Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu


Letní čas spolkne miliony eur, ale vytváří také nová pracovní místa

aktualizováno 
Vyšlo 1. dubna - Každoroční změna času ze zimního na letní si také letos vyžádala intenzivní nasazení odborníků z oborů psychologie, matematiky i dějin umění. Zatímco některé změny jsou triviální, jiné jsou finančně a technicky náročné.

Letní čas se může prodražit, ale dal vzniknout novým povoláním. (ilustrační foto) | foto: Profimedia.cz

Pro většinu lidí byla letošní změna času ze zimního na letní otázkou několika minut. Stačilo přenastavit hodiny, hodinky, mikrovlnné trouby a budíky o hodinu dopředu. Novější přístroje to dokonce zvládnou samy, a jenom únava vám tak ráno připomíná, že se posunul čas.

Ale ne všechny hodiny lze posunout příslušným kolečkem nebo tlačítkem. Starší hodiny s takovou změnou nepočítaly. Letní čas je ostatně relativně nový vynález, v Československu se prosadil až v roce 1979. Jedním z důvodů pozdějšího přijetí tohoto celosvětového trendu byla i vysoká náročnost a komplikované stavební úpravy. V Česku i na Slovensku je totiž neobvykle vysoký výskyt slunečních hodin a dalších historických památek, které na letní čas nejsou připraveny.

Římské číslice jsou lepší než arabské, lépe se retušují

„Změna času je zvláštní opatření, ale živí mě, tak si nemůžu stěžovat,“ směje se písmomalířka Jarmila Štiková. Krátký rozhovor nám poskytla během pečlivého obkreslování šablony číslic. Sluneční hodiny na zámku v Litomyšli se ještě včera oproti letnímu času o hodinu „zpožďovaly“, ukazovaly totiž tvrdošíjně čas astronomický. Nyní díky Štikové již stín míří ke správné, překreslené dvanáctce. „V létě slunce svítí déle, a je proto důležité, aby právě v létě ukazovaly hodiny správný čas.“

„Přeřízení“ slunečních hodin v Litomyšli na letní čas

„Přeřízení“ slunečních hodin v Litomyšli na letní čas

Slunečních hodin jsou v České republice podle odhadů Asociace pro letní čas stovky až tisíce. Březen a říjen jsou proto měsíce, kdy písmomalíři a restaurátoři slunečních hodin pracují prakticky bez zastavení. „Je to nárazově neuvěřitelný nápor, od kolegů vím, že to ještě týden dospávají. Nejhorší jsou arabské číslice, ty se špatně retušují, zlatí Římané,“ směje se jeden z restaurátorů (jeho jméno nezveřejňujeme, jelikož má prý zakázek už tak nad hlavu). „Nařízení Asociace evropských hodinářských mistrů mi sice přijde trochu zvláštní, ale vyděláno mám díky tomu na půl roku dopředu.“ Majitelům, kteří by nepřeřídili hodiny na aktuální čas, by totiž kromě správní pokuty hrozilo i obvinění z šíření, napomáhání k šíření, či nezabránění v šíření falešného času.

Úprava římských číslic na slunečních hodinách v Poděbradech

Úprava římských číslic na slunečních hodinách v Poděbradech (Zdroj: Instagram písmomalířky Veroniky Verzálkové)

Ale ne všechny sluneční hodiny musejí projít dvakrát do roka oficiální úpravou: „Sluneční hodiny, které jsou na soukromém pozemku, mohou zůstat bez přeřízení,“ uklidňuje majitele domácích solárních ciferníků Libuše Dostálová z APLČ. „V takovém případě už evropské soudy rozhodly, že by se jednalo o nepřiměřené náklady, které by znemožňovaly zájmovou, astronomickou a vzdělávací činnost v oblasti.“ U soukromých slunečních hodin proto postačí, když v letních měsících majitel přelepí neplatná čísla, případně připevní na ciferník jasné upozornění na to, že hodiny neukazují aktuální platný čas (můžete stáhnout ve formátu PDF a vytisknout).

Veřejné sluneční hodiny naopak musejí celý rok ukazovat správný čas. Na přeřízení mají podle regulací EU maximálně 47 hodin (respektive 49 hodin v případě přechodu z letního času na zimní). Zatímco v Česku se většina slunečních hodin do tohoto limitu bez větších problémů vejde - stačí obvykle přemalovat omítku či dlažbu - jinde přeřízení času vyžaduje nasazení těžké techniky. Například Velká Británie, která si pro své největší hodiny nedokázala vyjednat regionální výjimku, vynakládá ročně na odborné přeřízení času přes dva miliony liber (cca 63 milionů korun).

Úpravy Stonehenge v březnu 1958
Dvakrát do roka je nutné upravit i slavné keltské hodiny Stonehenge na jihu...

Dvakrát do roka je nutné upravit i slavné keltské hodiny Stonehenge na jihu Anglie, aby ukazovaly správný letní/zimní čas. Fotografie ukazují úpravy Stonehenge v březnu 1958.

Přeřídit „časové zobrazovače“ na letní čas vyžaduje školení

Evropské regule, které nařizují povinnost zajistit, že vámi vlastněné (či na vašem pozemku se nacházející) „časové zobrazovače“ ukazují aktuální čas, zřejmě dodržujete, aniž na to myslíte. Původní nařízení se mělo týkat pouze státní správy, ale tato diskrepance byla soudně napadena. Nyní tak musí přesný čas být zobrazen na všech hodinách a hodinkách ve veřejně přístupných prostorách.

Duncan Clements z londýnského obchodu „Pendulum of Mayfair Antique Clocks“...

Duncan Clements z londýnského obchodu „Pendulum of Mayfair Antique Clocks“ dvakrát do roka ručně přeřizuje stovky starobylých hodin kvůli letnímu času.

„Jde o ochranu spotřebitele,“ zdůvodňuje zákon Evropského parlamentu a Rady EU. „Vzhledem k tomu, že úplné harmonizace časových plánů pro letní čas s cílem usnadnit dopravu a spoje nemůže být dosaženo uspokojivě na úrovni členských států, a proto jich může lépe dosaženo na úrovni Společenství, může Společenství přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity.“

V praxi se samozřejmě takové nařízení dotkne především majitelů hodinářství nebo prodejců elektroniky. Každý rok musejí obchody najímat brigádníky, kteří projdou certifikovaným čtyřhodinovým školením organizace Asociace evropských hodinářských mistrů. „Nejde jen o to naučit mladé zájemce, jak nastavit čas na hodinkách, hodinách a budících. Je potřeba srovnat čas i na mikrovlnných troubách a sporácích, protože i tyto přístroje spadají pod předpisy o přesném čase,“ připomíná Filip Dočekal z AEHM.

Obchody mohou být pokutovány za „šíření,  napomáhání k šíření, či nezabránění v...

Obchody mohou být pokutovány za „šíření, napomáhání k šíření, či nezabránění v šíření falešného času“ v případě, že neseřídí všechny vystavené hodinové přístroje.

Po vyškolení pak brigádník stráví dalších pět i více hodin postupným nastavováním aktuálního času. Nestačí totiž jenom nastavit čas, je nutné rovněž vyhotovit oficiální záznam o přeřízení „časového zobrazovače“ ze zimního času ve dvou kopiích. Zároveň s tím je nutné nejpozději do 24 hodin zaslat elektronický dokument evidující přenastavení času na daném zařízení, obsahující fotografii daného zařízení spolu s rodným číslem člověka, který nastavení zajistil.

Odhady časové náročnosti (údaje z března 2016)
Počet časových zobrazovačůPřeřízení + záznamCelkem (minut)
Hodiny354 0921 + 31 416 368
Hodinky560 2992 + 32 801 495
Mikrovlnné trouby98 3202 + 3491 600
Další kuchyňské spotřebiče44 0212 + 3220 105
Videorekordéry80010 + 310 400
Termostaty a kotle3 2855 + 326 280
Automobily45 7625 + 3366096
Ostatní43 2114 + 3302 477
Celkem1 149 7905 634 821

Na jaře 2016 se tak jenom v České republice vynaložilo na přenastavování komerčně prodávaných „časových zobrazovačů“ téměř sto tisíc člověkohodin. Pro kvalifikované časoměniče (vyžadována je státní zkouška z angličtiny a maturita ze zeměpisu) to znamená výdělek kolem 28 milionů korun. V celé EU to tak představuje tisíce nových míst s každoročním výdělkem v řádech desítek milionů eur.

Ne všechny obchody ovšem chtějí vynakládat prostředky na vyhovění příslušnému zákonu. Pražský prodejce hodinek Jan P. (nepřál si uvést celé jméno a redakce jeho přání respektuje) například místo nastavení přesného času na každých hodinkách nastavil jiný čas.

Smíchovský prodejce J. Voberle věří, že výlohu s hodinkami dostatečně označil a...

Prodejce Jan P. věří, že výlohu s hodinkami dostatečně označil a pokuty se mu vyhnou.

Výlohu opatřil cedulí, která vychází z výše zmíněné výjimky pro provozovatele slunečních hodin. „Věřím, že jsem tak vyhověl duchu daného zákona. Mám ve výloze asi čtyři stovky hodinek. Když přijde inspekce, prostě jim ukážu, že alespoň jedny hodinky v tu chvíli ukazují plus minus přesný čas.“

Tento článek vyšel 1. dubna 2017. Podívejte se i na další aprílové články.

Autor:




Hlavní zprávy

Další z rubriky

Samořídící autobus VVO zde bohužel svou orientaci v prostoru nepředvedl.
Výstava světového formátu na Pražské tržnici: drony, VR, AI a budoucnost

Virtuální realita, umělá inteligence a mobilita budoucnosti - to byla hlavní lákadla technologického festivalu Future Port Prague, který se uskutečnil 7. září...  celý článek

Nývlt Václav: Acer Vision 360
Nehodu natočí, ať přijde odkudkoli a záznam odešle do bezpečí

Berlín (Od zpravodajů Technet.cz) Nová palubní kamera Acer Vision 360 má dva objektivy a proto snímá nejen dění před vozidlem, ale i ve vozidle a skrze okénka i v jeho okolí. V případě nehody...  celý článek

Hvězdolet Prométheus v kresleném sci-fi příběhu Václava Šorela a Františka...
Než přišly Hvězdné války, byl Malý bůh. Figurky se nekupovaly, ale stříhaly

Dnes je běžné, že každý úspěšnější komiks, kniha a později film nebo seriál provází záplava hraček a sběratelských předmětů. Za totality u nás nic takového...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.