Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu


Letenka za čtvrt milionu a jídlo na stříbře. Luxus první cesty přes Atlantik

aktualizováno 
Přesně před 75 lety, 28. června 1939, byla zahájena první transatlantická letecká linka mezi USA a Evropou. Luxusní lety na palubách hydroplánů zajišťovala dnes již neexistující společnost Pan Am.

Letoun Boeing 314 s názvem Yankee Clipper. Právě tento letoun zahájil pravidelné transatlantické lety s poštou. Za 2. světové války havaroval v portugalském Lisabonu. | foto: Zdroj: Wikipedia.orgTechnet.cz

Cesta z Evropy do Ameriky byla až do 30. let 20. století velmi časově náročnou záležitostí. Zaoceánské parníky a později vzducholodě ji zdolávaly v horizontu několika dní až týdne. Na překonání Atlantiku a přepravu cestujících si tedy začaly "brousit zuby" letecké společnosti, které zde tušily obrovský potenciál. Jako první zavedla pravidelnou linku americká letecká společnost Pan American World Airways. První pravidelný komerční let s cestujícími se uskutečnil 28. června 1939.

Charles Lindbergh byl obrovskou celebritou, i proto se na něj zločinec či...

Charles Lindbergh

S transatlantickými lety experimentovali letečtí průkopníci zhruba od 20. let 20. století. Všeobecně známé jsou první úspěšné sólové lety Charlese Lindbergha (1927, New York - Paříž, letoun Spirit of St. Louis) a Amelie Earhartové (1932, New York - Derry, letoun Lockheed Vega). Nešlo však o první letecké překonání Atlantiku: jako úplně první zdolali oceán už v roce 1919 britští příslušníci RAF John Alcock a Arthur Whitten Brown s bombardérem Vickers Vimy.

Ve 20. a 30. letech se začala prudce rozvíjet letecká doprava na kratší vzdálenosti. Dolety se postupně prodlužovaly a na konci 30. let již bylo možné zdolávat i tratě dlouhé několik tisíc kilometrů. Letecké společnosti se začaly pokoušet o překonání Atlantiku.

Zkáza vzducholodi Hindenburg, zachycena kamerami zpravodajů Pathé

Zkáza vzducholodi Hindenburg

Hlavními soupeři na tomto poli byly USA, Británie a Německo. Poslední jmenovaný stát už vzduchu nad Atlantikem vládl v průběhu 30. let díky letům vzducholodí. Katastrofa vzducholodi Hindenburg v roce 1937 však jejich krátkou éru v letecké přepravě cestujících v podstatě ukončila. O rok později sice německá Lufthansa vyslala přes Atlantik první letadlo s cestujícími (FockeWulf FW200 Condor), nešlo však o pravidelnou linku. Lufthansa o jejím zřízení sice uvažovala, jenže v té době začalo mít nacistické Německo jiné proirity a experimenty se zaoceánskými lety vzdalo.

Dva roky zkušebních letů, tři roky čekání na nové letadlo

Nejlépe na situaci zareagovala americká letecká společnost Pan Am. Od roku 1937 zvažovala a zkoušela různé varianty, jak překonat Atlantský oceán. Zprvu se uvažovalo o letech menšími hydroplány a o spolupráci s dalšími "leteckými velmocemi" Británií a Francií. Plány však ztroskotaly a Pan Am nakonec otevřel linku pouze na Bermudy. V témže roce se však povedlo provést i první zkušební let z New Yorku do irského Foynes a pak zpět do kanadského Montrealu.

Zatím šlo jen o menší stroje, které by uvezly maximálně 40 cestujících v denní konfiguraci, kdy cestující mohli sedět. Při nočních letech, kdy se v kabině rozložila lehátka, klesla kapacita zhruba na polovinu. V zájmu leteckých společností bylo tedy pořídit větší letadla, která by pojala více pasažérů a poskytla jim větší pohodlí během dlouhého letu. Bylo jasné, že i tentokrát padne volba na hydroplány. Tak velké a mohutné letadlo s klasickým podvozkem by totiž vyžadovalo dlouhou ranvej, kterými však letiště v té době běžně nedisponovala.

Letoun Boeing 314 s názvem Yankee Clipper. Právě tento letoun zahájil...

Letoun Boeing 314 Clipper

Pan Am už v roce 1936 zadal poptávku na zcela nové letadlo, které mělo být schopné přes oceán přepravit až ke stovce cestujících. Zakázku získala společnost Boeing s letounem B-314 Clipper. Šlo o čtyřvrtulový hornoplošník, respektive létající člun o délce 32 metrů a rozpětí křídel 46 metrů. Letoun měl cestovní rychlost 300 kilometrů za hodinu a dolet téměř 6 000 km. Posádku tvořilo 12 osob a na palubě mohlo cestovat 74 cestujících v denní konfiguraci, 36 při letech přes noc.

První dodávka letounů byla doručena začátkem roku 1939. V březnu pak první Clipper pod značkou Pan Am zvládl zkušební let z Baltimoru do irského Foynes. V květnu pak začaly clippery létat pravidelné transatlantické poštovní lety. Letadla se osvědčila, a Pan Am tedy přikročil k očekávanému kroku: otevřel první transatlantickou linku i pro přepravu cestujících.

VIDEO: Podívejte se, kam pokročila transatlantická letecká přeprava za 75 let. Dnes nad severním Atlantikem přelétá denně 2 000 - 3 000 letadel.

28. - 30. června 1939, New York - Marseilles

Bylo to 28. června 1939 a na let se vypravil letoun s označením Dixie Clipper pod velením kapitána Roberta Sullivana. Let odstartoval z New Yorku a cílem bylo francouzské Marseilles. Tam letoun přistál o dva dny později, 30. června. Let měl dvě mezipřistání, na Azorských ostrovech a v Lisabonu.

Boeing 314

Délka trupu: 32 m

Rozpětí křídel: 46 m

Výška trupu: 6 m

Hmotnost: 22 / 38 tisíc kg  (prázdná / vzletová hm.)

Pohon: 4x hvězdicový motor Wright R-2600-3 (výkon jednoho 1194 Kw)

Rychlost: cestovní 300 km/h, maximální 340 km/h

Dolet: 5900 km

Dostup: 6000 m

Posádka: 12 osob

Cestující: 74 / 36

Na palubě historického letu bylo 22 cestujících. Šlo o velice dobře situované osoby, pro které byl let především prestižní záležitostí. Jednosměrná letenka tehdy stála 375 dolarů, zpáteční 675. Podle přepočtu na dnešní poměry by to bylo kolem 6 000, respektive 11 000 dolarů (221 000 korun). Za tuto cenu si však mohli užívat nebývalého pohodlí. Letoun byl vybaven rozkládacími lůžky a prostor kabiny byl rozdělen přepážkami na šest oddílů. Letoun měl také specializované prostory, jako byla velká jídelna nebo oddělené šatny pro dámy i pro pány. Jídlo připravovali kuchaři se zkušenostmi z luxusních hotelů. Letušky servírovaly až šestichodová menu na stříbrných jídelních soupravách.

O několik dnů později, 8. července 1939 (podle některých zdrojů až 9. července) zahájil Pan Am také linku mezi New Yorkem a britským Southamptonem. Létalo se zhruba jednou týdně.

Rozvoj osobní letecké dopravy přes Atlantik přerušila až druhá světová válka. Po vstupu USA do války v roce 1941 vyvstala nutnost transportu nákladů přes oceán a zajišťovaly jej právě clippery Pan Amu. Spolehlivá letadla s velmi zkušenými posádkami se osvědčila i během války. Nejlépe o jejich spolehlivosti vypovídá fakt, že z devíti clipperů, které Pan Am provozoval, byl při havárii zničen jenom jeden; ostatní byly postupně rozprodány nebo vyřazeny po skončení 2. světové války. Dodnes jsou clippery někdy označovány za nejspolehlivější hydroplány.





Hlavní zprávy

Další z rubriky

V uplynulých dnech byli pražští taxikáři vůči řidičům Uberu i agresivní.
Proč Uber tak děsí taxikáře? Jak porušuje zákon, není jasné

Agresivní odpor taxikářů vůči řidičům služby Uber v mnohém připomíná ničení strojů za průmyslové revoluce. O co vlastně jde? Složitý spor mezi „starým“ a...  celý článek

Nývlt Václav: Acer Vision 360
Nehodu natočí, ať přijde odkudkoli a záznam odešle do bezpečí

Berlín (Od zpravodajů Technet.cz) Nová palubní kamera Acer Vision 360 má dva objektivy a proto snímá nejen dění před vozidlem, ale i ve vozidle a skrze okénka i v jeho okolí. V případě nehody...  celý článek

Před 100 lety se narodil Henry Ford II, vnuk slavného Henryho
Před 100 lety se narodil Henry Ford II., vnuk průkopníka automobilového průmyslu

VIDEO 4. září 1917 se narodil Henry Ford II. Po 2. světové válce nahradil ve vedení společnosti Ford svého dědečka a zakladatele firmy Henryho Forda. Za jeho...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.