Když se řekne „startup“, tak si nejspíše představíte kolektiv nadšenců shánějící peníze na nějaký „cool nápad“, kterým chtějí změnit svět, něco jako boty z 3D tiskárny, levitující skateboard nebo pastu z kopřiv, co chutná jako hovězí. Pravděpodobně ne „mapování datových toků velkých korporací“.
A přitom právě s tím se absolventovi ČVUT Tomášovi Krátkému podařilo prorazit na světový trh. On a částečně i jeho softwarová firma Manta nyní sídlí v New Yorku a mají téměř stovku klientů, většinou nadnárodních společností, pro příklad uveďme OBI, Comcast nebo Komerční banku.
Z pomocného nástroje se stal hlavní produkt
Společnost vznikla v Praze roku 2016, jako samostatná sestra konzultační a IT firmy Profinit, ve které je Tomáš Krátký spolumajitelem. Samotný software vznikl o osm let dříve jako interní pomocný systém, Profinit jej využíval jako interní nástroj pro vlastní projekty.
Projekt systému pro mapování firemních datových toků získal v roce 2014 první místo v soutěži Czech ICT Incubator, která otevírá startupům cestu do amerického Silicon Valley. Díky tomu byla založena pobočka společnosti v San Francisku a Manta se dostala k prvním mezinárodním klientům. A také k investorům, kteří viděli potenciál, do firmy, která má dnes bezmála stovku zaměstnanců, vložili již 17 milionů dolarů, tedy zhruba 390 milionů korun.
Abychom pochopili, co je na tomto pražském startupu tak zajímavé, že přitahuje klienty a investory nejen na obou stranách Atlantiku a jak se z malé IT firmy stane partner zavedených obřích společností, položili jsme zakladateli a řediteli Manty Tomáši Krátkému několik otázek.
V čem se váš nástroj liší od konkurence? Analytické zpracování dat dnes řeší spousta systémů, BI nástroje mají leckdy i samotné přední systémy pro zpracování dokumentů a firemních dat.
Ano, přesně jak říkáte, na trhu je spousta nástrojů, které řeší uložení, analýzu, zpracování dat, jednoduše výpočty nad daty. Tyto nástroje pak dohromady tvoří tzv. datovou infrastrukturu společnosti. Ta se v posledních letech stává natolik složitou, že se v ní málokterá firma dokáže vyznat. Pokud tedy kupříkladu položíte velmi jednoduchou otázku – jak jsem v tomto manažerském reportu nebo v této finanční analýze došel ke konkrétnímu číslu, které tady vidím a na jehož základě se mám rozhodovat – budete na odpověď čekat velmi dlouho nebo se jí nedočkáte vůbec.
A přesně to umí Manta. Není totiž dalším nástrojem na zpracování dat, ale je jednoduše řečeno mapou vašeho datového prostředí, díky které si udržíte přehled a kontrolu, pochopíte odkud a kam vám tečou data nebo jakými výpočty jste dospěli k závěrům ve svých analýzách. Výsledkem je pak silnější důvěra v data pro koncové uživatele (manažery, obchodníky), kteří na základě dat činní každý den klíčová byznysová rozhodnutí.
Z technického pohledu pak znalost tzv. datových toků (data lineage) umožňuje výrazně zrychlit rozvoj a údržbu datových systémů, předcházet datovým incidentům nebo výrazně zjednodušit jinak velmi složité migrační projekty. Je to vlastně živý pohled z nadhledu.
Mantu lze navázat na mnoho data governance systémů, jak probíhá práce na aktualizacích systému, aby vždy odpovídal aktualizačním změnám těch systémů, se kterými jsou integrovány?
Nejedná se pouze o data governance systémy. Znalost datových toků má velmi pozitivní dopad prakticky na všechny disciplíny data managementu, jmenovitě data governance, datovou kvalitu nebo bezpečnost a správu citlivých dat. Manta je integrovaná s celou řadou technologií v uvedených kategoriích, to byla pro mě od začátku jedna z klíčových věcí. „Nesyslit“ si datové toky jen pro sebe, ale otevřenou formou je nabídnout do celé firmy.
V samotných počátcích jsme museli integrace budovat sami a následně je udržovat aktuální, což samozřejmě není snadné a stojí to spoustu času a zdrojů. S každou integrací se pak pojí technologické partnerství, které nám umožňuje reagovat včas na plánované změny. Postupem času se navíc začala karta obracet a s rostoucími úspěchy Manty se objevuje více a více partnerů, kteří integraci zajistí sami s využitím našeho API (programového rozhraní).
Z druhé strany pak Manta nabízí integraci do široké škály systému pro uložení a zpracování dat, jako jsou různé databáze, reportingové nástroje nebo i prostý Excel, prostě do míst, kde probíhají nějaké výpočty nebo manipulace s daty. Do těchto systémů Manta nezasahuje, ale pravidelně je „skenuje“ tak, jak zákazník potřebuje. Někdy je třeba mít čerstvou „mapu“ datových toků každý den, jindy jen pro konkrétní projekt. S tím, jak se systémy mění, mění se i „mapa“, kterou Manta vytváří. Zákazníci tak mohou revidovat i starší toky dat, pokud například potřebují vědět, co a kde se od minule změnilo.
Integrace s těmito systémy vznikla využitím nějakého připraveného standardizovaného rozhraní systému, nebo je napojení výsledkem spolupráce vašich programátorů a tvůrců daných systémů?
Manta disponuje desítkami „skenerů“ na různé technologie – od databází (Oracle, Teradata atd.) přes integrační a modelovací nástroje (Erwin, Talend) až po programovací jazyky (Java, C#, COBOL). Pokud by náhodou nebyl skener na konkrétní technologii k dispozici, lze využít rozhraní Open MANTA a připojit i tu. Drtivá většina „skenerů“ vzniká na základě dokumentace daného systému nebo programovacího jazyka. Bohužel řada věcí není popsaná dostatečně a tady pak hrají roli zkušenosti s danými nástroji a naše „early adopters“ programy pro klienty, kteří nám umožní přístup ke svému prostředí.
Jak těžké je pro startup stát se partnerem pro zavedené velké IT společnosti? Jak to probíhá?
Na začátku, v letech 2016 a 2017, nám pomohly historické vazby na několik větších hráčů na trhu zpracování dat. Ze strany klientů rostl tlak vyvolaný novou vlnou regulací kolem BCBS (finanční regulace) a později GDPR (ochrana dat) na znalost datových toků, odkud data pochází a kam tečou, kde a jak se využívají. A protože jde o extrémně složitý problém k řešení, bylo pro ostatní snazší využít nás jako partnera, než se snažit postavit si celé řešení sami. To nám pomohlo k prvním obchodům i k uzavření prvních partnerství. V roce 2018 jsme pak získali první investici, já se přestěhoval do Spojených států, otevřeli jsme v New Yorku nové kanceláře a byznys se začal rozjíždět rychleji a rychleji, získali jsme mnoho nových klientů a díky nim se o nás začali zajímat další a další partneři.
Jak je pro startup těžké získat důvěru klientů, aby se do implementace systému vůbec pustili? Co je pro to potřeba?
Počátky byly krušné. Neměli jsme klienty ani reference a byli jsme firma odkudsi z „východní Evropy“. Od té doby jsme ale ušli obrovský kus cesty – blížíme se stovce klientů, z nichž 90 % jsou obrovské mezinárodně působící společnosti. Máme globální tým v několika lokalitách v USA i v Evropě, řadu certifikací kvality a informační bezpečnosti. Jsme prostě důvěryhodný partner i pro ty největší podniky.
Pomáhá i to, že implementace Manty není nijak složitá a ve většině případů je hotovo za jednotky dnů nebo týdnů. Datové toky jsou samozřejmě nikdy nekončící program, prvních výsledků a úspěchů lze ale dosáhnout velmi rychle. Stačí Mantu napojit na několik prvních systémů, např. centrální datový sklad, a okamžitě se změní život desítek či stovek inženýrů, kteří dostanou do ruky aktuální mapu datových toků a díky ní se zbaví velkého množství rutinní manuální práce a mohou se věnovat rozvojovým projektům.
