Podle studie Pentagonu citované agenturou AP se v loňském roce více než zdvojnásobil počet misí bezpilotních letounů. A stále více někdejších pilotů musí vyměnit kokpit za moderní navigační centra umístěná kdesi v pohodlí a bezpečí pozemských základen.
Role mají letouny pochopitelně různé - nejmenší typ zvaný Raven (Havran) váží pouze necelá dvě kila a s délkou kolem metru opravdu velmi připomíná obyčejný kutilský modýlek. Dokonce se i stejně pouští -voják mu prostě nastartuje motor a poté ho z ruky hodí do vzduchu. Kamera, kterou nese, je však schopná bleskurychle odpovědět na klíčové otázky z válečného pole: Co je za rohem? Kde se skrývá nepřítel? Dokážu touto cestou uniknout?
To pětisetkilový Predator je určený pro zcela jiné mise - tak jako Raven umí pozorovat nepřítele, byť pochopitelně v mnohem větší kvalitě -umí je fotografovat, snímat kamerou i radarem. A jeho křídla s rozpětím osmi metrů mu umožňují být nejen rozvědčíkem, ale také zbraní. Unese rakety, a je tedy možné použít ho na různé typy úderů při operacích, na něž je jinak obtížné či nebezpečné vyslat živé vojáky.
Neznámější zveřejněná mise těchto strojů proběhla před dvěma lety, kdy několik Predatorů zaútočilo sérií deseti střel v pákistánských horách na dům, v němž se údajně skrýval Zavahrí, jeden z nejhledanějších teroristů světa. Unikl, či tam vůbec nebyl a úder vyvolal velkou kontroverzi: kromě dvou méně významných teroristů při něm zahynulo totiž údajně až 18 civilistů včetně žen a dětí.
Z minulých měsíců uvádí armáda příklad z dalšího klíčového bojiště bezpilotních letounů: z Iráku. V listopadu si kamerové oko stroje všimlo tří ozbrojenců pálících po amerických vojácích a raketou je zlikvidovalo.
Výsledky těchto „létajících robotů“ jsou natolik dobré, že jich má armáda nedostatek. „Ministerstvo obrany není schopno poskytnout ani zdaleka tolik strojů, kolik by si jednotky přály,“ citovala AP plukovníka Larryho Gurgainouse, který se těmito letouny zabývá. „A žádostí bude přibývat.“
Server Global Security.org před časem napsal, že počátky těchto strojů byly dosti těžké - mnoho jich bylo při misích nad Irákem či Afghánistánem sestřeleno a navíc: ukázalo se, že není snadné s nimi přistávat. Nemálo jich prostě padlo za oběť špatnému manévru - pro operátory není snadné hladce je dostat na zem. Pohledy z kamer jsou prý navíc často zavádějící. Stále tedy prý platí: pilot je pilot.
