Ministr informatiky Vladimír Mlynář patří k nejmladším členům vlády. Řídí nejmenší ministerstvo, kterému již byl několikrát předpovídán zánik. Právě teď v on-line rozhovoru odpovídá na vaše otázky.
Původní plány
Na začátku svého působení ve vládě Vladimíra Špidly si stanovil pro nadcházející čtyři roky čtyři nejdůležitější priority:
1. až 25 % agend veřejné správy má být přístupné přes internet, ČR se má stát leaderem v tomto směru ve střední Evropě.
2. Počítačová gramotnost populace se má dostat přes 50 procent
On-line chat: kde a kdy
3. Počítačový průmysl a vzrůst počítačové gramotnosti by se měly příznivě projevit na růstu HDP
4. Česká pošta by se měla stát podnikem 21. století
Vedle toho si v roce 2002 – na začátku svého působení - Mlynář stanovil pět konkrétních cílů, které se týkají především telekomunikační politiky.
1. posílení autority ČTÚ co se týká jeho důvěryhodnosti, akceschopnosti a vymahatelnosti jeho výroků
2. dotažení privatizace Českého Telecomu a konec schizofrenního stavu, kdy stát zastupuje jak Telecom coby jeho akcionář, tak občany jako regulátor trh.
3. Zákon o elektronických komunikacích (bude předložen koncem roku 2003)
4. Odmítnutí privatizace České pošty a definování její pozice mimo jinéh jako veřejné služby a jako kontaktního místa.
5. Vytvoření Bílé knihy ekomerce – tedy definice podmínek důvěryhodnosti elektronického obchodu.
Od té doby se však mnoho věcí změnilo a podle toho se musely začít prosazovat i jiné požadavky a priority.
Nový pohled
Na letošní březnové konferenci Internet ve státní správě a samosprávě (ISSS) tak mohli účastníci slyšet aktualizovanou vládní koncepci do roku 2006 v podobě dokumentu Státní informační a komunikační politika. V něm jsou definovány cíle, které si vláda v této oblasti vytýčila do roku 2006. Základní teze jsou shrnuty do následujících šesti bodů:
· Budování moderních dostupných a bezpečných služeb· Pokračování liberalizace telekomunikačního trhu
· Rozšíření širokopásmového internetu
· Pokračování legislativního zakotvení informační společnosti tam, kde je to nutné
· Zvyšování počítačové gramotnosti
· Rozvoj elektronického obchodu podporou rovných a neutrálních podmínek
Mlynář také ukázal prioritu letošního roku. Zatímco minulý rok se jeho resort zaměřil na Zákon o elektronických komunikacích, jako hlavní letošní úkol stanovil dokončení Zákona o výměně dat ve veřejné správě (známý také jako Zákon o registrech).
Životopis Vladimíra Mlynáře
Vladimír Mlynář (38 let) byl členem vlád Josefa Tošovského, Vladimíra Špidly a nyní Stanislava Grose. Vystudoval gymnázium. Je signatářem Charty 77. Kvůli svým politickým názorům a původu (otec Zdeněk patřil k výrazným postavám pražského jara, matka Rita Klímová byla disidentka) nemohl studovat vysokou školu. V letech 1988-1989 se podílel na vydávání samizdatových Lidových novin. V roce 1990, kdy se jeho matka stala velvyslankyní v USA, studoval ve Washingtonu. Pak v letech 1991 - 1997 pracovat v týdeníku Respekt, kde se stal v roce 1994 šéfredaktorem. Novinařinu opustil v roce 1998 a vstoupil do politiky.
Je ženatý, má dva syny.