Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu


Miniaturní ponorka pátrá po vraku letadla slavného polárníka Amundsena

  15:27aktualizováno  15:27
Prasynovec slavného polárníka Roalda Amundsena se vydal hledat vrak letounu svého předka. Na lodi vybavené speciální miniponorkou prozkoumá 117 čtverečních kilometrů Severního ledového oceánu.

Roald Amundsen zahynul před devadesáti lety ve svém letounu Latham 47 v Barentsově moři v Severním ledovém oceánu. Chtěl zachránit posádku ztroskotané vzducholodi Italia, na jejíž palubě byl i Čech František Běhounek. Cestou se však za dosud neznámých okolností zřítil.

Roald Amundsen

Roald Amundsen v roce 1925

Dnes začala v norském Tromso dvoutýdenní expedice, která má za úkol najít trosky Amundsenova potopeného letadla. Na palubě dvou norských královských lodí (KNM Tyr a KV Harstadt) je kromě prasynovce slavného objevitele Nikolaje Jacobsena několik vědců a televizní štáb, který pořídí z celé akce dokument.

Pro pátrání na mořském dně použijí speciální miniponorku Hugin 1000. Tento stroj z řady AUV - Autonomous undrewater vehicle - je, jak už z názvu vyplývá, zcela samostatný a běžně se používá pro mapování oceánského dna ve vysokém rozlišení.

Výstup z Huginu 1000

Snímek ze sonaru Huginu 1000 má rozlišení 7x 7 cm. Délka stínu stožáru na snímku je přes 70 metrů.

Hugin 1000

Maximální dosažitelná hloubka: 3 000 metrů

Nejdelší výdrž baterie: 24 hodin při rychlosti 4 knoty (7,4 km/h)

Maximální rychlost: 3 m/s (11 km/h)

Nominální rychlost: 2,06 m/s (7,5 km/h)

K otočení jí stačí 15 metrů

Rozměry: 3,85 x 0,75 x 0,75 m

Hmotnost: 65 kg

Hugin je vybaven sonarem, který by vrak případně zachytil. Ponorka vydrží pod vodou 12 hodin. Poté se vrátí na palubu Tyru, kde z ní stáhnou všechna nasnímaná data.

Expedice má ve výbavě ještě dálkově ovládaného podvodního robota Scorpion 21, který je vybaven HDTV kamerou (tedy kamerou s vysokým rozlišením). Zařízení je napájeno z lodi, a může tedy ve vodě zůstat libovolně dlouho.

Pokud bude pátrání úspěšné, mohlo by osvětlit poslední chvíle života slavného polárníka.

V úspěch doufá i Amundsenův prasynovec Jacobsen: "Pokud se nám podaří najít něco, co by objasnilo, co se tehdy skutečně stalo, bylo by to úžasné."

Jak zemřel Amundsen?

Do záchranné akce se Amundsen zapojil 18. června 1928. Spolu s francouzským pilotem mířil na pomoc ztroskotané vzducholodi Italia, která se právě vracela ze severního pólu a kterou vedl jeho hlavní konkurent Umberto Nobile.

Hydroplán Roalda Amundsena - Latham 47

Hydroplán Roalda Amundsena - Latham 47

Roald Amundsen

Roald Amundsen (16. červenec 1872 – červen 1928)  byl norský polární badatel, jako první člověk dosáhl jižního pólu. V roce 1911 tak předběhl svého soupeře Roberta Scotta, který navíc při cestě zpět zahynul.

Stal se průkopníkem polárního výzkumu vzducholoděmi a letadly. Zahynul při záchranné misi pátrající po vzducholodi Italia.

Zdroj: Wikipedia

Trosečníci z Italie strávili na kře několik týdnů, než je zachránil legendární sovětský ledoborec Krasin. Běhounek, který se expedice zúčastnil jako specialista na kosmické záření, i Nobile havárii i útrapy na kře přežili. Běhounek již v roce 1928 popsal své dobrodružství v knize Trosečníci na kře ledové.

Amundsen však záchrannou operaci nepřežil. Zemřel cestou k trosečníkům. Poslední Amundsenův rádiový signál byl zachycen 18. června v 18:45. Podle dnešních odborníků a jejich propočtů se v tu dobu letadlo nacházelo 19 námořních mil od Bear Islandu (Medvědího ostrova). Tam bude také probíhat pátrání po vraku.

Během téměř sta let, které od tragédie uplynuly, oceán vydal už několik zbytků z Amundsenova letadla. Již v roce 1928 byl nalezen plovák z levého křídla. Jeden z motorů Lathamu byl objeven v roce 1933. Nedopatřením však opět zmizel v hlubinách. Poslední nález byl zaznamenán v roce 1964, kdy byla nalezena překližka, která by mohla také pocházet z Amundsenova letounu.

Zdroj: BBC.co.uk

Autor:




Hlavní zprávy

Další z rubriky

Test Boeingu 747 přestaveného na hasicí letoun
Největší hasičské letadlo světa nyní zasahuje v Kalifornii

Boeing 747 patří mezi největší letadla světa a má za sebou nejednu nelehkou službu. Jeho speciální verze již několik let zasahuje u velkých požárů.  celý článek

Nerost cinvaldit, tedy slída s malou příměsí lithia
Návrat těžby na Cínovec? Co byste měli vědět o českém lithiu

V posledních dnech tak hojně zmiňované zásoby lithia v České republice nejsou sice ze světového hlediska nijak ohromné, ale také nejsou zanedbatelné. A byť jde...  celý článek

Poškozený motor číslo 4 - Air France let číslo 66
Cestující zažili děsivé okamžiky, Airbusu se nad oceánem obnažil motor

V Kanadě nouzově přistál francouzský Airbus A380-800 s rozbitým motorem. Za letu nad Atlantickým oceánem se dopravnímu letadlu poškodil jeden z motorů. Nikdo z...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.