Alespoň to tedy nepřímo naznačuje výsledek, který zveřejnila skupina ze Švédského přírodovědného muzea v časopise Current Biology.
Skupina vedená Patrícií Pečnerovou (která mimochodem studovala biologii v Brně) získala DNA z necelé stovky vzorků mamutů nalezených na Sibiři v různých typech přírodních pastí. Ukázalo se, že 69 procent z nich patřilo samcům. Takový nepoměr je obvykle u fosilií hodně nezvyklý.
Nemůžeme samozřejmě úplně vyloučit, že u mamutů jednoduše bylo více samců než samic, ale bylo by to hodně nezvyklé, je to krajně nepravděpodobné a nic tomu zatím nenasvědčuje. Pravděpodobnější variantou se zdá, že samci doslova „žili nebezpečněji“, což docela dobře odpovídá tomu, že žili samotářsky. A skutečnost, že u blízkého moderního druhu je situace obdobná, samozřejmě dělá tuto domněnku pravděpodobnější. Ovšem jistotu nemáme, ostatně jako obvykle v případě věd o minulosti (nejen paleontologie, ale historie obecně).
