Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu


Letadla jsou někdy neovladatelná. Problém s řízením mohl způsobit i tragédii Air France

  14:49aktualizováno  14:49
V minulosti už se u letadel s elektroimpulsním řízením včetně Airbusu A330 objevily závažné problémy s řízením. Aerolinky je nejprve maskovaly jako důsledek turbulencí. Letadlo ve skutečnosti nereagovalo na povely pilota.

Airbus AF 447 v bouři nad Atlantikem | foto: Eumetsat

Spekulace vznikly na základě loňské nehody Airbusu 330 letecké společnosti Qantas. Letadlo se tehdy bez varování začalo nekontrolovaně propadat o několik set stop. "Souvislost s havárií letu AF 447 zde může být. Zatím jsou to však každopádně pouze spekulace," potvrdil redakci zkušený dopravní pilot transatlantických letů. Jeho jméno na jeho přání neuvádíme.

"Zmiňovaný problém nebyl dosud spolehlivě vyřešen a není jasné, zda se týká pouze softwaru či i hardwaru. Není ani známa příčina, která k vyvolání poruchy vede," vysvětluje letec.

Piloti vypovídali, že stroj byl velmi těžce ovladatelný až do chvíle, než byl odpojen autopilot a řízení přešlo do takzvaného přímého režimu. Více o havárii letadla australského Qantasu, při které bylo zraněno přes 100 lidí, si můžete přečíst v článku Letadlem „zamával“ autopilot, ne turbulence, zjistilo vyšetřování.

Velmi zjednodušeně řečeno, moderní letoun za většiny okolností vždy řídí stroj, ten lze odpojit, ale takové řešení patří do kategorie nouzových. K havárii pak většinou vede kombinace mnoha faktorů a třeba i drobných chyb (které samy o sobě nejsou fatální). Bohužel podstatnou roli hraje lidský faktor. Ať už se jednalo o havárii letecké společnosti Spanair nebo pád letadla Turkish airlines těsně před přistáním.

V případě aktuální havárie letu AF 447 mohl být spouštěcím mechanismem fatálních problémů například blesk, který za normálních okolností nemůže stroji ublížit. 

Pokud je pak letoun špatně ovladatelný, může se dostat do polohy, kdy dojde k jeho rozpadnutí. To by vysvětlovalo, proč piloti neměli ani čas vyslat tísňový signál. Do moře už dopadly pouze trosky stroje. Tuto hypotézu nově potvrzují i další poznatky - více v článku: Letoun Air France se zřejmě rozpadl dříve, než spadl do Atlantiku

Havárii stroje Qantasu dali do souvislosti se současnou tragédií Air France jako první analytici serveru New York Times a spekuluje se o ní například zde. Qantas však nebyl jediný podobný případ. Podobné problémy měli opět piloti společnosti Qantas i se strojem Boeing 777, též využívajícím systém elektroimpulsního řízení (FBW fly-by-wire).

Systémy FBW se od klasického způsobu pomocí táhel, lan či hydrauliky liší mimo jiné tím, že i po odpojení autopilota letoun v normálním režimu stále do velké míry stabilizují počítače.

"Teprve další, tzv. přímý režim, umožňuje pilotům ovládat letoun bez toho, aniž by do řízení zasahoval další faktor. Tento režim se ale již považuje za nouzový a v běžném provozu se nepoužívá, mj. proto, že při něm nejsou aktivní ochrany před přivedením letadla do pádu či omezení náklonu a přetížení," vysvětluje dopravní pilot.

Prosté odpojení autopilota tedy na rozdíl od starších mechanických a hydraulických systémů stále ještě neznamená kompletní odpojení automatiky. Systémy řízení FBW se v letectví používají již přes třicet let, v civilní letecké dopravě více než dvacet let a jsou velmi spolehlivé.

Podle dostupných informací byl kvůli těmto nehodám pro piloty upraven manuál, který doposud vyžadoval vykonání jednotlivých položek podle příručky, ale nyní vyžaduje zásah pilota po paměti - v letecké terminologii se takový postup nazývá memory item.

Pokud nastane jmenovaná situace, je potřeba nejen ihned odpojit autopilota, ale i přejít do přímého modu řízení.

Znovu je nutné zdůraznit, že se jedná pouze o spekulace, které potvrdí nebo vyvrátí až nalezení palubních zapisovačů a černých skříněk.

Autor:




Hlavní zprávy

Další z rubriky

Tento Šmolík Š.2 je exponátem Leteckého muzea Kbely.
První vojenský letoun československé konstrukce nepotěšil Francouze

První vojenský letoun československé výroby vznikl v roce 1920 v budoucím Letovu a jeho konstruktérem byl Alois Šmolík. Z typu byla odvozena i civilní létající...  celý článek

Testovací dodávku StreetScooter německé pošty poznáte zejména podle...
Nová poštovní dodávka nepotřebuje řidiče. Svezli jsme se, nepřejela nás

Mnichov (Od zpravodaje Technet.cz) Autonomní poštovní dodávku, která může bez řidiče za volantem popojíždět po městě, nyní testuje společnost Deutsche Post. V rámci ukázkových jízd na konferenci...  celý článek

V uplynulých dnech byli pražští taxikáři vůči řidičům Uberu i agresivní.
Proč Uber tak děsí taxikáře? Jak porušuje zákon, není jasné

Agresivní odpor taxikářů vůči řidičům služby Uber v mnohém připomíná ničení strojů za průmyslové revoluce. O co vlastně jde? Složitý spor mezi „starým“ a...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.