Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu


Čína posílá bydlet dva lidi do vesmíru na novou laboratoř

  13:13aktualizováno  13:13
Čína pokračuje v úspěšném pronikání do kosmu. V polovině září vypustila na oběžnou dráhu modul, který se stane první částí čínské konkurence ISS. Nyní už k němu míří první tchajkonauti (čínští kosmonauti).

Z čínského kosmodromu v poušti Gobi na severu Číny v pondělí v půl osmé místního času (v 1:30 SELČ) odletěla do vesmíru čínská kosmická loď Šen-čou 11 (Božská loď 11) se dvěma čínskými kosmonauty. Raketa směřuje k čínské experimentální laboratoři Tchien-kung 2 (Nebeský palác 2).

Čínští tchajkonauté Ťing Chaj-pcheng (vpravo) a Čchen Tung (vlevo) před odletem...

Do vesmíru odletěli devětačtyřicetiletý Ťing Chaj-pcheng, který byl v kosmu již dvakrát, a sedmatřicetiletý Čchen Tung. Jejich 30denní cesta se má stát zatím nejdelším pobytem čínských kosmonautů ve vesmíru.

K vesmírné laboratoři Tchien-kung 2, kterou Čína vypustila na oběžnou dráhu minulý měsíc, má raketa dorazit za dva dny. Po automatizovaném připojení, ke kterému má dojít v úterý, se vytvoří jakási 18metrová minivesmírná stanice. Kosmonauti v ní mají strávit 30 dní a provádět tam mimo jiné lékařské experimenty a testovat technologie a systémy v přípravách na vyslání základního modulu čínské vesmírné stanice v roce 2018.

Kvůli tomu bude k laboratoři vyslána v nákladní loď Tianzhou 1 (Nebeské plavidlo), která tam doveze palivo a zásoby na podporu života. Bude to podle serveru Tech Times první velká čínská nákladní loď. K cestě má využít novou generaci raket Čchang Čeng 7, které patří ke středně velkým raketám.

Fotogalerie

Plánovaní vesmírná stanice bude od roku 2022 domovem stálé vesmírné osádky a faktickou konkurencí mezinárodního projektu ISS, kam Čína nemá přístup. Měla by být v provozu asi deset let.

Pilotovaná mise po třech letech

Start lodi Šen-čou 11 je šestou čínskou vesmírnou misí s lidskou posádkou. Poslední pilotovaná čínská kosmická mise se uskutečnila v červnu 2013.

V roce 2013 pobývali v kosmu tři čínští kosmonauti, kteří strávili dva týdny na palubě experimentální laboratoře Tchien-kung 1. Ta byla na oběžné dráze od roku 2011 a letos byl její provoz ukončen.

Čína se po někdejším Sovětském svazu a USA stala v roce 2003 teprve třetí zemí, která dokázala vlastními silami vynést na oběžnou dráhu člověka. V roce 2008 první čínský kosmonaut vystoupil do volného prostoru a v roce 2013 přistála nepilotovaná čínská vědecká sonda na Měsíci.

Autoři: ,




Hlavní zprávy

Další z rubriky

Zboží s tematikou zatmění 2017
Reportáž: Zatmění slunce vyhnalo Američany na venkov. Přípravu nepodcenili

Jackson, USA (od zvláštního reportéra Technet.cz) Zatmění slunce je astronomická událost, která je (na rozdíl třeba od průletu komety) srozumitelná úplně každému. Američané se už nemohou dočkat, především pak...  celý článek

Sputnik 1 na oběžné dráze
Pražské planetárium zve na setkání s ruským kosmonautem

V úterý 19. září od 18 hodin pořádá Hvězdárna a planetárium hlavního města Prahy veřejnou diskuzi s kosmonautem a ředitelem Roskosmosu pro pilotované kosmické...  celý článek

Zatmění Slunce přerušilo bitvu (ilustrační snímek)
„Noc uprostřed dne“ ukončila válku. Jak antický génius tipnul zatmění?

Úplné zatmění Slunce patří mezi nejpopulárnější astronomické úkazy, které lze na Zemi pozorovat. Ale pokud byste nevěděli, že Měsíc právě zakryl sluneční...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.