v hypotetické situaci (třeba „přibouchnutí ruky do dveří u auta“). Studenti a začínající lékaři měli trochu jiné případové scénáře a měli zároveň navrhnout, jaké léky nasadit.

Jak se ukázalo, největší rozdíly v hodnocení bolesti mezi bílými a černými se objevily u lidí, kteří se v dotazníku nejvíce pletli. Opakujme, že nejde o projev rasismu. Při pohledu na výsledky se spíše zdá, že lidé, kteří se hodně pletli, obecně pokládali černochy za odolnější a bílé za méně odolné vůči bolesti než lidé, kteří odpovídali přesněji. Což není výsledek, který by měl nějaký smysluplný vědecký základ.

Věříte grafům? Podívejte se, jak jednoduché triky používají manipulátoři

Koláčové, sloupcové a spojnicové grafy vznikly proto, aby nám usnadnily porozumění číslům. Politici, firmy i další manipulátoři však mohou naší důvěry využít a předložit graf, který je zkreslený, neúplný nebo zavádějící. Podívejte se na nejčastější chyby a triky.

Grafy působí důvěryhodně, ale dá se s nimi snadno manipulovat.

Odpovědi u studentů a lékařů byly přesnější, zhruba 50 procent (proti 73 u laiků) označilo jedno z vymyšlených tvrzení za spíše či určitě pravdivé. Výsledky nebyly dramaticky špatné a rozdíly mezi lékaři poměrně malé, ale praktické dopady zřejmě tyto nepřesnosti mít mohou. Malá část lékařů (cca 15 procent), která se pletla častěji než jejich kolegové, zhruba každému šestému hypotetickému černému pacientovi (v 15 procentech případů) doporučila méně léků proti bolesti, než v daném případě doporučovali zkušenější kolegové. Jinými slovy, několik procent pacientů by teoreticky mohlo odejít s menší dávkou analgetik, než je běžné. Efekt tedy na pohled nemůže vysvětlit celý rozdíl ve standardech péče pro různá etnika, ale je poměrně silný.

Křehká bílá

Tento pro praxi celkem relevantní výsledek není ve studii to jediné zajímavé. Ukázalo se například, že ti mladí odborníci, kteří nepravdivým tvrzením nevěřili, často hodnotili bolest černých pacientů jako vyšší. Možná věděli o rozdílech v péči o pacienty různých etnik, spekulují autoři, ale stejně dobře mohl být důvod jiný - třeba věřili tomu, co říkají sami pacienti (a ti černí, jak jsme psali dříve, hodnotí svou bolest v průměru jako vyšší a není vyloučeno, že jsou k ní opravdu citlivější).

Kupodivu tento rozdíl ovšem neměl žádný dopad na jejich doporučení: nenašla se u nich žádná významná statistická souvislost mezi barvou kůže pacienta a množstvím předepsaných léků proti bolesti. Ještě polopatičtěji: ti, kdo „rasové latině“ věřili jen málo nebo vůbec, předepisovali všem pacientům stejně. Ti, kteří s některým nepodloženým či nesmyslným tvrzením souhlasili, předepisovali v části případů černochům méně analgetik.

Zároveň se z dat zdá poměrně jasné, že rozdíly v přístupu byly dána do značné míry odlišným vnímáním bílých pacientů. Ti, kdo označili nepravdivá tvrzení o biologických rozdílech ve větší míře za pravdivá, totiž své hypotetické bílé pacienty vnímali jako „křehčí“, jako méně odolné vůči bolesti atp. Situace tak byla více vyhraněná než u pletoucích se laiků, kteří (zopakujeme) považovali jak černochy za odolnější, tak bělochy za křehčí.

Kde se tyto představy vzaly? Autoři neposkytují definitivní odpověď, to je mimo rozsah studie, ale upozorňují na souvislost s dobou vášnivých debat kolem zrušení otroctví. I lékařské kapacity tehdy zdůrazňovaly, že černoši se liší od bělochů v celé řadě ohledů - bez ohledu na to, zda vůbec existovala metoda, jak něco takového určit nebo ne. Jedním z takových tvrzení bylo, že černoši snesou mnohem větší bolest, fyzické tresty proto snáší lépe, nebo jsou schopni přestát některé medicínské zákroky bez umrtvení.

Znáte rozdíly mezi rasami?

Vyzkoušejte své znalosti v dotazníku

Správné odpovědi získáte po vyplnění.

Informace: Do článku jsme doplnili text, který upřesňuje socioekonomické souvislosti rozdílů v přístupu lékařů k jednotlivým etnikům.

  • Nejčtenější

Kam pro filmy bez Ulož.to? Přinášíme další várku streamovacích služeb do TV

v diskusi je 125 příspěvků

26. března 2024

S vhodnou aplikací na vás mohou v televizoru na stisk tlačítka čekat tisíce filmů, seriálů nebo...

Z jaderné triády zbyly Britům už jen ponorky. A ty musejí posílit

v diskusi je 76 příspěvků

27. března 2024

Jadernou triádu tvoří strategické bombardéry s jadernými zbraněmi, mezikontinentální balistické...

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}

Hlučínsko patří nám. Před 100 lety byl podepsán definitivní protokol o hranici

v diskusi je 45 příspěvků

28. března 2024

Před 100 lety definitivně skončily tahanice o československo-německé hranice. 28. března 1924 byl...

Rusko zastavilo odlet na ISS s první Běloruskou, letět měla i Američanka

v diskusi je 50 příspěvků

21. března 2024  10:23,  aktualizováno  14:26

Ve čtvrtek 21. března se necelých deset minut před půl třetí odpoledne měla vydat na Mezinárodní...

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}

Američané odepsali modul, který je vrátil po půl století na Měsíc

v diskusi je 22 příspěvků

28. března 2024,  aktualizováno  11:41

Od začátku letošního roku je na Měsíci a kolem něj poměrně rušno. Vedle řady sond, které zamířily...

Za vyhynutím dinosaurům mohla být i doba temna

v diskusi nejsou příspěvky

29. března 2024

Dopad planetky je nyní většinou odborníků považován za hlavní příčinu vyhynutí zhruba 73 až 76 %...

Podívejte se na Boeing C-17 Globemaster, který do Česka přivezl nové vrtulníky

v diskusi jsou 2 příspěvky

29. března 2024

V sobotu 23. března dosedl v Praze nákladní letoun USAF, který vezl obzvlášť cenný náklad. Z...

Dočasná raketa se po téměř 70 letech loučí. Bude startovat naposledy

v diskusi je 5 příspěvků

28. března 2024  15:36,  aktualizováno  19:54

Tento čtvrtek stojí na startovací rampě mysu Canaveral poslední potomek raket Thor, nosič Delta IV...

Američané odepsali modul, který je vrátil po půl století na Měsíc

v diskusi je 22 příspěvků

28. března 2024,  aktualizováno  11:41

Od začátku letošního roku je na Měsíci a kolem něj poměrně rušno. Vedle řady sond, které zamířily...

FOR KIDS by měl být zážitkem pro celou rodinu, říká Monika
FOR KIDS by měl být zážitkem pro celou rodinu, říká Monika

Monika Pavlíčková (35 let) je maminkou dvou dcer, sedmileté Terezy a čtyřleté Laury, a zároveň také manažerkou obchodního týmu společnosti ABF,...

Smoljak nechtěl Sobotu v Jáchymovi. Zničil jsi nám film, řekl mu

Příběh naivního vesnického mladíka Františka, který získá v Praze díky kondiciogramu nejen pracovní místo, ale i...

Rejžo, jdu do naha! Balzerová vzpomínala na nahou scénu v Zlatých úhořích

Eliška Balzerová (74) v 7 pádech Honzy Dědka přiznala, že dodnes neví, ve který den se narodila. Kromě toho, že...

Pliveme vám do piva. Centrum Málagy zaplavily nenávistné vzkazy turistům

Mezi turisticky oblíbené destinace se dlouhá léta řadí i španělská Málaga. Přístavní město na jihu země láká na...

Velikonoce 2024: Na Velký pátek bude otevřeno, v pondělí obchody zavřou

Otevírací doba v obchodech se řídí zákonem, který nařizuje, že obchody s plochou nad 200 čtverečních metrů musí mít...

Kam pro filmy bez Ulož.to? Přinášíme další várku streamovacích služeb do TV

S vhodnou aplikací na vás mohou v televizoru na stisk tlačítka čekat tisíce filmů, seriálů nebo divadelních...