Reportáž skončila 16. 11. 2014 16:39
Lidstvo poprvé přistává na kometě
Sonda Rosetta vysadí modul Philae na povrch komety 67P/Čurjumov-Gerasimenko.
18:41
18:15
V ESA netrpělivě čekají na první snímky komety z modulu Philae. Přenos na vzdálenost pěti set milionů kilometrů trvá přes 28 minut. Z řídícího centra vzkazují: „Držte palce.“
18:08
Selhání harpun je potvrzeno. Jak velká je to ve skutečnosti komplikace zatím nevíme.
18:07
17:51
Podle posledních měření zřejmě selhala jedna z harpun, která má sondu udržet na místě. V ESA právě zvažují možnosti jejího opakovaného vystřelení. Nemělo by to však mít souvislost s dříve hlášeným problémem s tryskou - šlo prý pouze o chybné hlášení senzoru.
17:45
17:40
Ve vysílání ESA se střídají řečníci. Zdůrazňují, že přistání na kometě je sice obrovský úspěch, ale není cílem mise. Tím je poznávání vzdálených částí vesmíru. Má to být také důležitý krok v cestě hledání jiných planet vhodných k osídlení, protože Země tu nebude na věky.
17:25
ESA celkem pochopitelně slaví a její představitelé i přítomní či jen vzdáleně gratulující představitelé evropských států označují už nyní misi za velký úspěch evropské kosmonautiky.
17:19
Jak už je jasné z předchozích příspěvků, ESA má telemetrické údaje z Philae, takže má velmi dobrý přehled o situaci. Modul je v náklonu, povrch pod ním není zřejmě zcela rovný, ale zatím se nezdá, že by to mohlo nějak ohrozit jeho funkci. Stroj je v každém případě konstruován tak, aby data mohl vysílat v jakékoliv poloze. Ohroženy mohou být ale některé vědecké experimenty, především samozřejmě odebrání vzorku z povrchu vrtákem, které má probíhat během zítřka.
17:16
Zdá se, že přistání proběhlo přesně podle plánu. Po touchdownu došlo k vystřelení „harpun“ a zatažení podvozku podle plánu. Zdá se, že modul je pevně ukotvený na povrchu! Kamera měla okamžitě po přistání začít snímat okolí, snímky ovšem dorazí zřejmě za více jak hodinu, nejspíše někdy mezi sedmou a osmou hodinou našeho času.
17:17
17:14
17:09
Do řídícího střediska dorazil signál z modulu Philae. Přistání na kometu bylo úspěšné! Zápis do historie dobývání kosmu je hotov.
17:08
17:05
Začátek projektu Rosetta spadá do 80 let, první oficiální jednání k projektu proběhlo v roce 1983. V období od roku 1995 a 2015, kdy probíhá hlavní část projektu, na něj bylo vyčleněno celkem 1.4 mld. euro na Rosettu a 220 mil. euro na lander Philae. Nevíme, kolik je to nových Fábií, ale jsou to zhruba tři Airbusy 380.
17:06
V tuto chvíli jsme už za středem přistávacího okna, který nastal podle údajů ESA kolem 17:02. Nemusí to nic znamenat, modul padá velmi pomalu, jak jsme říkali, a za minutu urazí jen zhruba 60 metrů, ale pro naše nervy v redakci by bylo lepší, kdyby se modul už ohlásil.
17:00
16:52
I když jinak byla před den atmosféra v řídícím středisku poměrně uvolněná (ESA už teď mluví o úspěchu), nyní je nervozita jasně patrná. Okno pro možné přistání (respektive přílet signálu k Zemi) se otevřelo zhruba před 10 minutami, v 16:40, a tak vedení očekává zprávu každým okamžikem.
16:29
Před samotným přistáním si ještě udělejme představu o jednotlivých protagonistech. Kometa 67P/Čurjumov-Gerasimenko má největší rozměr zhruba 4,1 kilometrů. Přistávající modul Philae je v podstatě metrová krychle s podvozkem a anténami o zhruba stejné délce. Sonda Rosetta je díky němu notně umenšená, protože její celkové rozměry byly 2.8 x 2.1 x 2.0 metrů. Na rozdíl od Philae, který je osazen fotovoltaickými články na svém povrchu, má Rosetta dva 14metrů dlouhé fotovoltaické panely s celkovou plochou 64 metrů. Tak velká plocha je zapotřebí, protože intenzita slunečního záření je v současné poloze sondy jen 3 procenta pozemských hodnot. Startovní hmotnost Rosetty byla 3 000 kilogramů, z toho 1 670 kilogramů palivo. Modul Philae má hmotnost 100 kg.
16:19
Všechny oči jsou na modulu Philae, sonda Rosetta ale zatím také má svou práci. V tuto chvíli ještě upravuje svou oběžnou dráhu kolem komety tak, aby měla co nejlepší spojení s modulem a co nejčastěji přelétala nad jeho pozicí.