Co říkáme ze spaní? To se rozhodně nedá tisknout

aktualizováno 
Ze spánku mluví někdy zřejmě většina z nás. Ale co při tom říkáme? Podle závěru francouzské studie býváme zřejmě velmi negativní, ba přímo sprostí.

Pokud výsledky francouzské studie platí pro všechny, asi bychom se měli začít bát, co nám ve spaní vyletí z úst. | foto: SXC

S mluvením ze spánku má osobní zkušenost téměř každý. Podle studie z roku 2010  se v noci se někdy „projevují“ zhruba dvě třetiny lidí. Ovšem většina z nás mluví ve spánku jen skutečně výjimečně - a samozřejmě si z toho moc nepamatujeme.

Vědecká literatura na tom v tomto ohledu je jen o trochu lépe než my laici. Mluvení ze spaní nikoho neohrožuje na zdraví, a tak není prioritou grantových agentur. Některé starší studie například zjistily, že promluvy spáčů bývají krátké, obvykle je tvoří jen pár slov. Podle jedné americké studie z roku 1970 obvykle zhruba mezi šesti až třinácti slovy podle spánkové fáze. Ale mezi jednotlivci byly velké rozdíly, takže vypovídající hodnota takového průměru je poměrně malá. Ale co přitom vlastně říkáme, to ve vědeckých časopisech nenajdete.

Mezeru ovšem na sklonku minulého roku alespoň do jisté míry zaplnil francouzský tým kolem Isabelle Arnulfové ze Sorbonny publikací v časopise Sleep. Popisuje výsledky sledování zhruba 230 dobrovolníků, které autoři sledovali a nahrávali ve spánkové laboratoři. Aby u jejich postelí nestrávili příliš mnoho času, vybrali si osoby s poruchami spánku, které jsou spojené právě s častějšími nočními výlevy. Je to určité zkreslení výsledků, protože pacienti jsou podstatně homogennější skupina než běžná populace, ale s tím mnoho nenaděláme.

Rozbor natočeného materiálu naznačuje, že účastníci nebyli ve spánku zrovna ve své nejroztomilejší náladě. Frekvenční analýza – tedy analýzy čestnosti použitých slov – ukázala například, že lidé jsou ve spaní velmi sprostí. Sprostá fráze, která v češtině vede osloveného i mluvčí do zadní části těla, se během spánkových promluv vyskytovala podle výsledků 800krát častěji než v běžné řeči. Vulgarity obsahovala zhruba každá desátá promluva (ano, jsou lidé, kteří mluví sprostěji, ale tady se bavíme o průměru).

Vulgarity v různých fázích spánku byly ty také poněkud odlišné. Během tzv. REM fáze spánku, kdy máme asi nejblíže k probuzení a během které nejvíce sníme, se spíše objevovaly adresné nadávky na jinou osobu, třeba druhou stranu v imaginární diskusi. Mimo REM spánek se zase spíše objevovaly obecné vulgarity, kterými si lidé „ulevují“.

Pokud tedy bylo spáčům rozumět (zhruba 60 procent nahrávek nebyla slova, nebo byla nesrozumitelná), byli obecně řečeno poměrně agresivní a negativní. Vůbec nejčastější slovo, které spáči použili, bylo slovíčko „ne“, které se tak ve výsledcích objevilo čtyřikrát častěji než v běžné řeči. Naopak zdvořilostní fráze typu pozdravu, poděkování, omluvy byly výjimečné; celkem jich vědci zachytili jen dvanáct. A zcela výjimečné pak byly promluvy velmi formální, za takové tým označil pouze tři.

Jinak řečeno, během spánku se zřejmě velmi často přeme s nějakým neviditelným sokem. Dokonce mu při tom necháváme prostor k odpovědím – v záznamech jsou totiž jasně patrné pauzy na odpovědi, které ve skutečnosti nikdy nezazní. Nabízí se logická hypotéza, že jde vlastně o přípravu, přehrávání – jinými slovy trénink – pro vypjaté situace z bdění. Může být samozřejmě mylná, ale na to málo, co víme, poměrně dobře sedí.

Na závěr jen dodejme, že dobrovolníci také během těchto „dialogů“ a promluv mluvili obvykle gramaticky a syntakticky správně, samozřejmě tedy v případech, kdy jim vůbec bylo rozumět. Jak už jsme říkali, vůbec nejčastější totiž byly zcela nesrozumitelné projevy. Což je možná dobře, protože pokud můžeme výsledky francouzské studie opravdu vztáhnout na celou populaci, tak si ve spánku servítky zrovna nebereme.

Autor:
Témata: spánek

Nejčtenější

Oumuamua může být mimozemskou časovou schránkou, řekl expert v Rozstřelu

Astronom Petr Scheirich v diskusním pořadu Rozstřel.

„Můj názor je, že jde o těleso přírodního původu, ale přál bych si, aby tomu tak nebylo,“ řekl v Rozstřelu o prvním...

Samopal vz. 58, který není samopalem, má vyšší kadenci než kalašnikov

Československý samopal vz. 58 V - verze pro výsadkáře se sklopnou opěrkou.

V Československu vzniklo několik typů palných pěchotních zbraní, které se mohly směle rovnat se zahraniční konkurencí....

Okřídlení géniové. Vrány si při pokusu zvládly vyrobit složené nástroje

Vrány se ukazují jako stále chytřejší a chytřejší.

Nový experiment naznačuje, že bychom měli přehodnotit rčení chytrý jako liška na chytrý jako vrána. Skupina...

Nové implantáty dovedou zlepšit paměť, ale nesmí se k nim dostat hacker

DBS

Elektronické implantáty by mohly podle neurovědců již v příštím desetiletí pomáhat vylepšovat paměť, zejména pacientům...

Změna v TV vysílání se blíží. Vše, co musíte vědět o přechodu na DVB-T2

Nelamte si s DVB-T2 hlavu. Vše podstatné se dozvíte níže.

Informační kampaň k přechodu na nový standard pozemního televizního vysílání DVB-T2 může stát až 350 milionů korun. V...

Další z rubriky

Dvě ledové kry fascinují celý svět pravými úhly, ale jsou úplně obyčejné

„Pravoúhlý ledovec“

Americká agentura NASA natočila ledovou kru, která na první pohled zaujme obdélníkovými rysy. Přestože uchvátila široké...

Republikáni přebarvili USA pomocí chytrého plánu. Nenápadně a legálně

Jak se republikánům podařilo přebarvit mapu USA na červeno...

Přestože voličů demokratů je v USA už deset let více, republikánská strana má většinu v obou komorách parlamentu. Za...

Vyšší lidé trpí častěji řadou rakovin. Důvod je zřejmě zcela triviální

Kolorovaný snímek rakovinových buněk z elektronového mikroskopu

Pravděpodobnost vzniku rakoviny je větší u lidí vyššího vzrůstu. A to zřejmě proto, že mají v těle více buněk,...

Najdete na iDNES.cz