Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu


Linux je jako motorka, Windows jsou jako auto

aktualizováno 
Stejně jako tyto dva dopravní prostředky, každý z diskutovaných operačních systémů má své výhody a nevýhody. Bylo by chybou se domnívat, že jeden z nich je zcela vhodný pro každého.

Přestože někteří tvrdí opak, existuje více než jeden operační systém | foto: Profimedia.cz

Nejen diskuze těchto stránek je často zaplavena věčnými půtkami na téma Linux vs. Windows. Ať už je prvotním iniciátorem bitvy kdokoli, postupně se takřka jistě vystřídají tyto staré známé argumenty, stereotypy a zjednodušení:

  • Windows jsou přemrštěně drahá
  • Na Linuxu nejde udělat to nebo ono, zatímco ve Windows to jde jedním kliknutím
  • V Linuxu můžete udělat úplně cokoli, zatímco ve Windows jste odkázáni na to, co vám připravil výrobce
  • Windows je nepoužitelný pro..., Linux je nepoužitelný pro...

Nejradikálnější jsou však výroky typu "Linux je vhodný pro každého, kdo ho nepoužívá, je...!" nebo "Linux není hotový operační systém, kdo ho používá, je...!" A právě tyto výroky, které považujeme za nesmyslně radikální a v jistém slova smyslu i škodlivé, bychom rádi konfrontovali se zajímavým článkem, který přináší zajímavé postřehy.

Článek, který napsal Dominic Humphries, je sice už více než rok starý, postřehy zde prezentované nám ale připadají zajímavé, trefné a nadčasové. A doufáme, že budou přínosné i pro vás, ať už jste příznivcem Linuxu, Windows, jiného operačního systému, nebo váháte, jaký operační systém je pro vás ten pravý.

Linux NENÍ Windows

Možná jste už slyšeli, že Linux je vlastně Windows, akorát zadarmo a open-source. Každý, kdo Linux vyzkoušel, ví, že to tak úplně není. Stejně jako např. Firefox není kopií Internet Exploreru 6, Linux není kopií Windows. Je to operační systém (či spíše rodina operačních systémů) s vlastní historií. A důležité je, že cílem Linuxu není vytvořit kopii Windows. Cílem vývojářské komunity je vytvořit vysoce funkční a komfortní operační systém. Z jejich pohledu by kopírování Windows bylo značné omezení takových ambicí.

Ale většina lidí, kteří na Linux zkusí přejít, stejně mají představu, že půjde o Windows (autor sám se mezi ně počítal, pročež mu byl kdysi před rokem tento článek doporučen). Nutně pak musí přijít zklamání - ono to nejde udělat pravým tlačítkem, a nejsou tam soubory exe, a tohle a tamto. Zkušený linuxář projde krušnými a otravnými chvílemi, když musí pořád dokola vysvětlovat, že na Linuxu se to dělá jinak.

Auta a motorky

Zkusme si to představit na analogii ze světa motorismu. Lidé cestují po silnicích z místa A do místa B, a za tímto účelem používají různé dopravní prostředky, mimo jiné i auta a motorky. Jak auto, tak motorka tomuto účelu zcela jistě poslouží. Ale přesto je na první pohled zřejmé, že jde o odlišný přístup k dopravě.

Nadšený motorkář se ve svém stroji bude rád "vrtat" a ladit jej k dokonalosti. Bude mít radost ze shánění nových dílů a svobodné jízdy. Majitel auta zase může být rád, že neřeší žádné zásahy do motoru (kdyžtak auto zaveze do servisu) a pohodlně může vozidlo používat jako rodinný vůz. Je snad jeden přístup dobrý a jeden špatný?

To zároveň ilustruje, proč má mnoho uživatelů Windows problém s přechodem na Linux. Přijdou o některé prvky pohodlí (třeba software, na který jsou zvyklí) a nedokáží okamžitě ocenit svobodu, kterou jim systém nabízí. Ve skutečnosti - čím lépe umíte ovládat Windows, tím hůře si na Linux pravděpodobně budete zvykat.

Myš, klávesové zkratky nebo příkazová řádka?

Příkazová řádka je věc, která na Linuxu děsí opravdu hodně uživatelů zvyklých na kontextové nabídky, průvodce instalace a procházení složek. Naopak ti, kteří příkazovou řádku umějí používat, s její pomocí dosahují opravdu vysoké produktivity.

A zase se dostáváme k tomu, že ne každý takovou produktivitu potřebuje. Já jsem nedávno psal o tom, jak přejmenovat ve Windows XP soubory, a bylo mi řečeno, že nejlepší je na to příkazová řádka a vlastní skript. Jistě, pokud bych denně přejmenovával dávkově stovky souborů, bylo by to přesně tak. Pokud jednou za dlouhý čas potřebuju přejmenovat dvě desítky souborů, vystačím si s jednoduchou utilitkou.

Přívětivý nebo účelný?

Na Linuxu má (nebo by měla mít) naprostou přednost funkčnost. Programátor svobodného softwaru obvykle vyvíjí program, který chce také sám využívat. Proto si neláme hlavu s vytvářením uživatelsky přívětivého rozhraní. Ostatně sám pojem "uživatelsky přívětivý" je podle Humphriese téměř nebezpečný - dává rovnítko mezi "známý" a "dobrý". Uživatelská přívětivost je dobrá, pokud se s nástrojem učíte pracovat. Pokud je to váš denní chléb, znáte již všechny zkratky jako své boty.

Mnoho uživatelů Linuxu jsou profesionálními uživateli počítače, především programátoři. Ti skutečně ocení možnost okamžité a rychlé úpravy textových souborů, jejich kopírování, kompilaci atd. Mnoho uživatelů ale zná jedinou souborovou operaci - přetažení myší ze složky do složky (to samozřejmě jde i v Linuxu i ve Windows) a pokročilé možnosti neocení, natož aby se je učili.

Kostičky lega

A máme tu další pěkné přirovnání. Představte si následující rozhovor:

A: "Chtěl jsem autíčko na hraní, a všichni mluví o tom, jak skvělá auta se dají sestavit z Lega. Tak jsem si koupil krabici Lega, a když přijdu domů, koukám, že tam není žádný auto, jen kostičky. Jak to?"
B: "To auto si máš sestavit z těch kostiček. O to přece v Legu jde!"

A: "Cože? Nevím, jak sestavit autíčko, nejsem konstruktér, jak to asi mám udělat?"
B: "Máš u toho návod. Řekne ti přesně krok za krokem co a jak. Nemusíš vědět, co děláš, stačí následovat instrukce."

A: "Hm, našel jsem návod. To mi zabere celý hodiny! Proč prostě nemůžou do té krabice dát auto, a ne hromadu kostek?"
B: "Ne každý přece chce z Lega stavět auto. Z Lega si může každý postavit, co chce. O to jde."

A: "Stejně nechápu, proč nemůžou dát do krabice auto sestavené z kostiček, ať si ho ti, co chtějí něco jiného, rozeberou a sestaví, co chtějí. No nakonec jsem to sestavil, ale některé kostičky občas upadnou. Co s tím? Můžu je nějak přilepit?"
B: "To je Lego. Je dělané tak, aby se dalo snadno rozebrat."

A: "Ale já to už rozebírat nechci! Já prostě chci autíčko!"
B: "Tak proč sis do háje kupoval Lego?"

Podobný rozhovor asi zažili mnozí ze čtenářů, kteří zkoušeli přejít na Linux, nebo naopak měli tu pochybnou čest nováčka do tajů Linuxu uvádět. Nováčci v Linuxu se sice mohou opřít o silnou komunitu, nicméně dotazy typu "Ve Windows to šlo úplně jednoduše, ale tady jsem strávil hodinu v command lajně a stejně nic..." nejsou dobrou vstupenkou do linuxových diskuzí.

Dominic Humphries jde ještě dál. Říká, že linuxáři by neměli bojovat o to, aby každý měl na svém počítači Linux. Cílem linuxové komunity má být vytvoření kvalitního operačního systému pro tuto komunitu. Kdo chce, ať se připojí.

Varuje taky, aby na Linux nepřecházeli lidé ze špatných důvodů. "Pokud chcete prostě Windows, akorát bezpečnější, přečtěte si o tom nějaké články, nainstalujte firewall, antivir, používejte bezpečný prohlížeč a updatujte. [...] Nepořizujte si Linux, zklame vás." Linux naopak doporučuje lidem, kteří mají z práce na počítači potěšení, a vylaďovat jeho funkčnost je pro ně zábava, ne zdržování. Linux podle něj nepotřebuje podíl na trhu, protože beztak není placen z licencí. Potřebuje schopné lidi, kteří budou jeho rozvoji přispívat.

It's not just about "Why should I want Linux?". It's also about "Why should Linux want me?"

Poznámky

Linuxem se v tomto článku míní GNU/Linux a podobné operační systémy. Je také dobré dodat, že existuje mnoho linuxových distribucí a o některých z nich se dá říci, že v rozumné míře poskytují komfort auta při zachování svobod motorky, nebo jinými slovy, skutečně nabízejí v krabici z lega předem složené auto. Jde například o distribuce Fedora nebo Ubuntu (nebo Kubuntu).

Poznámka autora:

Já sám jsem více či méně vyzkoušel čtyři distribuce Linuxu, a po počátečních potížích se mi povedlo docílit téměř stejnou produktivitu práce jako s Windows, na které jsem zvyklý prakticky odmala. Byl jsem doslova nadšený. Kvůli omezením některých programů (nevěřte, že Gimp nahradí Photoshop) jsem nakonec Linux odstavil na vedlejší kolej (druhou partition) a již do něj téměř nebootuji.

Novým uživatelům, kteří Linux chtějí vyzkoušet,  bych doporučil distribuci Ubuntu nebo Fedora. Nejlépe LiveCD, není potřeba instalovat. A taky jim doporučuji, aby si našli dostateně nadšeného a trpělivého linuxáře. A pročetli diskuze na internetu. Nejen diskuzi pod tímto článkem, ve které, článku navzdory, očekávám standardní žabomyší válku Windows vs. Linux, případně by se ještě mohl ozvat někdo s připomínkou, že jsme zapomněli na OS X).


Odkazy:

Autor:




Hlavní zprávy

Další z rubriky

Chraňte včas své elektronické zařízení.
Chraňte svůj tablet před viry a hackery a za odměnu si zahrajte

Bezpečnostní rizika dnes číhají i na majitele mobilních zařízení, takže jsme do dnešního přehledu zařadili i antivirovou aplikaci, která se postará i o ochranu...  celý článek

Google Home - domov pro Asistenta Google
Vyberte si pohlaví. Google Assistant nabídne i mužský hlas

Digitální asistentky měly zatím vždy ženský hlas, ale nyní si u Googlu můžete vybrat, stačí v nastavení přepnout z Voice 1 na Voice 2. A ozve se chlap.  celý článek

První nativní 4K UHD Blu-ray na českém trhu.
Ochrana 4K Ultra HD Blu-ray podlehla. Nový program ji dokáže odstranit

Ochrana označovaná jako AACS 2.0 byla prolomena a už se objevil i program, který ji dokáže obejít a stáhnout video z 4K Blu-ray disků.  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.