Vizualizace C-130J-SOF | foto: Lockheed Martin

Americký Super Hercules pro speciální operace bude uvolněn pro export

Lockheed Martin nově nabízí zahraničním zákazníkům letadlo pro speciální operace C-130J-SOF. Jedná se o stroj na platformě vojenského dopravního letadla C-130J Super Hercules. C-130J-SOF bude bez nadsázky všeuměl schopný plnit rozličné spektrum úkolů.
Reklama

Letos v červnu na pařížském aerosalonu prezentovala americká firma Lockheed Martin nový projekt (ne letoun in-natura) C-130J-SOF. Jedná se o stroj pro speciální operace, který zvládne plnit široké spektrum úkolů. Jak již označení napovídá, projekt vychází ze současného produkční typu vojenských dopravních letounů Hercules, tedy z typu C-130J Super Hercules.

Lockheed Martin C-130J Super Hercules poprvé vzlétl v roce 1996 a do dnešního dne jich bylo dodáno, případně objednáno, více než tři stovky kusů v několika různých verzích, včetně jedné civilní LM-100J zalétané v květnu tohoto roku.

Zároveň je třeba dodat, že první prototyp původního Herculesu C-130 vzlétl už v roce 1954 a Hercules, byť ve verzi „J“ zvaný Super Hercules, je tak nejdéle vyráběným letadlem v historii, přičemž do dnešního dne bylo dodáno více než 2500 kusů zákazníkům celého světa.

Holý C-130J se prodává za 70 milionů dolarů, cena C-130J-SOF podle úrovně vybavení začíná na 85 milionech dolarů. Na rozdíl od ideově podobných MC-130 sloužících pod Velitelstvím zvláštních operací amerického letectva (AFSOC, Air Force Special Operations Command) lze C-130J-SOF prodávat se souhlasem Kongresu i zahraničním zájemcům.

Firma počítá s prodejem 100 až 200 těchto strojů do celého světa s tím, že první letouny je schopna dodat 36 měsíců od podepsání smlouvy. Jako vážné zákazníky vidí Lockheed letectva Nového Zélandu, Francie a Německa. Velký zájem pak očekává ze zemí Blízkého východu a Asie.

C-130J-SOF

C-130J-SOF

Úkoly pro C-130J-SOF

Reklama

C-130J-SOF dokáže plnit velké množství úkolů, samozřejmě v závislosti na instalovaném vybavení. V základním provedení je určen pro zpravodajské, sledovací a průzkumné operace (ISR - intelligence, surveillance and reconnaissance) a k vysazování malých pozemních jednotek pro speciální operace. S dopravní a výsadkovou rolí souvisí také shoz zásob.

V případě instalované výzbroje bude C-130J-SOF schopen provádět přímou leteckou podporu pozemních jednotek (CAS, Close Air Support).

K další množině úkolů patří psychologické operace (PSYOP, Psychological operations), záchrana osob z bojových zón nebo, ale i pomoc při humanitárních katastrofách. C-130J-SOF lze také využít díky mohutnému komunikačnímu vybavení jako létající velitelské stanoviště.

Letoun navíc dokáže ve vzduchu nejen přijímat palivo, ale také sám může působit jako létající tanker. Palivo distribuuje příjemcům (letounům, konvertoplánům i vrtulníkům) prostřednictvím křídlových kontejnerů s hadicovým palivovým systémem WARP (Wing Aerial Refueling Pods).

C-130J-SOF je také schopen operovat z předsunuté dozásobovací pozice, nebo chcete-li polního letiště (FARP, Forward Arming and Refueling Point). Zde může i se zapnutými motory velmi rychle čerpat palivo i doplňovat munici. To umožňuje udržet velmi vysoké operační tempo.

Stejně tak letoun může sám o sobě sloužit jako létající „pozemní cisterna“ a na FARP doplnit palivo a munici dalším letounům a vrtulníkům. Díky společnému palivu JP-8 dokáže C-130J-SOF na FARP poskytovat palivo i vozidlům, například novým JLTV.

A nakonec nesmíme zapomenout ani na to nejprozaičtější použití ve funkci klasického dopravního stroje (létajícího mezi letišti/leteckými základnami), což může být velkým přínosem pro uživatele těchto strojů v době míru.

Specifikace a vybavení

Maximální vzletová hmotnost C-130J-SOF je téměř 80 000 kg a maximální hmotnost užitečného nákladu je více než 18 000 kg. Letoun pohání čtyři turbovrtulové motory Rolls-Royce AE 2100D3 o výkonu 4 x 3450 kW. Maximální rychlost je 660 km/h a dolet s nákladem o hmotnosti 13,5 tuny přes 3 800 km.

Fotogalerie

C-130J-SOF

C-130J-SOF

Protitankové střely Hellfire pod křídlem letounu KC-130J

Protitankové střely Hellfire pod křídlem KC-130J

Zobrazit fotogalerii

Do zadní části trupu lze umístit 30mm automatický kanon GAU-23 Bushmaster mířící z levoboku a pod křídlo protitankové řízené střely AGM-114 Hellfire s maximálním dostřelem 7000 až 9000 metrů dle verze. Oba osvědčené zbraňové systémy jsou na jiných verzích Herculesů z výzbroje amerického letectva užívány.

Samozřejmostí je celá řada senzorů pro ISR, zejména jde o kamerový systém EO/IR (Electro-Optical/InfraRed Imaging System) s elektrooptickým senzorem pro sledování bojiště ve viditelném i infračerveném spektru. Podle přání zákazníka, resp. jeho finančních možností, lze na palubu letadla umístit radar pro mapování země.

Ochranu proti střelám země-vzduch s infračerveným naváděním zajistí aktivní laserový obranný systém (DIRCM, Directional Infrared Counter Measures). O komunikací se postará satelitní spojení a výkonný datalink pro přenos dat - domovské velitelství tak může dostávat v reálném čase video o situaci na zemi ze zmiňovaného kamerového systému EO/IR.

Letoun lze v případě přání vybavit i pancéřováním, které prostory pohybu posádky chrání proti střelám ráže 7,62 mm.

Zdroj: Lockheed Martin, Drive

Článek vznikl pro web Armádní noviny a byl redakčně upraven a rozšířen. Původní text najdete zde.

Reklama
Reklama
Reklama