Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu


Marcel Grün exkluzivně: pět dekád dobývání vesmíru

aktualizováno 
Prudký nástup kosmonautiky, zahájený na podzim před 49 lety byl nesporně dítětem studené války. Bez technického rozvoje mezikontinentálních raket by se první družice jen těžko dostávaly na oběžnou dráhu, nemluvě o hmotnosti.

ing. Marcel Grün | foto: David VotrubaiDNES.cz

První test s novou vojenskou raketou R-7 se uskutečnil na staveništi budoucího kosmodromu už na jaře 1957 – úspěšný start se nakonec podařil až v srpnu. A právě tento typ rakety 4. října a 3. listopadu 1957 vynesl první dva Sputniky. Obdobně i první americkou družici vynesla poslední lednový den 1958 upravená vojenská raketa z konstrukční kanceláře W. von Brauna. Chvályhodná snaha Eisenhoverovy administrativy, aby první umělý satelit vynesla ryze civilní raketa Vanguard skončila v plamenech jen několik metrů nad rampou počátkem prosince 1957…I další vývoj raketových nosičů se odehrával v barvách khaki a jednou z mála výjimek uplynulého půl století byla konstrukce „měsíční“ rakety Saturn 5.

Matkou kosmonautiky tedy byla jednoznačně studená válka. Avšak koho označit za otce? S malou nadsázkou lze říci, že to byl Mezinárodní geofyzikální rok. Jeho zorganizování bylo jednou z nejgrandióznějších celosvětových akcí vědců této planety. Samozřejmě, že měl i strategicko-politický podtext – veřejnosti v duchu Werichovy písničky předvést, „že svět hoří, ale přece neshoří“ a získat nové poznatky (své i „těch druhých“), z nichž část by určitě využili i vojáci…

„Bratrský duch vědy spojuje v jediné rodině všechny své vyznavače různých hodností, rozptýlené po celé zeměkouli“, poznamenal před více než 150 lety Thomas Jefferson. Izolovanost vědců a techniků nesvědčí nikdy dalšímu rozvoji jejich práce.

Proto jim i politici rozděleného světa začali umožňovat setkávání na mezinárodních kongresech – na jednom z nich se poprvé objevily technické návrhy konstrukce malých vědeckých družic. A roku 1955 byl slavnostně vyhlášen MGR – Američani deklarovali, že jeho zahájení v červenci 1957 bude ve znamení vypuštění první umělé družice Země; do 24 hodin s podobným prohlášením přišel i Sovětský svaz. Mírově tvářící se závod o vesmír byl odstartován.

Celá akce vlastně začala už roku 1950. Nejprve americký fyzik Lloyd Berkner navrhoval uspořádat jen třetí „mezinárodní polární rok“ (předchozí byly roku 1882 a 1932). Ale poté, co se večer 5. dubna 1950 v domku J. van Allena v Marylandu sešel s britským astronomem Sydney Chapmanem a několika dalšími špičkovými vědci, navrhli společně celosvětový geofyzikální rok.

Setkali se s ohromným nadšením a tak se od 1.7.1957 do 31.12.1958 tisíce odborníků společně věnovaly zejména studiu polárních září, kosmického záření, geomagnetismu, glaciologii, gravitaci, výzkumu ionosféry, zpřesnění měření souřadnic, meteorologii, oceánografii a sluneční aktivitě. To vše pomocí nejmodernějších přístrojů a metod. Výsledky zcela předčily očekávání, poprvé bylo možné koordinovat současná pozorování z povrchu Země i z kosmického prostoru. A následující roky už nedokázaly zpřetrhat to nejcennější, totiž navázané kontakty mezi odborníky.

Jak si připomenout 50. výročí zahájení letů do vesmíru lépe, než novou globální vědeckou akcí! Spolupráce v kosmonautice, jakkoliv na křehkých základech, je tomu příznivá. A proto byl vyhlášen Mezinárodní heliofyzikální rok 2007, zaměřený primárně na lepší poznání procesů na naší nejbližší hvězdě – Slunci, které jsou rozhodující pro vliv Slunce na Zemi a celou oblast planetární soustavy.

V širších souvislostech by měl prokázat význam věd o vesmíru a o Slunci pro lidstvo a v neposlední řadě být inspirací budoucím generacím odborníků. Ačkoliv se jedná o vědecký projekt, bude se věnovat také zpřístupnění znalostí o Slunci veřejnosti a studentům. I proto má Český koordinační výbor „IHY 2007“ kterému předsedá Dr. František Fárník z Astronomického ústavu AV ČR ve svých řadách nejen špičkové vědecké odborníky, nýbrž také zástupce pedagogů, popularizátory a představitele „sedmé velmoci“. 


Mise Stereo

Prvním vkladem do projektu bylo nedávné vypuštění dvou amerických automatických observatoří STEREO (Solar-Terrestrial Relations Observatory) do kosmického prostoru na dráhy blízké oběžné dráze Země kolem Slunce.

Automatické observatoře  STEREO

STEREO-A bude postupně navedena na heliocentrickou dráhu ve vzdálenosti 0,95 až 0,97 AU (AU, tzv. astronomická jednotka, 149 597 870 km, přibližně průměrná vzdálenost Země – Slunce) s dobou oběhu 344 dní.

Mise automatických observatoří STEREO

STEREO-B se postupně dostane na dráhu ve vzdálenosti 0,99 až 1,09 AU s periodou 389 dní. Díky různým drahám STEREO-A a STEREO-B budeme poprvé moci dlouhodobě studovat naši nejbližší hvězdu ve 3D. Tříose stabilizované družice (kvádr 1,1×1,2×2 m) jsou vybaveny párem dvojdílných rozkládacích panelů fotovoltaických baterií o rozpětí 6,5 m, dodávajících 637 W elektrické energie na počátku aktivního života a dobíjejících NiMH akumulátorové baterie.

Na palubě je soubor přístrojů pro studium vztahů Slunce-Země, obsahující několik koronografů a kamer, mj. pro pozorování koronálních výronů hmoty, soubor přístrojů pro měření meziplanetárních magnetických polí a studium nabitých částic, soubor přístrojů pro výzkum vlastností meziplanetárního plasmatu (detekci iontů, protonů a jader vodíku a hélia) a konečně soupravu přístrojů pro registraci rádiových záblesků trojicí přijímačů s časovými analyzátory průběhu rádiových záblesků.

Užitečné odkazy:


Ing. Marcel Grün se narodil 20. listopadu 1946 v Chebu. Vystudoval fakultu strojní ČVUT a pokračoval pedagogikou. Nyní je ředitelem Hvězdárny a planetária hl. m. Prahy.

Je zároveň členem výborů České astronomické společnosti. Astronomií se zabývá od malička, když ve svých 15ti letech dělal demonstrátora Štefánikovy hvězdárny. Na svém kontě má několik knih a byl oceněn i jako popularizátor vědy.



Autor:




Hlavní zprávy

Další z rubriky

Měsíc vychází u Sochy Svobody. 14.11.2016
Potvrzeno: Američané se vrátí na Měsíc

„Vrátíme americké astronauty na Měsíc. A to nikoli proto, aby tam zanechali stopy a vztyčili vlajku, ale proto, aby vytvořili základy pro vyslání Američanů na...  celý článek

Kolize dvou neutronových hvězd (umělecké ztvárnění)
Nový úspěch lovců gravitačních vln. Odhalili, kde se v kosmu rodí zlato

Astronomové se mohou radovat ze zrodu zcela nového oboru: gravitační astronomie. Jejich detektory znovu prokázaly svou přesnost, a tak se nám poprvé podařilo...  celý článek

Výbuch nosiče Vanguard krátce po startu 6. prosince 1957. Šlo o první americký...
Když byl Sputnik „trik propagandy“. Utajený finiš závodu o vesmíru

V oznámení startu družice Američané SSSR předběhli. Jejich projekt se ale výrazně zpomalil. Mohly za to nejen technické komplikace, ale také fakt, že výrobce...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.