MI vypracovalo stretegii rozvoje vysokorychlostního internetu

  • 6
Porovnáme-li rošíření vysokorychlostního internetu v jednotlivých členských zemích EU krčí se Česká republika na jedné ze zadních pozic. Ministerstvo informatiky proto předložilo k širší diskuzi návrh strategie, jak tento neutěšený stav změnit. Na co se tedy můžeme těšit?

Rozvoj vysokorychlostního internetu by měl v České republice dosáhnout úrovně vyspělých evropských zemí nejpozději do roku 2010. Klade si to za cíl strategie, kterou předkládá k veřejné diskusi ministerstvo informatiky. Rozšíření rychlého přístupu na síť je v tuzemsku neuspokojivé, uvedl v pátek na tiskové konferenci ministr Vladimír Mlynář. Strategie proto počítá s některými podpůrnými opatřeními, pomoci by měly i peníze z privatizace Českého Telecomu.

Podle odhadů ministerstva jsou v současnosti v Česku dvě vysokorychlostní přípojky na 100 obyvatel. Zdroje Evropské unie uvádějí, že v roce 2002 to bylo v Belgii, Dánsku, Nizozemsku a Švédsku přes deset přípojek na 100 obyvatel. Tyto země byly na špici EU. Nejhůře na tom byly Řecko s 0,1 přípojky a Irsko s 0,9 přípojky na 100 obyvatel. Česká republika je na zadních pozicích i v porovnání s ostatními státy, které přistoupily k EU.

Vladimír Mlynář 

Příčinou pomalého rozvoje vysokorychlostního připojení je podle Mlynáře nedostatečná dostupnost zejména mimo velká města. Nepříznivý je také poměr mezi cenou a možnostmi obyvatel. "Vlastní cena ve srovnání s jinými státy není tak špatná, ale kupní síla obyvatel je horší než ve starých zemích EU," uvedl ministr. Za nedostatečnou označuje strategie také nabídku služeb.

Podle ministerstva informatiky má být stát regulátorem, poskytovatelem služeb přes vysokorychlostní internet, a také odběratelem, tedy nákupcem kapacit od poskytovatelů. Na budování sítí by se měl účastnit finanční podporou pouze ve zvláštních případech, například v méně obydlených a rozvinutých oblastech, kde se to soukromým poskytovatelům nevyplácí.

Pro tento účel strategie předpokládá zřízení Fondu pro rozvoj vysokorychlostního přístupu, a to jako zvláštního účtu, kde by se shromažďovaly peníze. Základním vkladem by mělo být procento z výnosu privatizace Českého Telecomu, podle Mlynářových představ asi 500 milionů korun. Dalším příjem by byly přebytky z účtů Českého telekomunikačního úřadu.

Podle šetření Českého statistického úřadu má pomalejší vytáčený internet 15 až 20 procent domácností. Operátoři uvádějí asi 40 procent. Vysokorychlostním připojením disponují podle statistiků asi 1,5 až dvě procenta domácností.

Rozšíření internetu má podle ministerstva řadu pozitivních efektů, ať už jde o obchod, vzdělání, výkon státní správy či další oblasti. Strategii rozvoje rychlého připojení resort předkládá k veřejné diskusi, jež vyvrcholí na veletrhu Invex. Na portálu veřejné správy vznikne národní vysokorychlostní server, který soustředí informace o vysokorychlostním přístupu v Česku.