Po dvou letech panovaly loni v létě znovu výhodné podmínky pro vypuštění lodí, které chtějí odcestovat na Mars. Vzhledem k tomu, že Země a Mars obíhají kolem Slunce různými rychlostmi a v různých vzdálenostech, nastává přibližně každých 26 měsíců situace, kdy jsou obě planety ve vzájemné pozici, která umožňuje energeticky nejefektivnější cestu na Mars.
Příznivého postavení využilo hned několik kosmických agentur. Jediný, kdo tento termín nestihl a dříve ho plánoval, byla evropská ESA a ruský Roskosmos. Ty chtěly vyrazit v rámci společného projektu ExoMars. I kvůli koronavirové pandemii se start odložil o další dva roky. Původně se mělo letět již v roce 2018.
Nyní se po mnohaměsíčním putování kosmickým prostorem ke čtvrté planetě Sluneční soustavy přiblížily tři stroje. Stanice Mars tak má ve svém pomyslném jízdním řádu vyvěšené následující termíny jednosměrné trasy Země - Mars:
- Amal (UAE) - 9. února 2021
- Tchien-wen (CNSA) - 10. února 2021
- Perservance (NASA) - 18. února 2021
Únorový marsovský slet bude přepisovat hned několik tabulek. Pokud se vše podaří, jak má, a zatím není důvod si to nemyslet, pak budou kosmické agentury Spojených arabských emirátů (UAE) a Číny teprve pátou a šestou organizací, které bezpečně dosáhly rudé planety. Před nimi se to podařilo jen Evropě, Indii, Rusku a Spojeným státům.
Čína se v případě úspěchu připíše na druhé místo zemí, které dokázaly na Marsu bezpečně přistát. Že to není nic jednoduchého, by mohla vyprávět Evropská kosmická agentura, které se nepodařilo přistát se sondou Beagle 2. Ta měla fungovat na Marsu od roku 2003, ale patrně se zřítila. Její trosky objevil až v roce 2015 americký satelit Mars Reconnaissance Orbiter.
16. ledna 2015 |
Některým sondám se ani nepodařilo dostat na dráhu směřující k rudé planetě. Malý přehled těchto neúspěchů jsme sepsali před zhruba devíti lety do článku Místo hodin nastavili roky. Proč většina sond k Marsu nikdy nedoletěla.
Dosud se tak žádné jiné zemi než Spojeným státům nepodařilo na povrch Marsu dopravit aparát, který by následně řádně fungoval. I proto jsou na na povrchu rudé planety nyní funkční jen dva stroje amerického Národního úřadu pro letectví a vesmír. Jednou je nepohyblivý InSight a druhým je vozítko Curiosity. Šest dalších aparátů zkoumá Mars z jeho oběžné dráhy, tři jsou americké, dva evropské a jeden indický.
Vraťme se však do současnosti a k dopravní špičce na cestě k Marsu.
Zkoumání klimatických změn
První dorazivší sonda Amal, což v překladu znamená Naděje, má z těchto třech letů nejmenší ambice. Do vesmíru ji vynesla 20. července z japonského vesmírného střediska Tanegašima japonská raketa H-2A.
20. července 2020 |
Jak jsme psali dříve, samotná sonda byla vyvíjena v Emirátech v Mohammed bin Rashid Space Centre (MBRSC) ve spolupráci se zahraničními partnery, jako jsou univerzity v Coloradu, Berkeley a Arizoně. Rozměry hliníkové družice jsou 2,9 × 2,37 metru při hmotnosti 1,35 tuny. Na palubě má dvojici dvoudílných solárních panelů s výkonem 600 W. Komunikaci se zemí zajistí 1,5m směrová anténa, přes níž „potečou“ data rychlostí až 1,6 Mbps.
Úkolem sondy Amal, na jejíž přípravu Spojené arabské emiráty vynaložily asi 200 milionů dolarů (přes 4,5 miliardy Kč), bude z oběžné dráhy zkoumat atmosféru Marsu a monitorovat klimatické změny. Mise má poprvé v dějinách zachytit atmosféru v různých obdobích roku, který na Marsu trvá téměř 687 pozemských dnů.
Vozítko a helikoptéra
Mnohem náročnější bude čínská a americká mise. Obě mají za cíl přistát na Marsu s pojízdnou laboratoří. NASA si pro přistání vozítka Perseverance (Vytrvalost) vybrala 49kilometrový marsovský kráter Jezero. Ano, opravdu má kráter mezinárodní označení Jezero. Jméno se však nevztahuje k Česku, ale k městu Jezero, které najdete v Bosně a Hercegovině. Alespoň je vidět, jak jsou si slovanské jazyky podobné.
Američané se na 480 milionů kilometrů dlouhou cestu vydali 30. července. Kosmická loď nesoucí pojízdnou laboratoř opustila Zemi rychlostí asi
39 600 km/h. Během cesty k Marsu mají inženýři několik příležitostí upravit dráhu letu, aby se optimalizovaly rychlost a směr pro přiblížení k Marsu. K prvnímu vylepšení dráhy letu kosmické lodi došlo asi 15 dní po startu. Poslední tři budou následovat bezprostředně před příletem.
30. července 2020 |
Samotné přistání je nyní naplánováno na čtvrtek 18. února 2021 přibližně ve 15:30 amerického východního času. Během přistání se rover dostane do vrchní řídké atmosféry při rychlosti asi 20 000 km/h. Při tom využije tepelný šít. Poté přijde na řadu brzdění padákem a motory, který přistávací modul zpomalí na rychlost kolem 3,2 kilometru za hodinu. Následně bude samotné vozítko spuštěno na povrch Marsu pomocí speciálního jeřábu.
Šestikolové vozítko Perseverance, které je v v mnoha směrech vylepšené vozítko Curiosity, bude mimo jiné shromažďovat údaje o klimatu a geologii planety a sbírat vzorky hornin a prachu, které by v budoucnu měly být přepraveny na Zemi.
Spolu s vozítkem na čtvrtou planetu Sluneční soustavy dorazí i malý dron nazvaný Ingenuity (Důvtip). Tato helikoptérka se bude muset vypořádat s výrazně řidší atmosférou a případnými prachovými bouřemi, které létání výrazně omezují. I proto bude stroj ve vzduchu vždy jen několik minut a bude zkoumat okolí pojízdné laboratoře.
Stroj s trupem o velikosti softbalového míčku má dvojité protiběžné čepelky, které se budou muset otáčet rychlostí 3 000 otáček za minutu. To je zhruba desetinásobek rychlosti otáčení vrtulí na Zemi. Stroj má tělo vyrobené z uhlíkových vláken a jeho hmotnost je necelé dva kilogramy.
Čína míří na planinu Utopia Planitia
Svou marsovskou misi Čína pojmenovala Tchien-wen (Tianwen), což v překladu znamená Otázky k nebesům. Inspirací se stala stejnojmenná dlouhá báseň prvního a zároveň nejvýraznějšího básníka staré Číny Čchü Jüana (asi 340-278 př.n.l.).
Čína loď pro cestu k Marsu vypravila 23. července pomocí rakety Dlouhý pochod 5 z kosmického střediska Wen-čchang na ostrově Chaj-nan.
23. července 2020 |
I když dorazí k Marsu jako druhá, bude kolem planety kroužit několik týdnů, než vypustí přistávací modul s roverem Tchien-wen. Ten přistane na planině Utopia Planitia na severní polokouli Marsu. Je to velice zajímavé místo, kde například před zhruba 45 lety přistála sonda Viking 2. Pod jejím povrchem by se totiž měla skrývat poměrně velká zásoba vodního ledu.
Samotný orbiter, který zůstane na oběžné dráze, je vybaven několika fotoaparáty, které mají Mars zkoumat z výšky. Vedle toho má Mars zkoumat pomocí magnetometru, radaru a přístroje pro detekci atmosféry a ionosféry. Na oběžné dráze má vydržet funkční asi jeden marsovský rok (cca 687 pozemských dní).
Rover je navržen tak, aby vydržel na Marsu fungovat asi 90 dní. Je vybaven šesti přístroji, včetně laserem indukovaného rozpadového spektroskopického analyzátoru pro detekci povrchových prvků, minerálů a typů hornin. Kromě topografických a multispektrálních snímků dokáže vozítko studovat klima a magnetické pole. Rover nese radar, který dokáže proniknout pod povrch Marsu.
