Letiště v Praze - Ruzyni, které od října 2012 nese název Letiště Václava Havla Praha, patří k nejvýznamnějším vzdušným přístavům v regionu. S jeho stavbou začalo konsorcium firem Konstruktiva a Lanna 24. července 1933, dokončeno bylo za necelé čtyři roky.
Stavbu nového letiště si vynutila již nevyhovující kapacita dosavadního mezinárodního letiště v Praze - Kbelích, o které se civilní provozovatel dělil s armádou. V březnu 1929 proto vláda rozhodla o vykoupení 108 hektarů pozemků mezi obcemi Hostivice, Ruzyně, Středokluky, Dobrovíz a Přední Kopanina v tehdejší hodnotě 17,5 milionu korun. Tato rovinatá lokalita splňovala většinu požadavků, především pak blízkost centra Prahy a možnost dalšího rozšiřování.
Letiště RuzyněPodrobné informace o stavbě a začátcích provozu ruzyňského letiště podává tento článek. Dozvíte se například, kde všude někteří nedisciplinovaní piloti přistávali, a jak byli tito anarchisté napomínáni.  |
V roce 1931 byla vypsána veřejná anonymní soutěž na řešení letiště, do které se přihlásilo 25 návrhů. Kompletní projekt však ze soutěže nevzešel, porota vítěze nevybrala. Realizovány tak byly jednotlivé objekty z různých návrhů. Stavba s rozpočtem 110 milionů tehdejších korun trvala 44 měsíců a skončila 1. března 1937. Zajímavostí je, že stavební firmy byly smluvně omezeny ve využití mechanizace, neboť tato rozsáhlá státní investice měla také snížit nezaměstnanost.
Nové pražské letiště mělo na svou dobu vynikající parametry a patřilo k nejmodernějším v Evropě. Disponovalo dvěma zpevněnými travnatými dráhami se zapuštěnými světelnými návěstidly, na špičkové úrovni bylo komunikační a další technické vybavení. Ocenění se dostalo i jeho architektonickému ztvárnění - odbavovací budova architekta Adolfa Benše získala v roce 1937 zlatou medaili na Mezinárodní výstavě umění a techniky v Paříži.
Provoz na letišti byl zahájen 5. dubna 1937. Jako první zde přistál ráno v devět hodin Douglas DC-2 Československé letecké společnosti, do Prahy přiletěl z Piešťan přes Zlín a Brno. Samotné souvislosti letu dnes vyvolávají otázky, na které se po těch letech těžko hledají odpovědi. Vnitrostátní linky zajišťovaly ČSA a navíc pravidelná přímá linka Piešťany - Zlín - Brno - Praha ani provozována nebyla.
První dispoziční řešení
A jak ruzyňské letiště tehdy vypadalo? Kromě zatím travnatých vzletových a přistávacích drah a betonových manipulačních ploch a drah ho tvořily čtyři základní stavební objekty. Byla to letištní budova s terminálem a řídicí věží a tři velké hangáry označené písmeny A, B a C. Hangár A využívala společnost Air France, Hangár B Československé státní aerolinie a hangár C Československá letecká společnost.
Dnes tento areál známe jako starou Ruzyň, to hlavní se od roku 1968 odehrává v areálu umístěném severně od ní. První terminál postavený před válkou se dnes označuje jako Terminál 4 a patří pod Ministerstvo obrany ČR. Na ploše před ním se například vítají státní návštěvy.
Letiště Praha krátce po dokončení, čtveřici základních objektů tvořily tři hangáry (zprava doleva značeny A, B a C) a letištní budova s řídící věží (na fotografii vpravo u nápadné obdélníkové betonové provozní plochy sloužící k výstupu a nástupu cestujících do letadel).
Jak se letiště rozšiřovalo
Již krátce po dokončení letiště se začaly budovat betonové vzletové a přistávací dráhy. Tento původní betonový dráhový systém byl dokončen za války. Za okupace přibylo i jižní křídlo hlavní letištní budovy, které k ní bylo připojeno pravoúhle.
Jak přicházela větší a těžší letadla, prodlužovaly se i vzletové a přistávací dráhy. Například v roce 1948 byla prodloužena na 2 300 metrů dráha RWY 04/22, která existuje dodnes, ale pro vzlety a přistání se už nepoužívá. Jiné původní dráhy později zase zanikaly.
Ruzyňské letiště se výrazně rozrostlo v letech 1960 až 1968, když vedle dosavadního „starého“ vyrostlo letiště nové. Toto severní letiště zahrnovalo vzletovou a přistávací dráhu, odbavovací terminál, opravárenský hangár a další obslužné budovy. Celková plocha letiště tak byla rozšířena na 800 hektarů.
V polovině devadesátých let byla zahájena další výstavba, která letiště rozšířila o nový odbavovací komplex, cargo terminály a další objekty.
Dispozice Letiště Praha (2016), objekty původního letiště (vpravo dole) z roku 1937 jsou pod označením T4 (tehdy hlavní budova, dnes Terminál 4), HA (Hangár A), HB (Hangár B) a HC (Hangár C).
Včera, dnes a zítra
Zajímavé je porovnání přepravních výkonů ruzyňského letiště. Ty se od zahájení provozu do dnešního dne zvýšily tisíckrát. Původním ruzyňským letištěm prošlo v roce 1937 přibližně 13 tisíc cestujících. V roce 2016 se mohl jeho nástupce, tedy dnešní letiště severní, pochlubit 13 miliony cestujících.
Do budoucna se počítá s výstavbou další vzletové a přistávací dráhy (RWY 06R/24L), paralelní s dnešní hlavní (RWY 06/24). Souvisí to samozřejmě s dalším navyšováním přepravních výkonů. Zatímco terminál má ještě kapacitní rezervy, tak samotné letiště není daleko od svého limitu. S výstavbou RWY 06R/24L se uvažuje v roce 2025. Projekt je do určitého stadia hotový, následně musí projít územním a stavebním řízením.
Letadla na starém ruzyňském letišti
Letadla na novém ruzyňském letišti
