Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu


Před 100 lety Francouzi popravili údajnou špionku a tanečnici Matu Hari

  10:40aktualizováno  10:40
VIDEO - Jméno exotické tanečnice Maty Hari, od jejíž popravy v Paříži uplynulo v neděli 15. října rovné století, se v průběhu let stalo synonymem svůdné špionky s dramatickým osudem a jeho nositelka legendou - o to slavnější, že povaha a rozsah její údajné špionáže zůstávají dodnes zahaleny tajemstvím.

Slavná femme fatale počátku 20. století byla vysoká (178 cm) a přitažlivá, muže kolem sebe fascinovala zvláštním nábojem, vyzývavými pohyby i sporým oblečením. Na pódiích v Paříži i dalších velkých městech sklízela oslnivý úspěch a její kariéru lemovaly tucty milenců většinou z řad důstojnických sborů. Což se jí nakonec stalo osudným.

Původně se jmenovala Margaretha Geertruida Zellová a byla dcerou prosperujícího kloboučníka. Narodila se 7. srpna 1876 v holandském Leeuwardenu. Jako čerstvá absolventka učitelského institutu v Leidenu se v roce 1895 provdala za důstojníka v nizozemské koloniální armádě, kapitána Campbella MacLeoda. V letech 1897-1902 s ním žila na Jávě a Sumatře, kde vystupovala jako „javanská tanečnice“.

Potom se mladý pár vrátil od Evropy, aby se záhy rozešel a od roku 1905 již mladá umělkyně tančila v Paříži pod jménem Lady MacLeodová a brzy začala používat svoji slavnou přezdívku. Mata Hari je údajně malajský výraz pro slunce (doslova „oko dne“).

Její slunce začalo zapadat někdy v polovině první světové války. Jako milenka řady vysokých důstojníků se zapletla s tajnými službami na obou stranách. Snad spolupracovala s německou i francouzskou rozvědkou, ale té první žádný užitek zřejmě nepřinesla a druhá jí nedůvěřovala. Francouzi brzy pojali podezření, že je slavná tanečnice dvojitou agentkou, a 13. února 1917 ji zatkli v Paříži. Mata Hari pouze přiznala, že předala jednu neaktuální informaci důstojníkovi německé výzvědné služby.

Ačkoliv se skutečné obvinění nikdy neprokázalo, ve vypjaté atmosféře zdlouhavé a stále více obětí si žádající války stačilo k tomu, aby nad ní vojenský tribunál v Paříži 25. července vynesl trest smrti. 15. října 1917 ve vincenneském lesíku u Paříže tanečnici zastřelili francouzští vojáci.

„Když jsme nastoupili, vyvedli ji z pevnosti. Byla to elegantní mladá žena, působila klidně, usmívala se a byla statečná: odmítla černou pásku přes oči,“ vzpomínal na ni v roce 1995 jeden z účastníků popravy, Maurice Halbin.

Osobnost slavné špionky odjakživa fascinovala romanopisce a filmaře. Mistrně ji ztvárnila Greta Garbo, k literárním zpracováním se v roce 2014 připojil životopisný román Anne Braganceové.

V říjnu 2001 obdrželo francouzské ministerstvo spravedlnosti žádost o revizi procesu s Matou Hari, zakládající se na „nových faktech,“ která odhalil bývalý odbojář a nadšenec pro dějiny Leon Schirmann. „Zneužili ji k protiněmecké propagandě,“ tvrdí Schirmann, který o ní napsal knihu.

Záhady ji provázely i po smrti. Její tělo bylo věnováno na studijní účely a její hlavu si dlouhá desetiletí prohlíželi budoucí lékaři v Muzeu anatomie v Paříži. Ale potom zmizela. Zřejmě ji ukradl nějaký její obdivovatel v roce 1954, kdy se muzeum stěhovalo do jiných prostor.

A tak příběh krásné špionky fascinuje dodnes.

Autoři: ,

Před 100 lety v jiný den

15
říjen
1917

Nejzajímavější

Lidovky.cz

Nejčtenější

Okamura má na fotce z posilovny přifouknuté svaly. Jak poznat fotomontáž

Ukázka nepovedené fotomontáže z posilovny. Mřížka v pozadí ukazuje, k jakému...

Předseda SPD se na svém oficiálním profilu na Facebooku pochlubil fotkami z posilovny. Komentátoři si všimli, že fotka...

Hlavního strážce před rakovinou známe už 40 let. Ale neumíme ho využít

Bílkovina p53 se váže na snímku k DNA (oranžová šroubovice nahoře), aby...

Gen, který hraje nejdůležitější roli v boji proti rakovině, známe už desetiletí, ale v moderní cílené léčbě se...



V kanceláři i v obchodě. Ultrazvuk nám píská do uší, následky jen tušíme

Poslech vysokofrekvenčního pískání může být mnohým lidem nepříjemné.

Mnozí z nás, aniž by to věděli, jsou denně i několik hodin vystaveni pískotu na hranici slyšitelnosti lidského ucha. V...

Dvakrát přežil ohnivé peklo a vrátil se do boje. Chybu udělal po válce

František Truhlář před válkou

Letec RAF František Truhlář přežil dvě těžké havárie při návratech z bojových letů. Při obou utrpěl těžké popáleniny,...

Kvůli ruskému metru mohla padnout stanice v Nuselském mostu, řekl architekt

Architekt Nuselského mostu Stanislav Hubička (vlevo) a Antonín Semecký, který...

Stanislav Hubička, architekt Nuselského mostu a Antonín Semecký, který se o most stará téměř doslova celý život, byli...

Další z rubriky

I levicová aktivistka Luxemburgová kritizovala ruskou bolševickou revoluci

I levicová aktivistka Luxemburgová kritizovala bolševickou revoluci

Před 100 lety, 13. listopadu 1917, napsala Rosa Luxemburgová dopis z věznice své přítelkyni Martě Rosenbaumové....

Taková normální rodinka s Landovským? Před 100 lety se narodila její autorka

Spisovatelka Fan Vavřincová (občanským jménem Věra Němotová) je autorkou...

Spisovatelka a scénáristka Věra Němotová, známá pod svým uměleckým jménem Fan Vavřincová, se narodila 17. listopadu...

Před 100 lety poprvé zničili Američané německou ponorku

Před 100 lety poprvé potopili američané německou ponorku

Před 100 lety slavilo americké námořnictvo potopení první německé ponorky. Spojené státy do Velké války vstoupily...



Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.