Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu


Nebojte se malých dírek v okně letadla. Není to omyl ani závada

aktualizováno 
Velká dopravní letadla mají malé ventily v oknech. Cestujícím ovšem nehrozí nebezpečí. Dírka je zde už patnáct let pro jejich pohodlí, bezpečí a výhled.

Dírka v okně letadla, které se nemusíte bát | foto: Pavel Kasík - Technet.cz

Statistický pohled na letecké nehody

Hromadná letecká doprava je již dlouhodobě nejbezpečnější způsob cestování.

Pokud máte strach z létání, stačí jakákoli nestandardní maličkost, aby vám zvedla tepovou frekvenci. Pro někoho to může být turbulence či nečekané zpoždění. Jiné může vyděsit i to, že najdou miniaturní dírku v okně.

Ale nemusíte se bát, nejde o technickou závadu ani o náhodu. Nepatrný bezpečnostní ventilek prochází jednou, či více vrstvami okenních tabulek, aby tak umožnil vyrovnat tlak a zbavit mezeru mezi tabulkami přebytečné vlhkosti. To usnadňuje výhled z okna a zároveň přispívá k tepelné izolaci i pohodlí cestujících.

Více vrstev jako pojistka i ochrana okna

Fotogalerie

První námi dohledaná zmínka týkající se vícevrstvého okna dopravního letadla pochází z amerického patentu přihlášeného v roce 1936: „Ve výškách mezi 10 a 15 tisíci stopami (3 - 4,5 km, pozn. red.) jsou extrémně nízké teploty vzduchu, což vede k částečnému, či naprostému zamlžení oken. Skrze jednoduchou okenní tabulku se navíc rychle ochlazuje vzduch uvnitř letadla,“ uvedl tehdy Stephen Zand z firmy Sperry Corporation svůj nápad.

„Navrhuji tedy využít dvojitá okna, pokud možno s dostatečným meziprostorem, aby fungoval jako zvuková i tepelná izolace.“ Jeho návrh obsahoval malou trubičku, která vedla z meziprostoru např. do zásobníku s absorpční látkou a sloužila tak k vysoušení.

Patent z roku 1936 (udělen 1940) ukazuje řešení dvouvrstvého okna do letadel....

Patent z roku 1936 (udělen 1940) ukazuje řešení dvouvrstvého okna do letadel. Trubička (7) umožňuje odvádět vlhkost.

Patent firmy Airbus z roku 1996 (udělen 1999) ukazuje vícevrstvou strukturu...

Patent firmy Airbus z roku 1996 (udělen 1999) ukazuje vícevrstvou strukturu okna. Tento patent počítá s udržováním vnitřního tlaku prostřednictvím trubičky (10).

Od třicátých let se pochopitelně mnohé změnilo. Letadla dnes obvykle létají ve výšce kolem 10 km nad mořem, a vyrovnání tlaků je tedy ještě důležitější. Běžné okno v moderním dopravním letadle se skládá ze tří vrstev:

  • plastová ochrana - je nejblíže cestujícím, a chrání okno před škrábanci a ušmudlanými prsty a nosy těch, kteří se rádi dívají z okna.
  • vnitřní okenní tabulka - je dostatečně silná na to, aby sama o sobě odolala rozdílu tlaků mezi vnějším a vnitřním prostředím. Právě v této tabulce je již zmíněná dírka.
  • vnější okenní tabulka - silná vrstva plexiskla je to hlavní, co stojí mezi vámi a vnější řídkou atmosférou. Teprve kdyby tato vrstva z nějakého důvodu selhala, je zde vnitřní okenní tabulka.
Struktura okna v Boeingu 737. „Breather hole“ v prostřední tabulce zcela dole.

Struktura okna v Boeingu 737. „Breather hole“ v prostřední tabulce zcela dole.

Při letu ve velké výšce je tlak v kabině letadla přibližně třikrát vyšší než v okolí. Malá dírka, která je ve vnitřní okenní tabulce, slouží podle vyjádření výrobce oken do letadla, GKN Aerospace, k „vyrovnání tlaku mezi kabinou pro cestující a mezeře mezi okenními tabulkami, aby tak vyšší tlak v kabině působil pouze na vnější panel.“

Ve velmi nepravděpodobném případě, že by vnější panel praskl, přichází teprve ke slovu prostřední tabulka. Dírka v ní samozřejmě znamená, že vzduch bude z kabiny unikat ven, ale vzhledem k velikosti otvoru jde o kontrolovaný únik, nikoli o náhlou dekompresi, která je vždy velmi dramatická.

Při pohledu shora je evidentní, že dírka nevede až ven, ale pouze do prostoru...

Při pohledu shora je evidentní, že dírka nevede až ven, ale pouze do prostoru mezi okenními tabulkami.

Většina cestujících si malé dírky všimne teprve díky typické námraze, která se kolem ní ve velkých výškách vytvoří na vnitřní straně vnějšího panelu. Teplota okolního vzduchu je často nižší než -50 ºC, a vnější panel je tak velmi studený. I nepatrné množství vodní páry, která sem vniká přes malý otvor ve vnitřním panelu, se ihned sráží na vnější tabulce a poté zamrzá. Opět se nemusíte bát, že by to znamenalo jakékoli narušení pláště, tato voda pochází zevnitř letadla. Mimo jiné právě i z potu nervózních cestujících.

Autor:


Témata: Airbus, Boeing

Nejčtenější

Okamura má na fotce z posilovny přifouknuté svaly. Jak poznat fotomontáž

Ukázka nepovedené fotomontáže z posilovny. Mřížka v pozadí ukazuje, k jakému...

Předseda SPD se na svém oficiálním profilu na Facebooku pochlubil fotkami z posilovny. Komentátoři si všimli, že fotka...

Hlavního strážce před rakovinou známe už 40 let. Ale neumíme ho využít

Bílkovina p53 se váže na snímku k DNA (oranžová šroubovice nahoře), aby...

Gen, který hraje nejdůležitější roli v boji proti rakovině, známe už desetiletí, ale v moderní cílené léčbě se...



V kanceláři i v obchodě. Ultrazvuk nám píská do uší, následky jen tušíme

Poslech vysokofrekvenčního pískání může být mnohým lidem nepříjemné.

Mnozí z nás, aniž by to věděli, jsou denně i několik hodin vystaveni pískotu na hranici slyšitelnosti lidského ucha. V...

Kvůli ruskému metru mohla padnout stanice v Nuselském mostu, řekl architekt

Architekt Nuselského mostu Stanislav Hubička (vlevo) a Antonín Semecký, který...

Stanislav Hubička, architekt Nuselského mostu a Antonín Semecký, který se o most stará téměř doslova celý život, byli...

Dvakrát přežil ohnivé peklo a vrátil se do boje. Chybu udělal po válce

František Truhlář před válkou

Letec RAF František Truhlář přežil dvě těžké havárie při návratech z bojových letů. Při obou utrpěl těžké popáleniny,...

Další z rubriky

Hormonální hrozba v peněžence. Bisfenol proniká do těla i z účtenek

(Ilustrační snímek)

Podle nové vědecké studie může naše tělo v důsledku každodenního kontaktu s účtenkami vstřebávat mnohem větší množství...

Když nejste součástí systému, nemusíte dostat šanci, říká nobelista Hell

Stefan Hell

Stefan Hell s ročníkem narození 1962 patří spíše mezi mladší nositele Nobelovy ceny (průměr je 59 let), ale rozhodně ne...

Mamutí samci padali do pastí častěji než samice

Moravské zemské muzeum otevřelo v brněnském Paláci šlechtičen expozici...

Mamuti stejně jako dnešní sloni zřejmě mohli velkou část života žít odděleni podle pohlaví a věku. Samice a mláďata ve...



Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.