Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu


Místo oka chce žena webkameru. Prý je to možné

aktualizováno 
Místo oční protézy chce producentka Tanya Vlachová ze San Franciska webkameru. Stane se skutečným kyborgem? Inženýr Intelu říká - je to možné.

Bionické oko | foto: http://tanyavlach.wordpress.com/

Vlachová přišla o oko při autonehodě v roce 2005. Od té doby má oční protézu. Nikdy nepřestala snít o opětovném získání zraku. Žena si myslí, že díky pokroku techniky je její sen reálný. Sama se považuje za velkého příznivce sci-fi filmů, které ji nakonec inspirovaly.

Digitální kamera by jí měla částečně pomoci. Chce, aby jí technika umožnila reagovat na změny osvětlení. Touží po tom, aby mrkáním mohla kameru zapínat a vypínat a také stejným způsobem nastavovat zoom.

Vlachová nyní pracuje na scénáři ke science fiction filmu a pomocí svého umělého oka by ráda natočila dokument a vysílala svůj pohled na svět on-line (lifecast).

"Mám hodně nápadů, jak techniku využít," říká autorka nápadu. "Nechci rozhodně špehovat lidi a zasahovat jim do jejich lidských práv. Možnosti s touto technologií jsou obrovské. Mám ráda fotografii i film a tohle by mi umožnilo skutečně originální úhel pohledu," dodala Vlachová pro deník Daily News.

Vlachová na svém blogu uvádí, co přesně by oko mělo umět: počítá s možností videozáznamu (MPEG recording) na miniSD a SD karty, mini-AV výstup, Firewire a USB drive, trojnásobný optický zoom, dálkové ovládání, bluetooth.

Roy Want ze společnosti Intel tvrdí, že splnit její přání je možné. Podle něj se v obchodech běžně používají kamery velikosti oční bulvy. Tvrdí, že je možné sestrojit bezdrátovou kameru-oční protézu do oční bulvy.

Technik podotýká, že kamera zabudovaná do oční protézy by musela být odolná proti vlhkosti. Měla by být bezdrátově spojena s mobilem nebo PDA, odkud by také bezdrátově čerpala energii pro svou činnost. Odtud by se přenášel obraz dále, například na internet.

Podobné experimenty s umělým okem již proběhly. Vědci na University of Washington v Seattlu sestrojili prototyp kontaktní čočky vybavené pro větší účinnost elektronickými obvody a LED displejem, který může teoreticky zobrazovat například internet nebo rychlost, jakou se majitel čočky právě pohybuje.

První skutečné bionické oko bylo voperováno dvěma britským pacientům na Moorfieldské oční klinice v Londýně letos v dubnu. Oběma hrozila slepota kvůli neléčitelnému rozpadu sítnice. Umělé oko nazvané Argus II bylo vybavené telekamerou, která posílá rádiový signál receptoru na úrovni sítnice. Tím signál prochází zrakovým nervem a v mozku se "přepočítává" na obraz. 

Které oko je pravé a které protéza, ptá se Tanya Vlachová diváků. Poznáte protézu?





Hlavní zprávy

Další z rubriky

Paul Otellini
Zemřel Paul Otellini, bývalý šéf, který upevnil pozici Intelu

Ve věku 66 let zemřel Paul Stevens Otellini, bývalý ředitel americké společnosti Intel. Ve firmě pracoval od roku 1974, od roku 1998 byl v jejím vedení.  celý článek

Tento Šmolík Š.2 je exponátem Leteckého muzea Kbely.
První vojenský letoun československé konstrukce nepotěšil Francouze

První vojenský letoun československé výroby vznikl v roce 1920 v budoucím Letovu a jeho konstruktérem byl Alois Šmolík. Z typu byla odvozena i civilní létající...  celý článek

Eureka Park a část startupů z Francie.
Deset českých startupů pojede v lednu do Las Vegas. Můžete to být vy

Agentura CzechInvest vybere deset začínajících firem, které budou vystavovat v obřím start-up pavilonu na veletrhu CES 2018 v Las Vegas. CES je největší...  celý článek

Kočárky, které přežijí i dva raubíře.
Kočárky, které přežijí i dva raubíře.

Přečtěte si recenze kočárků na eMimino.cz a vyberte ten nejlepší.

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.