náhledy
Výrobu lokomotiv zahájila plzeňská Škodovka v roce 1920 v souvislosti s rozšiřováním výrobního portfolia po Velké válce, které mělo v nových podmínkách více zasahovat i do civilní sféry. Hnací drážní vozidla značky Škoda se vyrábí i v současnosti, i když samozřejmě ne v tak velkých objemech jako v dobách minulých.
Autor: Škoda Transportation
Škodovka vyráběla jako subdodavatel části lokomotiv již od konce století páry a od roku 1917 také lokomotivy ve velkých počtech opravovala. První typ parní lokomotivy vyráběné v Plzni od roku 1920 dostal tovární označení Škoda 1Lo. Byla to konstrukce z dob mocnářství, kdy tyto lokomotivy označené tehdejšími dráhami řadou 270 začala v předposledním roce války vyrábět První Českomoravská továrna na stroje. Když ČSD zavedly v roce 1921 Kryšpínovo značení lokomotiv, stala se řadou 434.1.
Autor: Škoda Transportation
Ve Škodovce nevznikla pouze bohatá řada parních lokomotiv mnoha typů, ale později se zde vyráběla i hnací drážní vozidla dalších kategorií. Byly to lokomotivy elektrické a v nesrovnatelně menší míře také motorové vozy. lokomotivy Škoda tvoří součást výrobního portfolia i dnes, stejně tak elektrické jednotky, které se v množině „škodovek na kolejích“ objevily až v historicky nedávné době. Vyobrazená elektrická lokomotiva typu 77E ze 70. let s polským označením řady ET40 nám připomíná, že Škoda dosáhla i významných úspěchů v exportu lokomotiv, a to prakticky do celého světa.
Autor: Škoda Transportation
Lokomotivy Škoda se samozřejmě exportovaly i v době první republiky, jako například zobrazený typ 4Lo do Rumunska. Fotografie s označením 160 let byly takto upraveny v roce 2019, kdy se připomínala stošedesátiletá historie podniku.
Autor: Škoda Transportation
Mezi významné rozhodně patří desátý typ v Plzni vyráběné parní lokomotivy Škoda 10Lo. Ta patřila mezi nejlepší konstrukce tuzemských parních lokomotiv meziválečného období, navíc se vyznačovala vytříbenou estetikou. U ČSD dostala přezdívku Mikádo a značila se řadou 387.0.
Autor: Škoda Transportation
Vrcholem vývoje parních lokomotiv Škoda se staly typy 68Lo (přezdívka Štokr, řada 556.0) a 69Lo (přezdívka Albatros jednička, řada 498.1). Na fotografii vidíme rychlíkovou lokomotivu 69Lo, na železničním zkušebním okruhu Cerhenice dosáhla 27. srpna 1954 československého rychlostního rekordu parních lokomotiv hodnotou 162 km/h. Naproti tomu Štokr byl učen pro dopravu těžkou nákladní, ale i on má na svém kontě jeden rekord: s 510 vyrobenými exempláři se stal nejpočetnější tuzemskou parní lokomotivou.
Autor: Škoda Transportation
V Plzni se vyrobilo celkem 3 247 parních lokomotiv. Posledním typem pro ČSD byla Škoda 72Lo (přezdívka Rosnička, řada 464.2). Rosnička se však objevila pouze ve dvou prototypech, v souvislosti s plánovaným útlumem parní trakce u ČSD a přeorientováváním Škodovky na výrobu lokomotiv elektrických už nedošlo na její sériovou výrobu. Ještě dodejme, že zcela posledním typem parní lokomotivy vyráběné v Plzni byla úzkorozchodná Škoda 73Lo pro Indii (ale označení nás nesmí mást, vznikala na základě anglické dokumentace z doby předválečné).
Autor: Škoda Transportation
První elektrická lokomotiva Škoda měla tovární označení typ 1Elo (u ČSD řada E466.0), vznikla v roce 1927 ve třech exemplářích. V době první republiky experimentovaly ČSD se zaváděním elektrické trakce, celkově bylo elektrifikováno necelých 100 km tratí. Lokomotivy škoda 1Elo byly určeny pro tzv. pražský uzel, ten měl tehdy napájecí soustavu DC 1,5 kV.
Autor: Škoda Transportation
V letech 1927 až 1943 vyrobila Škodovka kolem 180 motorových vozů několika různých typů. Z nich se stal legendou rychlý motorový vůz typu 10Mo (viz foto) známý také jako Modrý šíp. Pro ČSD bylo vyrobeno 14 vozů typu 10Mo s označením řady M274.0.
Autor: Škoda Transportation
V 50. letech byl v Československu zahájen proces elektrifikace hlavních železničních tratí. Historickým vývojem došlo k tomu, že máme v republice na železnici dvě hlavní trakční napájecí soustavy, stejnosměrnou (DC) 3 kV a střídavou (AC) 25 kV 50 Hz. Stejnosměrná začala vznikat dříve, a to v severní části republiky, střídavá je geograficky pod ní. Obě soustavy mají své výhody i nevýhody, v každém případě obecně výhodnější je soustava střídavá. Mít ovšem tyto dvě soustavy současně jako hlavní v jedné republice, příliš výhodné není. Už se sice hovoří o sjednocení na soustavu střídavou, ale zrealizovat tak jednoduché není. Na fotografii vidíme slavnou Bobinu, první elektrickou lokomotivu Škoda pro napájecí soustavu DC 3 kV.
Autor: Škoda Transportation
První elektrickou střídavou lokomotivou pro ČSD se stala Škoda 39E vyrobená v roce 1961 ve dvou exemplářích jako testovací v procesu nástupu napájecí soustavy AC 25 kV 50 Hz. U těchto lokomotiv je jedna matoucí věc, vpředu vidíme označení ČSD řadou E479.0. Později byla přeznačena na S479.0, aby se rozlišovaly v tomto označení lokomotivy stejnosměrné a střídavé, stejnosměrným tedy zůstalo „E“ a střídavým se nově zavedlo „S“. Označení řady E479.0 pak bylo použito u jiného typu lokomotivy Škoda, ta byla samozřejmě stejnosměrná.
Autor: Škoda Transportation
Vedle elektrických lokomotiv traťových a posunovacích se v Plzni vyráběly i speciální důlní odklizové lokomotivy pro nasazení v povrchových dolech (trakční napájecí soustava DC 1,5 kV). Do roku 1990 vznikly v Plzni stovky odklizových lokomotiv několika typů. Velká část se jich exportovala, a to především do Sovětského svazu a Číny.
Autor: Škoda Transportation
Ještě jedna důlní odklizová lokomotiva do galerie pronikla. Je jí Škoda 26Em, která patřila mezi ty nejvýznamnější. Odklizové lokomotivy neprovozovaly ČSD, ale pořizovaly si je příslušné těžařské podniky, které si v hnědouhelných pánvích stavěly v souladu s postupující těžbou dočasné železniční dráhy.
Autor: Škoda Transportation
Z roku 1963 pochází jediný exemplář střídavé šestinápravové lokomotivy Škoda 32E (přezdívka Laminátka, ČSD řada S699.0) s elegantním nadčasovým designem skříně, při jejíž výrobě se ve velké míře uplatnil sklolaminát. Pod návrhem skříně je podepsán slavný průmyslový designér Otakar Diblík. Pozdější lokomotivy s podobně řešenou skříní - typy 46E pro Bulharsko a 47E pro ČSD – se už vyráběly sériově. Laminátovou skříň, i když zdaleka ne tak elegantní, měl i typ 52E pro SSSR.
Autor: Škoda Transportation
Elektrických lokomotiv značky Škoda bylo do dnešního dne vyrobeno více než 5,5 tisíce kusů v přibližně sto typech. A podobně jako těch parních je i těch elektrických v galerii pouhý zlomek. Zde vidíme stejnosměrnou lokomotivu typu 33E (ČSD řada E458.0) z první poloviny 70. let.
Autor: Škoda Transportation
Elektrické lokomotivy Škoda 43E pochází z roku 1960. Výroba prvních kusů byla hektická, počítalo se totiž s tím, že budou tahat vlaky zajišťující přepravu cvičenců na Spartakiádu toho roku se konající. Na fotografii ovšem nestojí před lokomotivou skupinka spartakiádních cvičenců, nýbrž skupinka škodováků.
Autor: Škoda Transportation
Elektrická lokomotiva Škoda 44E vyráběná pro Polsko
Autor: Škoda Transportation
Elektrická lokomotiva Škoda 55E. Označení ČSD řadou ES499.0 nám v písmenném kódu prozrazuje, že tato lokomotiva je dvousystémová a může tedy jezdit po tratích elektrifikovaných jak soustavou AC 25 kV 50 Hz, tak soustavou DC 3 kV.
Autor: Škoda Transportation
Elektrická střídavá lokomotiva Škoda 81E, určená pro export do Sovětského svazu, je příkladem těžké lokomotivy dvoudílné osminápravové.
Autor: Škoda Transportation
V novodobé historii se začaly vyrábět i elektrické jednotky značky Škoda. Prvním typem se stal dvoupodlažní 1Ev určený pro stejnosměrnou trakci. Všeobecně známý je pod obchodním jménem CityElefant.
Autor: Škoda Transportation
Elektrická lokomotiva Škoda 71Em je dvousystémová (AC 25 kV 50 Hz; DC 3 kV) a vznikla modernizací stejnosměrné lokomotivy 71E, která se vyráběla v polovině 80. let. Modernizace na typ 71Em probíhaly od roku 2011.
Autor: Škoda Transportation
Moderní jednopodlažní elektrická jednotka Škoda 7Ev je dvousystémová a nese obchodní jméno RegioPanter.
Autor: Škoda Transportation
Nejmodernější lokomotivu Škoda představuje typ 109E. Lokomotiva dostala oficiální obchodní jméno Emil Zátopek, z přezdívek vzpomeňme alespoň Messerschmitt, důvod jejího vzniku je patrný. Verze této lokomotivy pro ČD a ZSSK (Železničná spoločnosť Slovensko) jsou třísystémové (AC 25 kV 50 Hz; AC 15 kV 16,7 Hz; DC 3 kV). Železniční napájecí soustava AC 15 kV 16,7 Hz (dříve 16 ⅔ Hz) se používá např. v Německu a Rakousku.
Autor: Škoda Transportation