Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu


Linux místo Windows: Vyplatí se přejít?

aktualizováno 
Která platforma je z hlediska celkových nákladů výhodnější? Experti tvrdí, že odpověď není zcela jednoznačná, a předkládají rozsáhlé studie a komplikované propočty nákladů. Do nich zahrnují nejen cenu za pořízení licencí, ale také za upgrady, údržbu nebo přeškolení uživatelů.

Před nedávnem zveřejnila společnost IDC studii, která si vysloužila velkou pozornost. Podle této studie, vypracované v roce 2002, byly skutečné náklady na pořízení Windows 2000 sice vyšší než u linuxového serverového softwaru, ale v časovém rozpětí 5 let byly celkové náklady na provoz Windows 2000 v pěti sledovaných oblastech nižší.
Společnost IDC prověřila podle vlastních údajů 104 severoamerických firem. V oblastech síťového managementu, souborových a tiskových serverů i bezpečnostních aplikací bylo použití na aplikací založených na Windows o 22 % výhodnější. Podle autorů studie je pod Linuxem výhodnější pouze provoz webových aplikací.
Celá věc má ale jeden menší háček. Celou studii totiž financoval Microsoft. Experti IDC tak sklidili bouři rozhořčení, a to především ze strany koncernu IBM, zásadního propagátora Linuxu.

Řada výtek
Prostřednictvím dlouhého seznamu připomínek vytýká IBM této „akci“ IDC kromě jiného metodologické nedostatky a odkazuje na podobně postavenou studii americké firmy Robert Frances Group (RFG) z léta roku 2002. Statistici porovnali celkové provozní náklady (TCO) Linuxu ve spojení s webovým serverem Apache se systémem Solaris na hardwaru Sunu a s Windows s Internet Information Serverem (IIS). Jaký byl výsledek? Open source řešení bylo nejen podstatně levnější při pořízení, ale vykazovalo také nižší náklady na správu a podporu. I tady je však jeden háček: tato studie byla financována společností IBM a sklidila také „značnou“ odezvu. Ne však od Microsoftu, ale spíše od firmy Sun Microsystems.

Studie nám neporadí
Pokud budete hledat vytrvale dále, narazíte na řadu podobných studií, např. od australského poskytovatele IT služeb Cybersource, který potvrzuje nižší náklady při použití Linuxu v porovnání s Windows. Správnost těchto výzkumů těžkou soudit. "Jako základ pro své rozhodování bych nepoužil žádnou z těchto studií," prohlašuje Frank-Michael Fischer, někdejší šéf Gartneru pro střední Evropu a v současné době nezávislý poradce v Mnichově.
Jan-Rainer Lahmann, expert na TCO v německé IBM, radí podnikům nespoléhat se při migraci jen na jednotlivé studie. Zmíněná studie IDC např. uvádí výši nákladů na personál v severoamerickém prostředí na úrovni cca 70 %, převedeno na německé poměry je tato položka o třetinu nižší. Ve východní Evropě pak lze očekávat další pokles této položky.
Lahmann doporučuje IT manažerům začít inventarizací stávajících aplikací. V dalším kroku by mělo být definováno zaměření potenciální migrace, které by podle něj nemělo být příliš malé -- např. všechny servery s Windows nebo servery Solaris v jedné oblasti firmy.

Pohyblivé náklady
Po prověření funkčnosti všech požadovaných aplikací na Linuxu by měl být vytvořen technický koncept. Ten může např. popisovat konsolidaci na velkém počítači nebo výměnu RISC/Unix serverů za intelovské počítače pod Linuxem. Poté jsou vypočteny celkové náklady zvolených variant. Potřebné údaje mohou být zjištěny u výrobce nebo na základě interních zúčtovacích sazeb.
Ale právě na tomto místě často začínají podle expertů na určování TCO problémy. Zatímco náklady na údržbu a podporu lze poměrně snadno zjistit, musejí pracovníci controllingu a IT experti zohlednit také celou řadu tzv. měkkých faktorů. Jedná se především o správu instalace nebo o další aspekty, jako např. o ochranu proti výpadkům nebo o bezpečnost – tedy podstatné položky, které nelze na základě údajů od výrobce snadno zjistit. "Jak tyto faktory vyčíslit, je otázkou každého jednotlivého případu,“ uvádí Lahmann.
Podle něj je proto pro hodnocení nových technologií lépe použít tzv. hodnocení ROI (Return Of Investment) než prosté porovnání nákladů. V tom jsou totiž zahrnuta i rizika, která vyplývají z použití nových produktů, na druhé straně ale i rizika při používání zastaralého softwaru.

Z praxe
Ještě komplikovaněji než v oblasti serverů, kde jsou již k dispozici četné příklady provozování open source softwaru z praxe, je hodnocení migrace klientů na Linux. Větší instalace jsou v této oblasti spíše výjimkou. Jako příklad může posloužit projekt ze sousedního Německa - migrace na Linux u policie Dolního Saska. Ta plánuje použití více než 11 000 linuxových klientů na asi 500 stanovištích. Vedle odborných a technických posudků provedl úřad také porovnání hospodárnosti programů Microsoft Office a programů open source balíku OpenOffice.
Podle Franka Puschina z policejního institutu pro techniku a nákup v Hannoveru se projekční tým orientoval podle základních propočtů hospodárnosti IT-WiBe 97 koordinačního a poradenského střediska spolkové vlády pro informační techniku (KBSt). To porovnávalo jak viditelné, tak i skryté náklady migrace. „Při provozu produktů Microsoftu na klientech v časovém horizontu 10 let by bylo nutno investovat o 20 milionů eur více než v případě provozu konkurenčních produktů,“ uvádí Puschin.

Model TCO
Společnost Gartner vytvořila rozsáhlý model TCO pro kancelářské prostředí v komerčních organizacích. Ten zohledňuje náklady přechodu na sunovský StarOffice 6.0 pod Linuxem. Analytici zvažují vzorový podnik s 2 500 uživateli, z nichž 30 % bude i nadále používat kancelářský balík Microsoftu a zbývajících 70 % (1 750 uživatelů) přejde na StarOffice. Kromě toho experti předpokládali, že přejdou jen takoví uživatelé, kteří pouze zadávají data nebo vyřizují silně strukturované úkoly.
Jeden uživatel, který svůj Office upgraduje každé dva roky, ušetří v porovnání s Microsoft Office Standard Edition jednorázově 167 dolarů, což činí 84 dolarů za rok. Počítáno je se smlouvou v rámci tzv. Software Assurance, která přijde ročně na 101 dolarů. Naproti tomu jednorázové náklady na StarOffice činí 35 dolarů. Pokud uživatel upgraduje každé čtyři roky, je rozdíl ještě patrnější: 315 dolarů celkem, ročně 79 dolarů, přičemž se předpokládá nové pořízení Microsoft Office po čtyřech letech za 350 dolarů.
K takto ušetřeným nákladům je třeba přičíst náklady na přechod (migraci) ve výši 1 094 dolarů na uživatele, a to v tom lepším případě. Nejhorší scénář počítá s 2 585  dolary. Amortizace je proto podle analytiků v tomto případě velmi dlouhá. Lví podíl připadá v obou případech na pracovní náklady IT oddělení. Gartner odhaduje zvýšení pracovních nákladů na uživatele o 30 %, především kvůli snížené produktivitě způsobené přechodem. Sečteno a podtrženo, náklady na přechod u našeho vzorového podniku dosáhly v tom lepším případě 1,9 milionu dolarů, v případě horším až 4,5 milionu dolarů.
„Nevýhodou je ale skutečnost, že ani nová verze StarOffice není zcela kompatibilní s konkurenčním produktem Microsoftu,“ argumentuje specialista firmy Gartner Michael Silver. Výsledkem jsou dodatečné náklady po migraci. Ve StarOffice nefungují makra z MS Office, dokumenty chráněné heslem nejdou v linuxovém balíku otevřít. Problémy se objevují, když mají být převzaty nebo dále upravovány komplikovaně formátované windowsové dokumenty.
Oliver Kühn z frankfurtské poradenské firmy PA Consulting došel k podobným závěrům: „Kompatibilita formátů souborů StarOffice a MS Office závisí na komplexnosti dokumentů, čímž je míněn především počet použitých druhů formátování.“ Ale i tak považuje možnost úspory 30 % nákladů za reálnou.

Více balíků
Společnost Gartner doporučuje IT expertům rozdělit uživatele do skupin. Uživatelům, kteří dokumenty spíše „konzumují“ nebo vyřizují silně strukturované úkoly, by se přechod mohl vyplatit; nároční uživatelé, kteří si s kolegy často vyměňují dokumenty, by měli zůstat u Windows. Jestli je toto doporučení v praxi realizovatelné, je ale otázkou jinou. Fischer, bývalý pracovník firmy Gartner, považuje takové řešení za příliš nákladné: „IT oddělení by muselo spravovat dvě různá prostředí,“ upozorňuje.
I podle Marca Reinhardta ze Spolkové správy vodních a lodních tras (WSV) je užívání dvou balíků Office nesmyslné. Reinhardt působil přede dvěma lety jako vedoucí projektu strategie operačních systémů a produktů Spolkového ministerstva dopravy. Posuzována byla varianta přechodu cca 7 000 klientů a asi 800 serverů. Výsledkem byly dvě alternativy: buď kompletní migrace, nebo setrvání ve světě Microsoftu.
"Z dlouhodobého hlediska studie doporučuje přechod na Linux," říká Reinhardt. Toto rozhodnutí musí být ověřeno ve více dílčích projektech. S tím souvisí také přesné porovnání nákladů. Při prvním zkoumání byly náklady odhadovány za předpokladu vysokých nákladů na školení a migraci. TCO modely, jako např. model od firmy Gartner, jsou podle něj spíše jen „čistou teorií“. Podchytit veškeré časové náklady na provedení všech potřebných prací, jako jsou instalace, údržba a správa, je podle Reinhardta velmi složité. „Naším úkolem není vytvořit vědeckou studii, ale použitelný model,“ říká. WSV proto společně s experty vyvinula vlastní systém ukazatelů pro hodnocení provozních nákladů.

Fungující směs
To, že v praxi může fungovat systém smíšený z klientů s Linuxem a s Windows, dokazuje příklad další německé firmy - LVM-Versicherungen. V rámci renovace agenturního systému začali pracovníci v terénu používat cca 4 000 notebooků IBM s Linuxem - a to jako tzv. tenké klienty. V agenturách dále pracuje na 2 000 pevných strojů - NC (Network Computer), také pod Linuxem. „V současné době je zhruba 60 % počítačů (1 600 uživatelů) vybaveno tímto systémem,“ uvádí Alois Lutz, vedoucí oddělení centrální správy uživatelů. Nároční uživatelé podle něj naopak stále pracují s Windows XP.
„Pro volbu open source byly rozhodující především chybějící licenční poplatky a požadavek na co možná nejjednodušší operační systém, který by mohl být dále podle vlastních požadavků upravován,“ říká Lutz.
Velký projekt s cca 3 000 tenkými klienty pod Linuxem realizovala také německá zdravotní pojišťovna Debeka. Rozhodujícím kritériem pro použití open source systému nebyly podle Axela Meyera, vedoucího projektu, propočty nákladů, ale flexibilita upgradovacího procesu. Náklady byly zvažovány jako vedlejší hledisko. Meyer tvrdí, že původní obavy z vysokých nákladů na školení se ukázaly jako neopodstatněné, protože IT odborníci Debeky již potřebnými znalostmi disponovali.
Ačkoliv se v odborných diskusích neustále vyzdvihuje téma porovnání provozních nákladů, jsou motivace pro využití Linuxu v praxi mnohdy zcela jiné. Názory vedoucího projektu WSV Reinhardta vcelku vystihují mínění některých uživatelů: "Kdybychom se rozhodli pro Active Directory, byla by naše vazba na Microsoft zase o něco pevnější,“ říká. Podobně by tomu podle něj bylo při použití OpenOffice. "My chceme sami rozhodovat, kdy přejdeme a kam přejdeme," uzavírá.

Článek přinášíme ve spolupráci s týdeníkem Computerworld.





Hlavní zprávy

Další z rubriky

Nabídka aplikací pro přehrávání videí ve Windows 10
V nových Windows patrně nebude Media Player

Příští týden má být uvedena nová verze Windows 10 s označením Fall Creators Update. Podle aktuálního zjištění má být z jeho součástí odstraněn multimediální...  celý článek

Aplikace nahradí zapomenutou myš.
Aplikace pro tablety: náhrada myši či bezpečné připojení k wi-fi

V dnešním výběru aplikací poradíme, jak nahradit zapomenutou počítačovou myš, jak se bezpečně připojit i k volné wi-fi síti, jak dostat stejný e-mailový klient...  celý článek

Adobe Flash
Adobe varuje před novou chybou. Aktualizujte si Flash

Společnost Adobe opravila jednu chybu, která umožnila napadnout počítač přes upravený dokument.  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.