Stavba repliky celodřevěného Zlínu XII pro Letecké muzeum Metoděje Vlacha v Mladé Boleslavi (LMMV) se začala připravovat počátkem roku 2018 a dokončený letoun absolvoval první let v neděli 16. srpna 2020. Především zalétávací pilot ultralightů boleslavského muzea Petr Handlík byl po prvním letu chováním stroje, který ho „poslouchal na slovo“, nadšen.
Ostatně, není se čemu divit, již originální Zlín XII z roku 1935 představoval více než povedenou konstrukci. Proto byl také tento typ vybrán, když se hledala vhodná předloha pro stavbu ULL repliky reprezentující československé prvorepublikové letectví. Pro dvanáctku hovořila také jednoduchá stavba a jednou z podmínek byla i uzavřená kabina kryjící kokpit a jeho osazenstvo při případném dešti
Po bezproblémovém zalétání stroje mohl proběhnout jeho slavnostní křest. Stalo se tak jednoho krásného odpoledne dne 10. září 2020. Sice to nebylo posvícení, ani to nebyla neděle, ale byl to vydařený čtvrtek, kterému přálo i ideální letové počasí.
Hlavní slovo dostal prezident mladoboleslavského Historical Flying Clubu (HFC) pan Michael Oeljeklaus, který dychtivě naslouchající dav seznámil s historií vzniku repliky a přidal i něco zajímavostí.
Například s výběrem barevného řešení, kdy sám preferoval barvu stříbrnou, ale byl demokraticky přehlasován na barvu červenou, což nakonec při pohledu na novotou zářící stroj s povděkem kvitoval. Ve své době létaly Zlíny XII v různých barvách: červené, modré, světle modré, žluté (v té můžete spatřit rekonstruovaný originální exemplář v kbelském muzeu), krémové nebo stříbrné a vyloučit nemůžeme ani další barvy.
Vladimír Handlík, předseda správní rady Nadačního fondu letadlo Metoda Vlach a vedoucí LMMV, dále představil hlavního stavitele repliky Petra Taxe a jeho spolupracovníky Petra Opělu a Jiřího Krajču. Jednotlivé části draku vznikaly právě v pražské dílně Petra Taxe, finální montáž potom proběhla už „na půdě“ muzeu.
Zmínit musíme i výpočtáře Václava Brandejse (na fotografii výše stojí zcela vlevo) a na konstrukci křídla, které se oproti originálu modifikovalo (má například jiný profil), se velkou měrou podílel také Emil Přádný (nepřítomen).
Replika Zlínu XII je postavena prakticky v měřítku 1:1. Při přípravě projektu a stavbě repliky byla využita i výrobní dokumentace originálního letounu z archivu Vojenského historického ústavu z leteckého muzea v pražských Kbelích, kterou zajistil aviatický nadšenec – pilot, mechanik, restaurátor a stavitel historických letadel – Jan Klaban (1947-2020).
Běžný divák rozdíly mezi originálem a replikou nepostřehne, byť stavitelé se jim vyhnout nemohli, a to nejen kvůli platným předpisům. Protože nebyl k dispozici originální motor Zlín Persy II, pohánějící standardně tyto zlíny, zapůjčil Vladimír Handlík osmdesátikoňový americký motor Continental ze 40. let. Z výraznějších odlišností již bylo zmíněno modifikované křídlo, jiné je samozřejmě také vybavení kabiny. A například místo plechů na zakrytování přídě s motorem se použily díly laminátové.
Replika letounu Zlín XII má přidělenu imatrikulaci „OK-YUU 81“ (naleznete ji decentně vyvedenou pod VOP), stejný je samozřejmě i (plný) volací znak letounu. Fiktivní označení „OK-HFC“ odkazuje na mladoboleslavský Historical Flying Club. Jako zajímavost můžeme uvést výrobní číslo na replice „149“ - skutečný Zlín XII tohoto výrobního čísla byl vyroben v roce 1937 jako 49. exemplář uvedeného typu a létal s imatrikulací OK-IPS pod Aeroklubem Republiky Československé, po vzniku protektorátu byl prodán na Slovensko, kde ho používal Slovenský letecký sbor s novou imatrikulací OK-NAU.
Celkem se na projektu a stavbě repliky Zlínu XII podílelo zhruba deset lidí. Stavbu financoval mladoboleslavský Historical Flying Club, náklady dosáhly 1,2 milionu korun.
Replika Zlínu XII bude nejen zajímavým exponátem LMMV, ale také ozdobou různých leteckých dnů a jiných akcí. Z dalších funkčních exponátů muzea postavených ve formě replik, které ilustrují bohatou historii letectví na našem území, jmenujme letadlo Metoděje Vlacha, což byl první letoun ryze české konstrukce a vyrobený z tuzemských materiálů (kromě potahového plátna) v roce 1912, a zajímavý cvičný parasol PB-6 Racek z roku 1934 od pánů Přikryla a Blechy.
Replika Zlínu XII, Letecké muzeum Metoděje Vlacha 10. září 2020. Replika je postavena v kategorii ultralehkých letounů. Od roku 2019, kdy se legislativně zvýšila maximální vzletová hmotnost ultralehkých letounů na 600 kg (resp. 650 kg u UL hydroplánů), by do této kategorie s přehledem spadl i originální Zlin XII (rezervu by měl i v definovaném limitu pádové rychlosti).
Další replikou pro LMMV by se měl stát britský stíhací trojplošník z první světové války Sopwith Triplane. „Rádi bychom ke konci letošního roku zahájili stavbu, motor na něj máme připravený, letadlo by mohlo vzlétnout zhruba za dva a půl roku,“ uvedl Vladimír Handlík.
Sopwith Triplane se tak přiřadí k dalším létajícím replikám přibližujícím v muzeu období Velké války, kterými jsou v současnosti Caudron G.III, Fokker D.VIII, Morane Saulnier BB, Nieuport XII, Pfalz E.I a Sopwith Pup.