Projděte si nové metro z Bořislavky do Motola. Půjde zde telefonovat

  • 58
Na prodloužení trasy A pražského metra se právě stavebně dokončují stanice. Než začnou jezdit vlaky, musí se podzemí vybavit technologiemi a „zavést dráty“ do dispečinku. Chybí ještě i „maličkosti“, jako jsou speciální kabely pro šíření mobilního signálu pro telefony.

Pokud se ocitnete v kolejišti prodloužení metra trasy A z Dejvické do stanice Nemocnice Motol, klidně si můžete myslet, že za pár chvil tudy pojede metro s cestujícími. Jen jakoby ledabyle upevněné pracovní osvětlení tunelu nebo chybějící kryt napájecí kolejnice svědčí o tom, že se stále nacházíte jen na stavbě.

Fotogalerie - Projděte si nové metro

V nově budovaných stanicích se rozsáhlé práce blíží ke konci. V Nemocnici Motol a na Petřinách už dělníci montují eskalátory a výtahy pro cestující. Mnohem více se toho musí dokončit ve stanici Nádraží Veleslavín a Bořislavka. Tyto stanice totiž byly vyraženy později.

Navíc do nich byly později přivedeny i koleje. Příčinou bylo zavážení materiálu a techniky, která se nakládá na konci obratového tunelu v Motole. Více o tomto místě najdete zde.

Všechno je pod zemí a to není běžné

I v nově budovaných stanicích prodloužení trasy metra A je veškeré technické zázemí pod zemí. Ve zhruba dvou třetinách celkových prostor se nachází technika nutná pro provoz samotného metra i stanic.

Stanice metra Petřiny je největší ražený prostor pražského metra. Její klenba je v hloubce 30 metrů pod terénem. V primárním ostění je dlouhá 217 metrů (bez obratového tunelu), vysoká je zhruba 16 metrů a široká 22 metrů.

Ve stanici Nádraží Veleslavín probíhá montáž obkladu stropu prostřední lodě stanice. Na podlaze za podlážkami lešení se nachází obklady.

Veškeré technologie pro provoz metra i stanic jsou z důvodu bezpečnosti minimálně zdvojené. Například trakční transformátory pro napájení souprav jsou běžně zatíženy jen na polovinu. Pokud se jeden z nich pokazí, druhý ho nahradí pouhým zvýšením výkonu na sto procent.

Zní to jednoduše, reálně to však představuje obrovské množství místností, zařízení a kabelů. Kvůli vyšší bezpečnosti jsou také mnohá znásobená zařízení (tj. zařízení sloužící ke stejnému účelu) ve stavebně oddělených místnostech. To proto, že kdyby došlo k požáru, má jeho zhoubný účinek zmenšit zeď.

Trakční a staniční transformátory

Skříň napájení kolejiště stanice

Když hoří

Vůbec největším nebezpečím pod zemí je oheň a kouř. Různou odolnost vůči požáru mají také kabely, které jsou proto značeny barevně. Oranžové kabely se při požáru „jen“ natavují, ale nehoří a nevytvářejí jedovatý kouř. Hnědé napájejí nejdůležitější systémy a při požáru vydrží fungovat 90 minut. Mohou při tom dokonce zuhelnatět. Požární odolnost se testuje v laboratořích společně s uchycením, tedy zejména s kabelovou lávkou.

Vláček s novináři trápil kondenzát

V praxi je romantická rosa na kolejích pro kolejová vozidla prokletím. O tom se přesvědčili i přítomní novináři.

Do velké části tunelů totiž v těchto dnech proniká přes montážní jámy horký vlhký vzduch. Ten na studených stěnách a kolejích kondenzuje, tedy laicky řečeno vytváří rosu. A vláček, kterým novináři jeli, měl ve stoupání s náklonem 40 promile kvůli vlhkosti problémy s adhezí. Několikrát dokonce téměř zastavil.

Vozy byly taženy jedním z MUV (motorový univerzální vozík). V roli hnacího vozidla sloužil vždy „čelní“ stroj. Druhý byl v soupravě v roli zálohy.

Aby mohli dispečeři metra řídit provoz i v prodloužené části, musí se příslušné pracoviště v ulici Na Bojišti (ve stejné budově se platí pokuty) upravit pro nové stanice. Pochopitelně se musí z prodloužení zavést stávajícími tunely metra příslušné kabely.

V tunelech prodloužení nejspíš půjde poprvé v pražské podzemce telefonovat. Umožní to takzvané vyzařovací kabely, o jejichž umístění právě jedná Dopravní podnik s operátory.

Miniseriál o prodloužení metra z Dejvické do Motola