Radary odhalily skrytou migraci nad našimi hlavami

aktualizováno 
Na pravidelné cesty ze lepším počasím se na jih nevydávají pouze ptáci a turisté, ale také celá řada hmyzích druhů. Studie provedená na nebi nad jižní Anglií zjistila, že nad našimi hlavami pravidelně putují ohromná hejna těchto malých tvorů. A velká část zřejmě kupodivu nějakým způsobem tuší, kam se vydává.

Slunéčko sedmitečné na startu | foto: pixabay.com CC-BY-NDCreative Commons

Výzkumný ústav Rothamsted v anglickém Hertfordshiru je v ekologickém a zemědělském výzkumu něco jako Oxford či Cambridge mezi univerzitami. Dnes už se najdou instituce větší a lépe zabezpečené, ale málokteré kombinují úctyhodnou starobylost se špičkovým výzkumem.

Rothamsted je například sídlem tzv. Park Grass Experiment, který nepřetržitě už 150 let poskytuje velmi cenné údaje o tom, co se děje na loukách a zemědělské půdě. Podstatně kratší dobu, od 90. let minulého století, je v areálu také jeden nezvyklý radar. Sleduje provoz na obloze, ovšem pouze „strojů“, které běžným okem skutečně nemáte šanci vidět - hmyz pohybující se ve výškách zhruba od 150 do 1 200 metrů.

Není to příliš běžné zařízení. Radary se zatím na studium hmyzu příliš nepoužívaly, s výjimkou sledování pohybů několika druhů hmyzu významných z hospodářského hlediska - tedy škůdců typu sarančat. V Rothamstedu se ale podařilo získat dlouhodobé údaje o celé řada jiných druhů. Práci s jejich analýzou si dal tým sedmi vědců, mezi nimiž nejvíce práce odvedl zřejmě Číňan Kao Chu (angl. transkripcí Gao Hu). Soudíme tak alespoň podle toho, že je prvním autorem práce shrnující závěry analýzy dat, která vyšla v slavném vědeckém časopise Science (dostupná pro předplatitele odsud).

Kobylky proti minám

Americké námořnictvo zaplatí nezvyklý projekt.

Saranče s implantátem na sledování mozkové aktivity

Saranče s implantátem na sledování mozkové aktivity

Je založena na záznamech z let 2000 až 2009, a podle jejích výsledků nad sledovanou oblastí jižní Anglie o rozloze cca 70 tisíc km² prolétne ročně ve výškách nad 150 metrů zhruba 2 až 5 bilionů hmyzích jedinců. Celková hmotnost těchto migrujících hejn se pohybuje někde mezi dvěma až čtyřmi tisíci tun biomasy. Zhruba dvě třetiny z nich putují během dne a nejpočetnější skupinou jsou malé druhy, jejichž zástupci mají hmotnost pod 10 miligramů. A přestože právě ti tvořili 99 procent celkového počtu putujícího hmyzu, v celkovém součtu hmotností představují zhruba 80 procent migrující masy. (Škoda, že nemáme pro srovnání podobné údaje z tropických oblastí, kde bychom podle ošidného „selského rozumu“ očekávali ještě vyšší čísla.)

Jak už také ukázaly i jiné výzkumy, hmyz se nenechával pasivně unášet větrem. V dané oblasti během prakticky celého roku převládal severozápadní vítr, ale směr putování migrujícího hmyzu byl odlišný. Během jara na sever, během léta chaotický (tj. víceméně do všech možných směrů) a podzim směrem na jih, přičemž v obou směrech putovalo zhruba stejné množství hmyzu.

Tyto přístroje nezachytí všechny druhy hmyzu, ty nejmenší s hmotností zhruba pod deset miligramů mu unikly. Ve studii jsou odhady jejich migrace založeny na odchytu do sítí zavěšených pod balóny, a pak extrapolovány na zbytek sledované oblasti. To samozřejmě není ideální přístup a takto získané údaje budou s největší pravděpodobností méně přesná než data z radaru.

Pro své cesty si malí poutníci volili celkem logicky obvykle dny s dobrým počasím a vyhovujícím větrem. V některých případech není příliš jasné, jak to vlastně dělali: směr větru ve větších výškách se dá během dne velmi spolehlivě poznat ze směru větru u povrchu, takže hmyz nepotřebuje meteorologické balóny. Během noci ale tato statistická souvislost neplatí, tak není příliš jasné, jak si dokáží druhy putující v noci zvolit vhodný okamžik na cestu (či zda to vůbec dělají, nebo se třeba v případě špatného počasí prostě rychle vrátí na zem).

Že hmyz cílevědomě putuje, už je poměrně dobře známo, ovšem jasné důkazy se týkaly pouze několika druhů, především motýlů. Tato studie ale ukázala, že toto chování je poměrně hojně rozšířené. A také, že existují druhy, které něco takového nezvládnou - například ve vzduchu velmi hojné mšice putovaly výhradně po směru převládajícího větru. Velké druhy naopak mají dostatek sil na to, aby dosahovaly na svých cestách průměrných rychlostí kolem 50 kilometrů za hodinu, takže jejich přesun se dá v tomto měřítku srovnat s ptačí migrací.

Autor:


Nejčtenější

Nelíbí se mi, kam se internet vydal, říká vynálezce WWW. Chce to změnit

Tim Berners-Lee představuje vizi nového, decentralizovaného internetu...

V roce 1990 spustil první webový server a odstartoval tak revoluci. Díky němu se internet rozšířil do celého světa, do...

Ve věku 65 let zemřel na rakovinu Paul Allen, s Gatesem založil Microsoft

Paul Allen na snímku z prosince 2017.

Ve věku 65 letech zemřel v pondělí spoluzakladatel firmy Microsoft Paul Allen. Miliardář, filantrop a hledač lodních...



Grafika snů: podrobné srovnání RTX 2080 s GTX 1080Ti

Porovnání grafických karet s čipem Nvidia GeForce RTX 2080 a GTX 1080Ti (vpravo)

Porovnali jsme novou grafickou kartu RTX 2080 s předchozí špičkou GTX 1080Ti. Výsledky jsou zajímavé a ačkoli v mnoha...

KVÍZ: Kdy se u nás přestalo jezdit na páru nebo začalo svítit elektřinou

Parní lokomotiva 475.1 Šlechtična

Kolik bylo vysokoškoláků před sto lety a kolik lidí tehdy mělo doma elektřinu? Vyzkoušejte si kvíz, který je součástí...

Legendární hudební přehrávač Winamp se vrací. Bude prý umět všechno

Logo přehrávače WinAmp

Softwarový přehrávač MP3 od společnosti Nullsoft měl na počítači počátkem století nainstalovaný každý. A kdo ne, ten...

Další z rubriky

Nobelovku za fyziku získali odborníci na lasery. Za pinzetu i operace očí

Arthur Ashkin, Gérard Mourou a Donna Stricklandová, laureáti Nobelovy ceny za...

Nositeli Nobelovy ceny za fyziku se stali Američan Arthur Askhin, Gerard Mourou z Francie a Kanaďanka Donna...

Začínal v krabičkách od krému na boty. Kardiostimulátor pomáhá už 60 let

Dva „otcové“ prvního kardiostimulátoru. Zleva: primář Ăke Senning, který vedl...

Před šedesáti lety implantovali ve Švédsku první kardiostimulátor, tedy přístroj odstraňující poruchy srdečního rytmu....

Co na změně času vadí vědcům. V Rozstřelu bude bioložka Helena Illnerová

Fyzioložka a biochemička Helena Illnerová v diskusním pořadu iDNES.cz Rozstřel

Je střídání času podle vědy škodlivé a případně pro koho? Dozvíte se to v Rozstřelu od bioložky Helen Illnerové....



Najdete na iDNES.cz