Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu


Mléčnou dráhou se potulují stovky černých děr

aktualizováno 
Možná to vypadá jako námět pro sci-fi, ale zřejmě je to opravdu tak – naší galaxií se prohánějí stovky masívních černých děr, hrozících, že pohltí vše, co se ocitne v jejich blízkosti. Alespoň to naznačují nejnovější výpočty vědců z Harvard-Smithsonianského centra pro astrofyziku.
Ilustrační obrázek, černá díra

Ilustrační obrázek, černá díra | foto: David A. Aguilar (CfA)

Myšlenka, že by se v naší galaxii mohly nalézat bludné černé díry, není nijak nová. O něčem podobném se spekulovalo již dříve. Nyní ale byly domněnky potvrzeny, nejnovější počítačová simulace ukázala, že v Mléčné dráze bloudí takové černé díry skutečně jsou. A není jich málo. Podle serveru www.cfa.harvard.edu se počítají se na stovky.

Navíc se ukázalo, že nejsou tak osamělé, jak se z počátku zdálo, podle všeho by měly být obklopeny malými hvězdokupami.

Galaktická archeologie

 „Tyto černé díry jsou pozůstatky minulosti Mléčné dráhy,“ říká pro server cfa.harvard.edu Avi Loeb, který spolu se svým kolegou Ryanem O'Learym nové kalkulace provedl. „Dokonce se může říct, že jsme archeologové, kteří studují tyto zbytky, aby se dozvěděli něco o historii naší galaxie a o tom, jak černé díry v raném vesmíru vznikaly.“

Podle teorie tyto černé díry původně sídlily v centrech malých, tzv. trpasličích galaxií. V průběhu věků se galaxie srážely mezi sebou navzájem a vytvářely větší celky, jako je například Mléčná dráha.

Kolize galaxií

Při kolizích galaxií dochází ke splynutí jejich centrálních černých děr. Jde o poměrně složitý proces, ve kterém hraje prim gravitace. Gravitační síly „lomcují“ černými dírami ze strany na stranu a někdy to dojde až tak daleko, že je černá díra zcela vypuzena mimo svou hostitelskou (trpasličí) galaxii. Ovšem s nově vzniklou galaxií úplně kontakt neztratí, zůstane ukryta v jejím halo (oblast elipsoidního tvaru obklopující galaxii).

Vše naznačuje, že bludné černé díry by se měly nalézat i v naší galaxii, Mléčné dráze, a sice jejích periferních oblastech. Z provedených výpočtů vyplývá, že hmotnosti těchto černých děr se pohybují v rozmezí od tisíce až do 100 tisíc Sluncí.

Hvězdokupy prozradí jejich spektrum

Nebude však lehké je objevit, neboť černé díry již ze své podstaty nic nevyzařují, viditelné bývají pouze tehdy, když pohlcují okolní hmotu, díky výtryskům z jejich akrečních disků. Něco je ale prozradit přece jen může: hvězdokupy složené z hvězd, které spolu s nimi byly vytrženy ze svých galaxií. Mělo by jít o poměrně kompaktní útvary, na obloze by se mohly jevit jako jedna jediná hvězda, což jejich hledání nijak neulehčuje.

Zda jde o vícenásobný systém či nikoliv přesto určit lze. Díky silné gravitaci černé díry by mělo v těchto hvězdokupách docházet k velmi rychlým pohybům hvězd, což by se mělo projevit ve spektru jejich záření. „Hvězdokupy obklopující černé díry se chovají jako majáky, které nás varují před nebezpečnými útesy,“ říká O'Leary. „Bez svitu hvězd bychom je sotva mohli najít.“

Svědkové minulosti

Počet potulných černých děr v naší galaxii závisí na procesech, které se odehrály při formování Mléčné dráhy, zejména na tom, jak a kolik trpasličích galaxií se na vzniku galaxie podílelo. Jejich studium by nám tedy mohlo přinést důležité poznatky o vývoji naší galaxie. „Až dosud astronomové populace vysoce kompaktních hvězdokup v halo Mléčné dráhy nehledali,“ tvrdí Loeb. „Nyní, když víme, co se dá čekat, můžeme prozkoumat dosavadní přehlídky oblohy, zdali se v nich nenalézá tato nová třída objektů.“

A jedna dobrá zpráva na konec: Zemi nehrozí vůbec žádné nebezpečí, nejbližší bludná černá díra by měla být asi tisíc světelných let daleko od nás.

Autor:




Hlavní zprávy

Další z rubriky

Výbuch nosiče Vanguard krátce po startu 6. prosince 1957. Šlo o první americký...
Když byl Sputnik „trik propagandy“. Utajený finiš závodu o vesmíru

V oznámení startu družice Američané SSSR předběhli. Jejich projekt se ale výrazně zpomalil. Mohly za to nejen technické komplikace, ale také fakt, že výrobce...  celý článek

Kolize dvou neutronových hvězd (umělecké ztvárnění)
Nový úspěch lovců gravitačních vln. Odhalili, kde se v kosmu rodí zlato

Astronomové se mohou radovat ze zrodu zcela nového oboru: gravitační astronomie. Jejich detektory znovu prokázaly svou přesnost, a tak se nám poprvé podařilo...  celý článek

Sputnik 1 byl první člověkem vytvořený objekt ve vesmíru. Družici tvořila koule...
První sovětská družice musela na poslední chvíli radikálně „zhubnout“

Sovětští raketoví konstruktéři museli ani ne rok před startem Sputniku zásadně změnit plány na jeho podobu. Družice nakonec musela být podstatně menší a...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.