Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu


Americká NSA: Smrt Litviněnka byla Ruskem nařízená „státní poprava“

  11:00aktualizováno  11:00
V úterý začne v Londýně nové vyšetřování smrti bývalého ruského agenta Alexandra Litviněnka, který zemřel v roce 2006 na otravu radioaktivním poloniem. Na veřejnost by se mohly dostat i důkazy americké tajné služby NSA, která na jejich základě tvrdí, že šlo o ruským státem zorganizovanou vraždu.

Pohřeb Alexandra Litviněnka v roce 2006. | foto: AP

Alexandr Litviněnko nebyl nikdy od nebezpečí daleko. Pracoval v sovětské KGB a potom v ruské Federální bezpečnostní službě FSB jako odborník na organizovaný zločin. V listopadu 1998 uspořádal tiskovou konferenci, na níž tvrdil, že dostával rozkazy, které byly v rozporu se zákonem. Údajně měl od nadřízeného dostat úkol zorganizovat smrt jednoho z významných ruských oligarchů Borise Berezovského. Úkol mu byl proti mysli tím více, že Litviněnko si s Berezovským byl blízký od doby, kdy oligarchu zachránil před zatčením a pravděpodobnou likvidací podplacenými policisty.

Litviněnko příkaz odmítl splnit a vsadil svou kariéru na v té době velmi mocného Berezovského. Po tiskové konferenci, kde zveřejnil informace o nelegálním rozkazu, své žene Marině řekl, že čeká povýšení. V té době nový šéf ruské rozvědky FSB Vladimír Putin však Litviněnka vnímal jako zrádce, a bývalý elitní agent byl za čtvrt roku byl zatčen.

Soud ho osvobodil, zatkli ho i podruhé, ale propustili se zákazem opustit zemi. Litviněnko se bál o svůj život, a proto tajně utekl na Ukrajinu, odkud odletěl přes Turecko do Londýna. Na letišti Heathrow požádal 1. listopadu 2000 o politický azyl, který za půl roku dostal. Je přirozené, že jako každého uprchlého ruského zpravodajce ho vyslýchaly obě britské tajné služby MI 5 a MI 6.

Alexandr Litviněnko na archivním snímku z roku 2002.

Alexandr Litviněnko na archivním snímku z roku 2002

V Anglii se stal otevřeným kritikem prezidenta Vladimíra Putina. Tvrdil, že teroristické útoky na činžáky v Moskvě a ve Volgodoňsku v roce 1999, při kterých zahynulo několik desítek lidí, připravila FSB a při vyšetřování to svedla na Čečence. Měla to být záminka k další válce v Čečensku.

Na začátku listopadu 2006 se v Londýně sešel se dvěma pracovníky ruských tajných služeb, Andrejem Lugovým a Dmitrim Kovtunem. Druhý den poté vyhledal lékařskou pomoc s náhlými zdravotními potížemi a okamžitě nemocničnímu personálu tvrdil, že byl otráven. Lékaři jeho tvrzení uvěřili až po několika dnech, ale trvalo ještě několik dalších dní, než se podařilo zjistit, že jedem byl radioaktivní izotop polonia, tedy polonium 210. Medicína by ani tak Litivniněnkovi nedokázala zřejmě pomoct a bývalý agent zemřel po třech týdnech od otravy. A několik měsíců poté, co nově schválený zákon dal prezidentovi RSFR pravomoc nasazovat agenty FSB proti „teroristům a jejich základnám“ mimo území Ruska podle jeho uvážení.

Stopa vedla poměrně jednoznačně k oběma Rusům, se kterými se Litviněnko setkal. Stopy radioaktivní látky byly objeveny na mnoha místech, které oba během pobytu navštívili, i v letadle, kterým jeden z nich přicestoval do Londýna. Ale ruské úřady odmítly britským detektivům povolení ke vstupu na ruskou půdu, a tak vyšetřování nebylo dotaženo do konce. Neuspěly ani snahy o vydání obou ruských podezřelých do Británie.

Andrej Lugovoj se na tiskové konferenci brání obvinění z vraždy

Andrej Lugovoj se na tiskové konferenci brání obvinění z vraždy

Přesto britské úřady i politici dávali poměrně brzy po Litviněnkově smrti jasně najevo, že jsou si účastí ruské strany poměrně bezpečně jisti. Proč, to jsme se možná dozvěděli nyní díky novinářům z Daily Telegraph (článek je zde). Podle jejich anonymního zdroje se Britové brzy po Litviněnkově smrti dostali k záznamům americké Národní bezpečnostní agentury (NSA), která Velké Británii poskytla elektronické záznamy komunikace mezi pravděpodobnými vrahy Litviněnka v Londýně a klíčovými lidmi v Moskvě, které proběhly v roce 2006. Třebaže nejsou použitelné jako důkazy pro soud, britské úřady jsou podle zdroje Daily Telegraph údajně přesvědčené, že šlo o „státní popravu“. Pravost těchto tvrzení zatím nebyla doložena, vdova po Litviněnkovi zažádala o uvolnění údajů NSA na základě zákona o svobodném přístupu k informacím, ale její žádosti zatím nebylo vyhověno.

Údaje reportérů z Telegraphu mají také vysvětlovat, proč k likvidaci Litviněnka došlo. Mají k dispozici audiozáznam bývalého ruského agenta z roku 2005 (je dostupný zde), v němž obvinil Putina, že přátelil se Semjonem Mogilevičem, kterého má americká FBI na seznamu nejhledanějších zločinců. Putin se zná s Mogilevičem od roku 1994, nebo 1993. Podle Litviněnka dodával Mogilevič zbraně teroristům z Al-Kajdy. Další spojkou k Al-Kajdě měl být Ital Mario Scarmella, který spolupracoval s britskými tajnými službami při rozkrývání archivu rozvědky KGB o vztazích ruské mafie s italskými politiky; její záznamy přivezl do Londýna Vasilij Mitrochin. Scarmella měl být rovněž spojkou Kremlu na politiky v Římě.

Vdova po Alexandru Litviněnkovi Marina. (20. září 2012)

Vdova po Alexandru Litviněnkovi Marina (20. září 2012)

Litviněnko se na této nahrávce rovněž zmínil, že ruské tajné služby požadovaly, aby přestal pomáhat MI 6 při pátrání po stycích některých italských politiků s Kremlem. Jedním z lidí, kteří je měli zajišťovat, byl agent KGB/FBS Andrej Lugovoj - jeden z mužů, který se s Litviněnkem sešel v listopadu 2006 tři týdny před jeho smrtí. Pokud tuto spolupráci neukončí, hrozili mu pomstou.

V příštích dnech se možná dozvíme o Litviněnkově úmrtí ještě více. V Londýně probíhalo v posledních letech alespoň vyšetřování Litviněnkovy smrti iniciované úřadem koronera a vedené soudcem Robertem Owenem. Nejde o soudní proces, a tak pravidla tohoto vyšetřování jsou poněkud odlišná než u soudu (Owen především tedy nemůže nikoho poslat do vězení).

Na druhou stranu může tato situace vést ke zveřejnění informací, které by soud nemohl přijmout jako důkazy. Díky tomu by se na světlo mohly dostat informace právě z okruhu špionážních služeb. Kolik jich bude, bude záležet do značné míry na postoji britských úřadů: ty se původně k vyšetřování stavěly dosti odmítavě, ale po vyostření vztahu s Ruskem v posledním roce se jejich postoj poněkud změnil.



Nejčtenější

Vědci objevili pod zemí biliardy tun diamantů, ale nedostaneme se k nim

Diamanty značky Diamonds International Corporation

V litosférickém podloží Země odhadují vědci tisíce bilionů tun diamantů. Zaměřili ho pomocí zvukových vln. Dodávají...

Stíhačka Su-57 je podle některých ruských médií drahá a zbytečná hračka

Su-57

Ruské letectvo nenakoupí stíhačky páté generace Su-57, uvedl Vladimír Guteněv, člen expertní rady Státní dumy pro...



Má hořet půl století jako františek. Jaký reaktor si přeje Bill Gates

Schéma reaktoru TWR-P s tepelným výkonem 600 MW, který by TerraPower měla...

Společnost TerraPower, v jejíž správní radě sedí zakladatel Microsoftu, se konečně přiblížila možnosti stavby reaktoru,...

Jak se odhalují plagiáty? Přeházet slova nestačí, překlad ale stroj ošálí

Ctrl + C, Ctrl + V, dvě klávesové zkratky, které zná snad každý.

Nástroje na detekci opsaných pasáží mají nemalý problém. Musí porovnat odevzdanou diplomovou práci s miliony stránek už...

Atomový řezník připravoval v SSSR půdu civilním proudovým strojům

Iljušin Il-28

Mezi významné bojové letouny studené války patří taktický bombardér Iljušin Il-28. Ten se stal prvním sovětským...

Další z rubriky

Bitva o Atlantik: dobrovolníci startovali na stíhačkách z obchodních lodí

Hurricane vzlétá z katapultu obchodní lodě typu CAM

Zoufalá doba si žádala zoufalé činy. V roce 1941 Britové upravili několik obchodních lodí na nosiče stíhaček Hurricane,...

Lehké, rychlé a nebezpečné. Přichází éra moderních bojových bugin

Bojová bugina Carmor Mantis

V posledních měsících a letech si nešlo nevšimnout nástupu nové generace velmi lehkých bojových vozidel. Takzvané...

Iljušin Il-28: poslední „klasický“ bombardér československého letectva

Iljušin Il-28

První sovětský sériově vyráběný proudový bombardér, Iljušin Il-28, se stal zároveň posledním bombardérem ve výzbroji...

Najdete na iDNES.cz