Rozstřel
Sledovat další díly na iDNES.tv„Výzkum pravěké DNA nám v tomto ohledu dává do rukou zbraň, kterou lze podobné úvahy o možné propojenosti tehdejšího světa lépe doložit,“ říká archeolog.
Bronz globálně propojil Evropu
Moderní věda akceptuje, že evropský a asijský prostor byl už v době bronzové výrazně propojený. „Dokazuje to nová surovina – bronz. Ložisek mědi a cínu totiž bylo omezené množství. Přitom bronzové artefakty se objevují v krátkém období i v těch nejzapadlejších koutech Evropy,“ říká Michal Ernée.
Podle něj musely existovat cesty, prostřednictvím kterých se bronzové výrobky distribuovaly tisíce kilometrů daleko. Šířila se také znalost technologie bronzové výroby. Důkazů o globálním pravěkém světě je však mnohem více.
„Totéž platí i o jantaru, který se vyskytuje pouze v některých oblastech Pobaltí. Přitom byl nalezen po celé Evropě, ale i na blízkém východě, a dokonce v Asii,“ vysvětluje Ernée.
Existovaly tak rozsáhlé ekonomické a kulturní kontakty. Problémem nebyla ani komunikace. Lidé ze vzdálených oblastí sice mluvili jinými jazyky, ale při obchodu se dokázali domluvit. Na blízkém východě byly nalezeny tisíce destiček s klínovým písmem, které potvrzují, že obchodní výměna s evropským obyvatelstvem probíhala dokonce už před čtyřmi tisíci lety.
Nejnovější výzkum DNA pravěkých lidí na britských ostrovech rozsáhlé pohyby obyvatelstva potvrzuje. Rozhodně tak neplatí teze, že například obyvatelé dnešní Británie, oddělení od starého kontinentu Lamanšským průlivem, žili na svém teritoriu bez významnějších kontaktů s Evropou.
Studie, vedená univerzitou v Yorku, Harvard Medical School a univerzitou ve Vídni, na níž se podíleli i čeští archeologové, ukazuje, že lidé připlouvající do jižní Británie mezi léty 1300–800 před naším letopočtem, byli zodpovědní za polovinu genetického původu pozdějších populací.
Kombinace genetických a archeologických dat naznačuje, že spíše než o násilnou invazi nebo jedinou velkou migraci se genetická struktura tamní populace měnila díky trvalým kontaktům mezi Británií a pevninskou Evropou v průběhu několika staletí.
Rozvoj námořní dopravy
A pokud bychom šli ještě hlouběji do historie, tak někdy kolem roku 2 500 před naším letopočtem došlo dokonce k výměně devadesáti procent genetického profilu britského obyvatelstva. „Přišli tam tehdy nositelé kultury se zvoncovými poháry, kteří tam přinášejí tzv. stepní element DNA,“ říká odborník z Archeologického ústavu Akademie věd.
Vzhledem k tomu, že na cestě do Británie musely rozsáhlé skupiny obyvatelstva překonávat Lamanšský průliv, je jasné, že v Evropě tehdy existovala rozvinutá námořní doprava. „Námořní kontakty fungovaly na denní bázi. Propojená byla Skandinávie, Británie. Kontakty byly i se Španělskem a Středozemním mořem.“
Michal Ernée v Rozstřelu řekl, že kontakty s tehdejší Británií měli i lidé, kteří tehdy obývali území dnešní České republiky. Naše území totiž tehdy bylo v evropském měřítku velmi významnou lokalitou. „Máme u nás jedno z krystalizačních center bronzové metalurgie na evropském kontinentu díky únětické kultuře. A to spolu s jižní Anglií a jihovýchodním Španělskem.“
Proč Britové trávili mléko dříve?
I přes naše území tak vedly obchodní cesty, které musely být v kontaktu se vzdálenými zeměmi. Zboží odtud putovalo díky karavanám tisíce kilometrů daleko, a tím se do světa dostávaly i tehdejší české suroviny a výrobky.
Extrémně zajímavým zjištěním studie je velký nárůst četnosti výskytu alely tzv. laktázové persistence, což je genetická adaptace umožňující lidem trávit mléčné výrobky, a to v britských populacích doby bronzové. Strávit mléko tehdy umělo podle zjištění až padesát procent tehdejších Britů. Naopak na starém kontinentě, včetně českého území, umělo trávit mléko zhruba pouze pět procent lidí.
Michal Ernée předpokládá, že to musí souviset se zásadní změnou přístupu k mléku v tehdejší Británii. Obecně se předpokládá, že kontinentální Evropané získali laktázovou persistenci až v průběhu raného středověku. Britové však uměli trávit mléko o téměř dva tisíce let dříve.
Podle archeologa je genetika v rámci archeologie stále ještě mladou disciplinou. Naplno se s ní pracuje až od roku 2015. V následujících letech tak může veřejnost očekávat další zajímavé objevy, které možná poodhalí dosud skryté detaily vývoje lidstva.
Jakými vývojovými revolucemi prošlo evropské obyvatelstvo? Kdy se do Evropy dostalo zemědělství a chov domácího dobytka? A jak moc byli v minulosti Evropané příbuzní? I o tom hovořil expert z Archeologického ústavu Akademie věd Michal Ernée v Rozstřelu.
