Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu


Co říkáme ze spaní? To se rozhodně nedá tisknout

aktualizováno 
Ze spánku mluví někdy zřejmě většina z nás. Ale co při tom říkáme? Podle závěru francouzské studie býváme zřejmě velmi negativní, ba přímo sprostí.

Pokud výsledky francouzské studie platí pro všechny, asi bychom se měli začít bát, co nám ve spaní vyletí z úst. | foto: SXC

S mluvením ze spánku má osobní zkušenost téměř každý. Podle studie z roku 2010  se v noci se někdy „projevují“ zhruba dvě třetiny lidí. Ovšem většina z nás mluví ve spánku jen skutečně výjimečně - a samozřejmě si z toho moc nepamatujeme.

Vědecká literatura na tom v tomto ohledu je jen o trochu lépe než my laici. Mluvení ze spaní nikoho neohrožuje na zdraví, a tak není prioritou grantových agentur. Některé starší studie například zjistily, že promluvy spáčů bývají krátké, obvykle je tvoří jen pár slov. Podle jedné americké studie z roku 1970 obvykle zhruba mezi šesti až třinácti slovy podle spánkové fáze. Ale mezi jednotlivci byly velké rozdíly, takže vypovídající hodnota takového průměru je poměrně malá. Ale co přitom vlastně říkáme, to ve vědeckých časopisech nenajdete.

Mezeru ovšem na sklonku minulého roku alespoň do jisté míry zaplnil francouzský tým kolem Isabelle Arnulfové ze Sorbonny publikací v časopise Sleep. Popisuje výsledky sledování zhruba 230 dobrovolníků, které autoři sledovali a nahrávali ve spánkové laboratoři. Aby u jejich postelí nestrávili příliš mnoho času, vybrali si osoby s poruchami spánku, které jsou spojené právě s častějšími nočními výlevy. Je to určité zkreslení výsledků, protože pacienti jsou podstatně homogennější skupina než běžná populace, ale s tím mnoho nenaděláme.

Rozbor natočeného materiálu naznačuje, že účastníci nebyli ve spánku zrovna ve své nejroztomilejší náladě. Frekvenční analýza – tedy analýzy čestnosti použitých slov – ukázala například, že lidé jsou ve spaní velmi sprostí. Sprostá fráze, která v češtině vede osloveného i mluvčí do zadní části těla, se během spánkových promluv vyskytovala podle výsledků 800krát častěji než v běžné řeči. Vulgarity obsahovala zhruba každá desátá promluva (ano, jsou lidé, kteří mluví sprostěji, ale tady se bavíme o průměru).

Vulgarity v různých fázích spánku byly ty také poněkud odlišné. Během tzv. REM fáze spánku, kdy máme asi nejblíže k probuzení a během které nejvíce sníme, se spíše objevovaly adresné nadávky na jinou osobu, třeba druhou stranu v imaginární diskusi. Mimo REM spánek se zase spíše objevovaly obecné vulgarity, kterými si lidé „ulevují“.

Pokud tedy bylo spáčům rozumět (zhruba 60 procent nahrávek nebyla slova, nebo byla nesrozumitelná), byli obecně řečeno poměrně agresivní a negativní. Vůbec nejčastější slovo, které spáči použili, bylo slovíčko „ne“, které se tak ve výsledcích objevilo čtyřikrát častěji než v běžné řeči. Naopak zdvořilostní fráze typu pozdravu, poděkování, omluvy byly výjimečné; celkem jich vědci zachytili jen dvanáct. A zcela výjimečné pak byly promluvy velmi formální, za takové tým označil pouze tři.

Jinak řečeno, během spánku se zřejmě velmi často přeme s nějakým neviditelným sokem. Dokonce mu při tom necháváme prostor k odpovědím – v záznamech jsou totiž jasně patrné pauzy na odpovědi, které ve skutečnosti nikdy nezazní. Nabízí se logická hypotéza, že jde vlastně o přípravu, přehrávání – jinými slovy trénink – pro vypjaté situace z bdění. Může být samozřejmě mylná, ale na to málo, co víme, poměrně dobře sedí.

Na závěr jen dodejme, že dobrovolníci také během těchto „dialogů“ a promluv mluvili obvykle gramaticky a syntakticky správně, samozřejmě tedy v případech, kdy jim vůbec bylo rozumět. Jak už jsme říkali, vůbec nejčastější totiž byly zcela nesrozumitelné projevy. Což je možná dobře, protože pokud můžeme výsledky francouzské studie opravdu vztáhnout na celou populaci, tak si ve spánku servítky zrovna nebereme.

Autor:


Témata: spánek

Nejčtenější

Největší vzducholoď Zeppelin je v Praze. Podívejte se na přistání

Netradiční pohled se naskytl Pražanům i lidem, kteří bydlí mezi hlavním městem...

Netradiční pohled se dnes naskytl Pražanům i lidem v Česku, jimiž nad hlavami proletěla největší komerční vzducholoď...

Libeňský most nejde zachránit. Stavěli ho starou technologií, práci odbyli

Libeňský most

Nejde opravit tak, aby vydržel sto let, shodují se odborníci na mostní konstrukce a beton. Libeňský most je postaven...



Zaostalí Arabové měli strach ze vzdělaných židovských přistěhovalců

Demonstrace proti nové Bílé knize omezující židovskou migraci do Palestiny, 1939

Před 70 lety byl založen stát Izrael. Co vše tomuto aktu předcházelo, co vadilo Arabům na Židech vracejících se do své...

Americká revoluce v námořním válčení. Připlouvá mořský dron Sea Hunter

Americký námořní dron Sea Hunter

Americká DARPA dokončila vývoj námořního dronu Sea Hunter. K jeho hlavním úkolům patří vyhledávání a sledování...

Vyrobili jsme paměť 1000krát rychlejší než je běžné, tvrdí český fyzik

Fyzik Tomáš Jungwirth v diskusním pořadu iDNES.cz Rozstřel. (17. května 2018)

Skupina Tomáše Jungwirtha z Fyzikálního ústavu vyrobila jako první na světě nový typ pamětí. Je tak rychlý, že by se...

Další z rubriky

Překonal hranice myslitelného. Příběh muže, který si vyoperoval apendix

Zákrok

Kam až je schopen člověk zajít, aby si zachránil život? Dokáže vůle zvítězit nad strachem, bolestí a autonomními...

Vyrobili jsme paměť 1000krát rychlejší než je běžné, tvrdí český fyzik

Fyzik Tomáš Jungwirth v diskusním pořadu iDNES.cz Rozstřel. (17. května 2018)

Skupina Tomáše Jungwirtha z Fyzikálního ústavu vyrobila jako první na světě nový typ pamětí. Je tak rychlý, že by se...

Čas na přepsání učebnic. DNA se neformuje jen do dvoušroubovice

Nově objevená struktura i-motif

Vědci už desetiletí předpovídají, že DNA se neformuje jen do spirální dvoušroubovice. Tým výzkumníků nyní dokázal...

Najdete na iDNES.cz