Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu


Miniaturní chytrá raketa „do ruky“ dává pěchotě novou sílu i možnosti

aktualizováno 
Chytrá miniaturní střela Pike by měla umět ničit cíle na velkou vzdálenost a s velkou účinností. Americký pěšák dostane do rukou něco, o čem se mu dosud ani nesnilo.

Pike lze vystřelit z jednoranných puškových granátometů. | foto: Raytheon

Raketa Pike patří do nové rodiny miniaturních přesně naváděných zbraní. Vývoj podobných zbraní umožnil pokrok v mikroelektronice schopné přežít ohromné zrychlení. Například elektronické součástky naváděného dělostřeleckého granátu Excalibur od firmy Raytheon dokážou přežít zrychlení z nuly na 1000 km/h ve zlomku sekundy.

Raytheon vyvíjí celou řadu malé přesně naváděné munice. Například malá letecká puma Pyros o hmotnosti 5,9 kg a délce 550 mm se navádí na cíl pomocí satelitní navigace a laseru. Větší Griffin o hmotnosti 20 kg a délce 1 100 mm lze vypouštět jak ze vzduchu (např. z gunshipů AC-130W a KC-130J nebo z dronů Reaper a Fire Scout), tak z pozemní platformy.

Americké námořní pěchotě (U.S. Marine Corps) a americké armádě (U.S. Army) Raytheon dodal přesně naváděnou minometnou munici ráže 120 mm PERM (Precision Extended Range Mortar). Dostřel satelitem naváděné munice je 18 km s kruhovou odchylkou v cíli pouze 10 m.

„Dostali jsme se opravdu daleko. Nyní máme v podstatě chytrou munici, kterou můžete držet ve dlaních,“ říká Frank Antenori, manažer programu Pike ve firmě Raytheon. Antenori navíc připomíná, že se blíží doba zavedení řízené puškové munice ráže 12,7 mm.

Miniaturní raketa Pike

Miniaturní řízená střela Pike

Novým členem rodiny je miniaturní řízená střela Pike ráže 40 mm. Střela má hmotnost pouze 0,9 kg a měří na délku 430 mm.

Střelu lze odpalovat především z jednoranných puškových granátometů, jako je M203 nebo nejnovější M320 Grenade Launcher Module. Během posledních testů na střelnici Mile High Resources zasáhl voják pomocí střely Pike cíl vzdálený 2,1 km. Maximální dostřel je zhruba 2,5 km.

Kruhová odchylka v cíli je 4,5 m. Jde o poměrně velkou hodnotu, podle vyjádření firmy Raytheon se však na technických parametrech střely Pike neustále pracuje.

„Pike využívá poloaktivní laserový naváděcí systém, aby zasáhl fixní nebo pomalu se pohybující cíle na střední vzdálenost,“ vysvětluje J.R. Smith, ředitel divize Advanced Land Warfare Systems firmy Raytheon. „Tato nová munice může poskytnout bojovníkům přesnost a dostřel u ručních zbraní na bitevním poli dosud neviděný. Pike se stává chytřejší a chytřejší, jak stále pracujeme na jeho schopnostech.“

Munice Pike se na cíl navádí po zakódovaném laserovém paprsku. Cíl musí ozařovat jeden z bojovníků, například pomocí laserového značkovače na pušce. Jeden nebo více vojáků pak odpálí střelu (střely) na cíl.

Miniaturní raketa Pike

Model střely Pike v měřítku 1:1

Pike lze použít i v uzavřených místnostech. Střela je nejprve vymrštěna z granátometů a teprve ve vzdálenosti tři metrů se spouští raketový motor. Podle firmy Raytheon motor vykazuje malou demaskující kouřovou stopu.

Střelu lze navíc umístit na vozidla, malá bezpilotní letadla nebo malé lodě. K dispozici jsou různorodé bojové hlavice: průbojná, tříštivo-trhavá nebo např. termobarická. Počítá se také s různými časovači zajišťujícími explozi hlavice před dopadem, při dopadu, nebo po dopadu (např. pro ničení cílů uvnitř budov).

Pike dává vojákům do rukou unikátní nástroj pro ničení cílů, které v současné době nemohou pěchotními zbraněmi zasáhnout. Maximální efektivní dostřel odstřelovacích pušek pěchoty leží na hranici 1 500 m.

Pomocí miniaturních střel Pike vojáci mohou ničit nejen lehce obrněná vozidla, nebo skupiny protivníků, ale také například pozice odstřelovačů nebo opevněné pozice v městské zástavbě.

S vývojem střely bude možné zkusit štěstí i proti agilnějším cílům, jako jsou vrtulníky. Samozřejmě při vhodné vzájemné pozici.

Článek vznikl pro web Armádní noviny a byl redakčně upraven. Původní verzi najdete zde.

Autor:


Témata: Raytheon, Raketa

Nejčtenější

Okamura má na fotce z posilovny přifouknuté svaly. Jak poznat fotomontáž

Ukázka nepovedené fotomontáže z posilovny. Mřížka v pozadí ukazuje, k jakému...

Předseda SPD se na svém oficiálním profilu na Facebooku pochlubil fotkami z posilovny. Komentátoři si všimli, že fotka...

Hlavního strážce před rakovinou známe už 40 let. Ale neumíme ho využít

Bílkovina p53 se váže na snímku k DNA (oranžová šroubovice nahoře), aby...

Gen, který hraje nejdůležitější roli v boji proti rakovině, známe už desetiletí, ale v moderní cílené léčbě se...



V kanceláři i v obchodě. Ultrazvuk nám píská do uší, následky jen tušíme

Poslech vysokofrekvenčního pískání může být mnohým lidem nepříjemné.

Mnozí z nás, aniž by to věděli, jsou denně i několik hodin vystaveni pískotu na hranici slyšitelnosti lidského ucha. V...

Kvůli ruskému metru mohla padnout stanice v Nuselském mostu, řekl architekt

Architekt Nuselského mostu Stanislav Hubička (vlevo) a Antonín Semecký, který...

Stanislav Hubička, architekt Nuselského mostu a Antonín Semecký, který se o most stará téměř doslova celý život, byli...

Dvakrát přežil ohnivé peklo a vrátil se do boje. Chybu udělal po válce

František Truhlář před válkou

Letec RAF František Truhlář přežil dvě těžké havárie při návratech z bojových letů. Při obou utrpěl těžké popáleniny,...

Další z rubriky

Zatykač na špiona Lenina. „Máme ho přivést celého nebo po kouskách?“

Oholený Lenin v paruce ve Finsku (11. dubna 1917)

Bolševici v Rusku získali od Němců miliony. Vyzbrojili za ně armádu a rozšířili stranický deník Pravda. Ne vše se však...

Co všechno špioni pro pražskou rozvědku Američanům ukradli, dodnes nevíme

(ilustrační snímek)

Ještě rok před sametovou revolucí dodával agent Richard československé rozvědce ty nejtajnější informace nejen o...

Kennedyho vrah byl možná jen loutkou KGB. L.H. Oswald a jeho příběh

Americký prezident John F. Kennedy a jeho manželka Jackie Kennedyová (Dallas,...

Zítra, 26. října, mají USA zveřejnit dosud utajované informace o atentátu na prezidenta Johna F. Kennedyho. Co zatím...



Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.