Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu


Lidstvo prý již brzy ovládne superzdroj energie - termojadernou fúzi

  10:09aktualizováno  10:09
Plány na využití energie získané z termonukleární fúze se kují již více než půl století. Podle Milana Řípa z Ústavu fyziky plazmatu Akademie věd ČR je tento cíl již poměrně blízko.

Termonukleární reaktor ITER | foto: ITER

Po padesáti letech výzkumů je už výroba elektřiny pomocí termojaderné fúze reálná. Při dnešní přednášce 50 let tokamaku, termonukleárního reaktoru jaderné fúze, na Fakultě jaderné a fyzikálně inženýrské Českého vysokého učení technického to řekl Milan Řípa z Ústavu fyziky plazmatu Akademie věd ČR. Je to vědec, který stál před 50 lety u počátků tohoto výzkumu v někdejším Československu.

Termojaderná fúze je podle Řípy budoucností energetiky. Je přesvědčen, že se touto technologií bude vyrábět elektřina do konce první poloviny tohoto století. "Rusové dokonce tvrdí, že jsou s to dodat první termojadernou elektrárnu na klíč do 20 let," uvedl. V reaktorech nynějších atomových elektráren vzniká energie štěpením atomů s těžkými jádry. V reaktorech na termojadernou fúzi se naopak slučují atomy s lehkými jádry na atomy s jádry těžšími. Tím se uvolní obrovská energie, kterou potřebovaly částice lehčích atomů k tomu, aby držely pohromadě, a která je mnohem větší než ta, která vzniká při štěpení atomů. Obrovskou výhodou je, že při fúzi nevzniká radioaktivní odpad.

"Tady (v Praze) to začalo v devětapadesátém roce," vzpomínal Řípa. To byl 1. ledna založen Ústav fyziky plazmatu a hned v prvním roce své existence byl pověřen koordinací výzkumu řízené termojaderné fúze. "Bylo to ale jen takové heslo, protože se ještě nic koordinovat nedalo, protože žádný výzkum neexistoval," poznamenal Řípa.

První tokamak se do Prahy dostal podle Řípy z Moskvy a ještě teď slouží právě na Fakultě jaderné a fyzikálně inženýrské k výuce studentů. Byl to podle vůbec jeden z prvních tokamaků na světě, uvedl.

Ústav fyziky plazmatu Akademie věd letos v dubnu spouštěl mnohem modernější a výkonnější britský tokamak Compass, který pracuje na principu tokamaku Iter. Ten bude největším zařízením tohoto druhu na světě. Buduje se v Cadarache v jižní Francii.

Česko je už od roku 1999 zapojeno do Euratomu, což je společenství uvnitř Evropské unie, a je tudíž spolu s ním partnerem na velkém mezinárodním projektu obřího tokamaku Iter. I reaktor v Cadarache bude ale ještě pokusným, přestože už bude produkovat elektřinu. Dohodu o jeho výstavbě podepsali v listopadu 2006 v Paříži představitelé šesti předních světových průmyslových velmocí a Evropské unie.

Autor:




Hlavní zprávy

Další z rubriky

„Počítačovou evolucí“ vytvořený návrh křídla pro Boeing 777. Podobné uspořádání...
Počítač navrhl křídlo pro Boeing 777. A je už na pohled jiné

Konstruktéři si nechali od počítače od základu navrhnout nové křídlo pro Boeing 777. Výsledný návrh je lehčí než dnešní konstrukce a ve vnitřku skrývá prvky,...  celý článek

V uplynulých dnech byli pražští taxikáři vůči řidičům Uberu i agresivní.
Proč Uber tak děsí taxikáře? Jak porušuje zákon, není jasné

Agresivní odpor taxikářů vůči řidičům služby Uber v mnohém připomíná ničení strojů za průmyslové revoluce. O co vlastně jde? Složitý spor mezi „starým“ a...  celý článek

Tento Šmolík Š.2 je exponátem Leteckého muzea Kbely.
První vojenský letoun československé konstrukce nepotěšil Francouze

První vojenský letoun československé výroby vznikl v roce 1920 v budoucím Letovu a jeho konstruktérem byl Alois Šmolík. Z typu byla odvozena i civilní létající...  celý článek

Akční letáky
Akční letáky

Prohlédněte si akční letáky všech obchodů hezky na jednom místě!

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.