Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu


Otázka dne: Menstruují kamarádky či kolegyně opravdu najednou?

aktualizováno 
„Je pravda, že ženy, které bydlí pohromadě, menstruují ve stejnou chvíli?“, je otázka, kterou jsme v naší poště pod klíčovým slovem Otázka dne nečekali. Ale protože padla a my čirou náhodou známe odpověď, odpovíme na ni.

Jsou v tom všechny společně? Nejspíše jen náhodou. | foto: Profimedia.cz

Domněnka o tom, že ženy si synchronizují menstruační cyklus, pokud žijí v jedné úzké skupině, se dostala do sitcomu Přátelé, do mnoha novinových článků a také do obecného povědomí. Na rozdíl od mnoha jiných „moderních pověstí“ je založena na seriózní vědecké práci, která byla zveřejněna v roce 1971 ve slavném časopise Nature (abstrakt je zde).

Ženské dny

Gynekologické potíže a menstruace jsou častými tématy na eMimino.cz.

Její autoři si nechali od 135 studentek žijících na jedné koleji napsat data menstruací, a pak v nich hledali statistické závislosti. U velkých kamarádek nebo studentek žijících v jednom pokoji si byla data menstruací blíže než u náhodné dvojice studentek z celého výběru. Autoři proto spekulovali, že díky pachovým feromonům (tedy podprahově vnímaným látkám) zřejmě dochází u žen žijících v jednom prostoru k synchronizaci menstruačního cyklu. A to samozřejmě kvůli mužům.

Za jistých podmínek by totiž taková synchronizace mohla ženám dávat větší možnost volby otce dítěte. Vlastně by to bránilo samcům, aby si hlídali, kdo se se samicemi spáří v okamžiku ovulace, protože těžko mohou 24 hodin denně ohlídat několik samic najednou. Kdyby samice ovulovaly (a potažmo menstruovaly) každá jindy, bylo by pro dominantní samce jednodušší je ohlídat.

U našich příbuzných mezi primáty, kde podmínky soužití takovému vzorci sexuálních vztahů odpovídají, toto pravidlo obecně řečeno platí (viz tato meta-analýza studií u celkem 19 druhů). To ovšem rozhodně neznamená, že takový mechanismus dává smysl i u amerických vysokoškolaček. A on také podle mnoha výsledků nedává.

Řada pochyb

Jedna věc je, že experiment z roku 1971 byl několikrát a různými autory kritizován kvůli použitým postupům, které podle nich mohly výsledky zkreslit právě ve prospěch existence synchronizace. Výmluvné také je, že efekt se při řadě pokusů o opakování výsledků nepodařilo zaznamenat. Skupiny negativních a pozitivních opakování jsou přitom dosti početné (nemá smysl uvádět seznam všech, velkou část jich najdete třeba v úvodu této práce nebo v analýze odkazované v dalším odstavci).

Chcete se zeptat

Svět i naše hlavy jsou plné zajímavých, zábavných či jen vtipných problémů a otázek, na než nikdy nebudeme znát odpověď. Zároveň jsou učebnice, vědecké časopisy i hlavy odborníků plné odpovědí, které tápající většina nikdy neuslyší. Pomozte nám tento nepoměr alespoň malou měrou vyrovnat.

Pokud máte pocit, že jste narazili na otázku, na kterou by věda mohla znát odpověď, ale nemáte čas ji hledat, či nevíte, kde začít, neváhejte nám ji položit v diskusi, nebo poslat na adresu redakce@technet.cz. Do předmětu ideálně napište „Otázka dne“.

Výsledek zpochybňuje třeba i tato matematická analýza, podle které pozorování vzniklo v podstatě náhodou: ženské menstruační cykly jsou velmi nestálé, a čas od času to tedy vypadá, že došlo k synchronizaci, byť mnohem lepší a jednodušší vysvětlení je, že jde o náhodu, která nemá žádnou přímou souvislost se sexuálním chováním (a to jak v případě „obrany“ samic proti samcům, tak případného souboje samic o vhodné samce).

Délka a průběh menstruačního cyklu se u žen také poměrně výrazně liší, takže jiná matematická analýza dospěla dokonce k závěru, že synchronizace cyklu několika žen je „z matematického hlediska prakticky nemožná“. Navíc průběh a trvání „měsíčků“ evidentně ovlivňuje celá řada vlivů od výživy přes úroveň stresu až po těhotenství (včetně těch nezdařených) atd. Je to tak dnes, a pokud můžeme soudit podle dostupných antropologických studií „primitivních“ skupin (třeba této), platilo to i v společnostech v době před průmyslovou revolucí, kdy měla tato adaptace vzniknout.

Převažující odborný názor by se tak asi dal shrnout slovy, že odborníci o pravdivosti dnes už obecně rozšířeného výsledku velmi úspěšně pochybují. To, že si toho nevšimli novináři, a následně tedy ani veřejnost, je podle našeho skromného názoru dáno povahou zprávy.

Původní pozitivní zjištění (tedy existence synchronizace) bylo překvapivé, navíc za ním stál provokativní příběh, který podvědomě asi potěšil mužské čtenáře - totiž že o průběhu ženské menstruace de facto rozhodují také samci. Naopak metodologické spory a negativní zjištění už v sobě tak zajímavý a jednoduše sdílný příběh nenesou. A tak původní sdělení přežívá v naší kolektivní paměti i v populárních textech dodnes bez ohledu na skutečný stav poznání.

Autor:



Nejčtenější

Okamura má na fotce z posilovny přifouknuté svaly. Jak poznat fotomontáž

Ukázka nepovedené fotomontáže z posilovny. Mřížka v pozadí ukazuje, k jakému...

Předseda SPD se na svém oficiálním profilu na Facebooku pochlubil fotkami z posilovny. Komentátoři si všimli, že fotka...

Hlavního strážce před rakovinou známe už 40 let. Ale neumíme ho využít

Bílkovina p53 se váže na snímku k DNA (oranžová šroubovice nahoře), aby...

Gen, který hraje nejdůležitější roli v boji proti rakovině, známe už desetiletí, ale v moderní cílené léčbě se...



V kanceláři i v obchodě. Ultrazvuk nám píská do uší, následky jen tušíme

Poslech vysokofrekvenčního pískání může být mnohým lidem nepříjemné.

Mnozí z nás, aniž by to věděli, jsou denně i několik hodin vystaveni pískotu na hranici slyšitelnosti lidského ucha. V...

Dvakrát přežil ohnivé peklo a vrátil se do boje. Chybu udělal po válce

František Truhlář před válkou

Letec RAF František Truhlář přežil dvě těžké havárie při návratech z bojových letů. Při obou utrpěl těžké popáleniny,...

Kvůli ruskému metru mohla padnout stanice v Nuselském mostu, řekl architekt

Architekt Nuselského mostu Stanislav Hubička (vlevo) a Antonín Semecký, který...

Stanislav Hubička, architekt Nuselského mostu a Antonín Semecký, který se o most stará téměř doslova celý život, byli...

Další z rubriky

Budoucnost lze předvídat. Lékárnice to zvládne lépe než CIA

ilustrační snímek

Co otřese světem v příštích letech, nelze dopředu vědět, ale někdy je potřeba předpovídat. Velký zájem na tom má...

Byl Tyranosaurus rex největším dravým dinosaurem? Záleží i na hmotnosti

Velikostní srovnání čtyř největších známých teropodů. Z hlediska délky je T....

Existuje řada dravých dinosaurů, kteří jsou o něco větší než asi nejznámější Tyranosaurus rex. Ale co se týká...

Hlavního strážce před rakovinou známe už 40 let. Ale neumíme ho využít

Bílkovina p53 se váže na snímku k DNA (oranžová šroubovice nahoře), aby...

Gen, který hraje nejdůležitější roli v boji proti rakovině, známe už desetiletí, ale v moderní cílené léčbě se...



Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.