Lidské tělo přenáší data bez následků

Lidské tělo přenáší data bez následků | foto: Korejská univerzita

Lidské tělo zvládne přenést data rychlostí až 10 Mb/s

  • 67
Lidská kůže je poměrně dobrý vodič pro přenos dat. Nové využití tohoto asi deset let starého objevu nyní představili vědci z Korejské univerzity ze Soulu. Může pomoci v medicíně.

Na konci minulého století testovaly laboratoře IBM možnost přenosu dat po lidském těle. V roce 2002 pak byla při experimentech japonského telekomunikačního obra firmy Nippon Telegraph and Telephone Corp. dosažena přenosová rychlost na člověku kolem 10 Mb/s. Nyní byly představeny nové možnosti využití této technologie.

Vědcům z Korejské univerzity v Soulu se podařilo na lidské ruce přenést data stejnou rychlostí, jako před lety japonské společnosti. Přenos proběhl mezi dvěma elektrodami, které byly od sebe vzdálené 30 centimetrů.

Ohebné elektrody přitom potřebovaly výrazně méně energie, než kolik využívá bezdrátový systém Bluetooth. Ten se používá k přenášení dat na krátké vzdálenosti.

Elektrické impulsy jsou natolik slabé, že by je člověk neměl ani ucítit. Je to dáno tím, že použité nízkofrekvenční elektromagnetické vlny procházejí kůží s malým útlumem. To je také chrání před interferencí.

Záznam zdraví

Spíše než na odemykání dveří dotykem a přenášení identifikačních dat třeba při podání ruky, se soulští vědci zaměřili na oblast lékařství. Chtějí pomocí této technologie usnadnit sběr dat ze senzorů v a na pacientově těle.

Dnes je poměrně složité průběžně sledovat hladinu cukru v krvi nebo srdeční aktivitu v průběhu celého dne. V podstatě to znamená pokrýt pacienta dráty od senzorů k záznamovému zařízení nebo používat bezdrátovou komunikaci.

"Pokud chceme sledovat životní funkce pomocí bezdrátových systémů, potřebujeme k tomu mnoho baterií." říká spoluautor studie Sang-Hoon Lee. Přenos dat prostřednictvím kůže naproti tomu ušetří až 90 % energie.

Připravuje se výroba

Korejský kolektiv přišel nejen s novým nápadem na využití této technologie, ale vyvinul i speciální elektrody. Ty mají narozdíl od těch předchozích být šetrnější ke kůži a nedráždit ji při delším nošení.

Nová kovová elektroda je totiž obalena do polymeru s vysokým obsahem křemíku. Její výška kolem 300 mikrometrů odpovídá zhruba třem vlasům položeným na sobě. Při testu byla 700tisíckrát ohnuta do pravého úhlu.

Dobrovolníci zkoušeli tato zařízení celý týden, připevněná na různých částech těla. Materiál prošel i cytotoxikologickou zkouškou s použitím kultury lidských buněk.

Experimentátoři nyní jednají s korejskými výrobci o vývoji zdraví monitorovacích systémů, které by využívaly tyto elektrody.

U budoucí verze tohoto zařízení se počítá s možností instalace pod kůži. To by mělo umožnit dlouhodobé sledování takových ukazatelů, jako ECG nebo EEG.

Zdroj:

Journal of Micromechanics and Microengineering

New Scientist

Popular Science