Základní jednotka hmotnosti byla doteď odvozována od svého prototypu uloženém v Sévres. Nově bude vázána na základní přírodní konstantu, díky které bude velikost kilogramu stabilnější. O změně definice rozhodl v loňském roce Mezinárodní úřad pro míry a váhy, platit začala letos o Světovém dni metrologie 20. května. O plánované změně jsme informovali již před osmi lety.
Definice nyní vychází z pevné hodnoty Planckovy konstanty h, která je podle odborného serveru Aldebaran jedinou konstantou kvantové teorie a má hodnotu h = 6,62607015×10−34 Js (joulsekunda) a vyjadřuje závislost mezi energií elektromagnetického záření a jeho frekvencí. Vztah mezi energií a frekvencí fotonu a rychlost světla ve vakuu tedy umožní odvodit hodnotu kilogramu.
Nová definice kilogramu
|
„Kilogram teď je definován na základě Planckovy konstanty h, která byla nedávno změřena s mimořádnou přesností. Její schválená hodnota činí 6.626 070 15 × 10–34 kg m2 s–1. Planckova hodnota má rozměr momentu hybnosti. V současnosti představují nejpřesnější měření Planckovy konstanty tzv. wattové váhy, které porovnávají tíži tělesa s magnetickou silou. K měření elektrických veličin se využívá Josephsonův jev (jde o vznik elektrického proudu mezi dvěma supravodiči oddělenými tenkou vrstvou izolantu) a kvantový Hallův jev. Právě to umožňuje dát hmotnost do přímého vztahu s Planckovou konstantou,“ píše Jana Štrajblová na stránkách Matfyz.
„Jednotka bude odvozována z číselných hodnot konstanty, které mohou být postupně upravovány, jak budou přicházet data z nových experimentů,“ sdělil ředitel Českého metrologického ústavu Pavel Klenovský. Měření kilogramu tedy bude přesnější. Pro běžný život budou změny zanedbatelné, vědci ale budou schopni přesně měřit veličiny v různých časech, místech a měřítkách.
Nová definice kilogramu tedy nebude mít na běžného člověka vliv, dopady bude mít jen ve vědeckých aplikací a experimentech.
Poslední „stará“ jednotka
Kilogram byl poslední základní jednotkou SI, jejíž hodnota byla odvozena od pevného předmětu. Například metr byl určen na základě rychlosti světla ve vakuu.
Kilogram byl doposud definován pomocí válečku ze slitiny platiny a iridia uchovávaném v Mezinárodním úřadu pro míry a váhy ve Francii. Každý členský stát organizace má jeho kopii, kterou státy pravidelně přivážely pro změření rozdílů mezi nimi a originálem. Při jakémkoliv zacházení se ale z povrchu může ztratit několik atomů. „Originální válec měl z definice hodnotu jeden kg přesně a bez nějaké opory v základní konstantě přírody nebylo možné rozhodnout, zda ke změně jeho hmotnosti skutečně dochází,“ dodal Klenovský. Způsob měření kilogramu se nakonec vědcům zdál jako nepřesný.
Nová definice se podle Klenovského nedotkne ani přepočítávání z takzvaných imperiálních jednotek používaných v anglosaských zemích, jako je například libra. Ve vědě a průmyslu se v těchto státech používají stejně základní jednotky.
„Obtížně se jich zbavují v přímém styku s občany při prodeji zboží v obchodech, v restauracích a podobně. Občané mají problém si na jednotky zvyknout, i když Spojené státy i Velká Británie jsou v procesu metrication, tedy zavádění jednotek soustavy SI,“ řekl Klenovský.
Také další jednotky, kterých se změna týká, tedy ampéru, kelvinu a molu, budou zafixovány na základních konstantách přírody. Planckova konstanta je základní konstantou kvantové teorie.
Soustava SI, nebo-li Le Systéme International d’Unités, obsahuje také délku, čas a svítivost a jejich jednotky metr, sekundu a kandelu. Do budoucna úřad přemýšlí také o změně definice sekundy.
Aktualizace: Doplnili jsme informace o definici kilogramu.