Tyto experimenty samozřejmě mají politický účel. Takže zde vidíme trochu opožděný vliv prezidenta Trumpa.

Nemyslím, že by nová administrativa USA tímto směrem dále pokračovala. Také to tento úspěch vlastně učinil zbytečným, potřebná data budou získána.

Bidenovo přihlášení ke klimatickému hnutí je nejspíš jenom úlitba demokratům, klima si nevšimne ani EU-činnosti, ani té US. Prioritou, tedy už doutnající látkou na zadnici, bude severní Korea a Irán. Čínu začal řešit Trump, Bidenovi se ten problém také nevyhne. Mars zůstane tedy jenom součástí demonstrace síly.

S tím neměl Trump vůbec nic společného. Příprava kosmických misí je práce zhruba na deset let. O této sondě bylo definitivně rozhodnuto v roce 2012.

Patrně také nevíte, že tento rover je jen první fází návratu vzorků na Zemi a sám o sobě nemá až tak velký význam.

"3 000 otáček za minutu. To je zhruba desetinásobek rychlosti otáčení vrtulí na Zemi"

...proč kazíte hezký článek takovým blábolem?

On to neni uplne blabol, jen je to nestastne prelozeno. Jde o vrtule vrtulniku, nikoli vrtulovy pohon u letadel (nebo lodi). Ty vrtulnikove jsou snad do 500 rpm, zase jsou o to delsi.

Opět není nikomu divné, že je tam jen jedno čb foto, jinak simulace z počítače....

Proč by mělo?

Taková zbytečnost!

Tak jste se nám představil a máte něco do diskuse?

No neni to spatna trefa. Desitka to je. Hluboho uvnitr planovane oblasti neco pres kilometr od stredu terce.

Na vzdalenost vystrelu ~480 milionu km to neni spatna rana :-)

https://mars.nasa.gov/mars2020/mission/where-is-the-rover/

není to spíš způsobeno tím že sonda vybrala toto místo jako nejvhodnější k přistání?

Takových rozumů, a přitom stačilo napsat, že Američani se sondou velkou jako Fabie trefili na fotbalový hriště na Marsu.

Naprosto mě fascinuje, že i obyčejný člověk jako já, může zanechat nepatrnou stopu v podobě jména 480M kilometrů daleko na jiné planetě...

to je moc...

Nejdál může být 401 M, nejblíž 54M a průměr je 225M km

NASA povrch Marsu pomocí roverů snímkuje ve vysoké kvalitě už roky, ale stále sebemenší přímý důkaz, že byly dávné martské oceány s největší pravděpodobností nositeli života, a to nejen toho primitivního, ale dost možná i vyšších organismů během klidnějších stratigrafických epoch? Většina důkazů bude sice ukryta hluboko v sedimentech na dně dávných jezer a oceánů, ale pravidelné eratické deflace během prachových bouří, byť v prostřední s nižším tlakem, a pro eratické procesy méně agresivním plynem, by teoreticky měly určité "artefakty" odkrýt, no ni? Otázkou zůstává, jestli by američtí vědci podobné zjjštění o dávném martském životě ihned veřejně sdělili svému národu, kde 74% procent obyvatel stále věří, že byl svět stvořen bohem za sedm dní, a v podstatě to oznámit zároveň celé, cca osmimiliardové světové populaci, ze které jen 7% nevěří na nějakou nadpřirozenou entitu, jenž by byla schopna vytvářet celé světy a komplexní život na nich ( Pokud tedy taková entita není členem civilizace na hypotetickém 4.stupni Kardašovovy škály, pochopitelně..))

Super. Teď jsem přišel na to, že už jsem přistál v roce 2018 s misí InSight. Úplně jsem na to zapoměl. Mám nasbíráno 301,223,981 leteckých bodů. Už si tam dva roky lebedím :D

též ;-)