Nový systém by měl sledovat polohu letadla po 15 minutách na rozdíl od dosavadního stavu, kdy se údaj o pozici aktualizuje cca po 30 až 40 minutách. Systém by měl každých 15 minut zaznamenat aktuální polohu letadla i další dvě předpokládané pozice. V případě, že se letoun bezdůvodně odchýlí od kurzu, mělo by být možné let sledovat nepřetržitě. Mělo by se tak předejít podobným záhadám, jako je loňské zmizení letu MH370 Malaysia Airlines na letu MH370 z Kuala Lumpuru do Pekingu.
Systém využije již existující technologii
Systém bude fungovat na stávající bázi sledování pomocí satelitů a bude využívat již existující technologii Automatic Dependent Surveillance-Contract (ADS-C), kterou je vybavena naprostá většina velkých dopravních letadel nasazovaných na zaoceánské lety. Komunikace na bázi systému ADS-C se využívá při sledování letů nad oceánem, kde není možné radarové pokrytí leteckého provozu.
„Nový přístup umožní rychle vylepšit monitorování dálkových letů a může zvednout důvěru veřejnosti v letectví. Aerolinie přitom nebudou muset investovat do nových technologií,“ zdůraznil australský ministr dopravy.
Vylepšený systém by měly vyvinout především australské společnosti - Airservices Australia zajišťující řízení letového provozu nad Austrálií a jejím „okolím“, letecké společnosti Qantas a Virgin Australia a další firmy. Jako první by měly nový systém otestovat právě dvě uvedené australské aerolinky. Austrálie zajišťuje letecký provoz nad 11 procenty povrchu Země. Uvítala také zapojení Malajsie a Indonésie.
Dohoda vychází z rezoluce ICAO
Austrálie se na spolupráci dohodla s Inmarsatem, jehož síť satelitů v současnosti zajišťuje sledování letecké dopravy. Dohoda vychází z únorové rezoluce ICAO, v níž mezinárodní organizace civilního letectví odsouhlasila zesílení sledování letů právě na interval 15 minut.
MAPA: Pátrání po černých skříňkách a troskách MH370
Letectví tak reaguje na téměř rok staré zmizení malajsijského Boeingu 777 na lince z Kuala Lumpur do Pekingu, které se dodnes nepovedlo objasnit. O zavedení efektivnějšího způsobu sledování se začalo spekulovat, když se zjistilo, že letoun pokračoval v letu poté, co přestal komunikovat s řízením letového provozu, pravděpodobně až do chvíle, kdy mu došlo palivo. Nejprve se pátralo v Jihočínském moři, nad nímž měl let MH370 vést, ale po zjištění dat ze satelitů se pátrání posunulo opačným směrem k břehům Austrálie.
Právě Austrálie, která má na starosti velkou část zaoceánských letů a po zmizení letu MH370 se stala „tahounem“ v neúspěšném pátrání, je nyní vedoucí zemí nového projektu. Podílí se také Malajsie, kterou zmizení letu MH370 těžce zasáhlo, a Indonésie, kterou v prosinci loňského roku vystrašilo zmizení letounu na cestě do Singapuru. Jeho trosky se však během několika dní povedlo objevit.
Emirates: Raději zařiďte, ať to nejde vypnout
Volání veřejnosti i odborníků po lepším systému sledování letadel však nesdílely všechny aerolinky. Například letecká společnost Emirates v říjnu oznámila, že nepovažuje vylepšení systému za nutné. Prezident společnosti dodal, že by se výrobci letounů měli zaměřit spíše na to, aby sledovací systémy nebylo možné vyřadit z provozu zásahem posádky či cestujících.
Vše o letu MH370Odpovědi na podstatné otázky, nejčastější spekulace.
 Pravděpodobná trasa ztraceného Boeingu 777 malajsijských aerolinií.
|
