Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu


Nad Zemí není jen jedno magnetické pole, vědcům se podařilo změřit druhé

  12:13aktualizováno  12:13
Na konferenci o geovědě představili vědci důkaz existence druhého magnetického pole. To je svým působením zcela zanedbatelné, ale mohlo by pomoci při modelech globálního oteplování.

Měření intenzity nově objeveného pole. | foto: ESA

Pokud vám někdo bude tvrdit, že Země má pouze jedno geomagnetické pole, můžete ho nyní opravit. Evropská kosmická agentura zjistila, že naši planetu obklopuje ještě další podobné pole. Je třeba zmínit, že je výrazně menší a bez toho původního by nemohlo existovat. 

Před čím nás chrání magnetosféra?

Nově objevené pole vzniká díky proudění v oceánech. „Velikost nového pole je zhruba 20 000x nižší než toho, které známe,“ uvedl fyzik Nils Olsen, který objev představil na sjezdu Evropské unie geovědy. Na Zemi má tedy téměř nulový vliv. Z hlediska vědy je mnohem zajímavější, že funguje jako stopa pohybu oceánů, což může být přínosem při vytváření nových modelů globálního oteplování.

Slabounké pole vzniká kvůli rozpouštění iontů soli. Ty jsou působením Měsíce „protaženy“ geomagnetickým polem a při interakci vzniká malý elektrický náboj, který je příčinou druhotného pole. Navzdory jeho velmi malé intenzitě okolo dvou nanotesel se ho nyní vědcům podařilo změřit.

Geomagnetické pole jako ochrana planety

Velké geomagnetické pole, přesněji jím vytvářená magnetosféra, lidstvo chrání před slunečním větrem a pomáhá při navigaci usměrňováním střelky kompasu.

Jeho vznik si můžeme zjednodušeně představit tak, že Země se chová jako obří planetární dynamo. Ve vnějším jádře jsou přítomny těžké kovy (zejména železo, nikl) v polotekutém stavu. Tato hmota je kvůli rotaci a pohybu částic neustále v pohybu.

Na rozmezí s pevným pláštěm planety vzniká velké tření. Roztavené kovy fungují jako vodič a díky tomu se zřejmě indukuje elektrický proud, který obráceně vytváří magnetické pole. 

Vizualizace intenzity nového pole (video: ESA):



Nejčtenější

Vědci objevili pod zemí biliardy tun diamantů, ale nedostaneme se k nim

Diamanty značky Diamonds International Corporation

V litosférickém podloží Země odhadují vědci tisíce bilionů tun diamantů. Zaměřili ho pomocí zvukových vln. Dodávají...

Stíhačka Su-57 je podle některých ruských médií drahá a zbytečná hračka

Su-57

Ruské letectvo nenakoupí stíhačky páté generace Su-57, uvedl Vladimír Guteněv, člen expertní rady Státní dumy pro...



Má hořet půl století jako františek. Jaký reaktor si přeje Bill Gates

Schéma reaktoru TWR-P s tepelným výkonem 600 MW, který by TerraPower měla...

Společnost TerraPower, v jejíž správní radě sedí zakladatel Microsoftu, se konečně přiblížila možnosti stavby reaktoru,...

Atomový řezník připravoval v SSSR půdu civilním proudovým strojům

Iljušin Il-28

Mezi významné bojové letouny studené války patří taktický bombardér Iljušin Il-28. Ten se stal prvním sovětským...

Astronauti ohřáli Měsíc i pod povrchem. A NASA o tom ztratila záznamy

Zaprášený skafandr Harrisona Schmitta během letu Apollo 17

Detektivní pátrání po ztracených páskách pomohlo najít zatím nejlepší vysvětlení zajímavé otázky, proč v místech...

Další z rubriky

Vědci objevili pod zemí biliardy tun diamantů, ale nedostaneme se k nim

Diamanty značky Diamonds International Corporation

V litosférickém podloží Země odhadují vědci tisíce bilionů tun diamantů. Zaměřili ho pomocí zvukových vln. Dodávají...

Twitter zablokoval 70 milionů účtů, ale je to trochu jinak

Ilustrační snímek

Deník The Washington Post přišel s informací, že Twitter za poslední dva měsíce zablokoval na 70 milionů účtů v rámci...

Největší výhoda bitcoinu by časem mohla bránit jeho růstu, míní vědec

Ilustrační snímek

Síť bitcoin je decentralizovaná a útočník by musel vynaložit ohromné úsilí i finance, aby ji pokořil a ovládl....

Najdete na iDNES.cz