Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu


Tajný dodatek Mnichovské dohody: Hitler byl přítelem vůdce Čechoslováků

aktualizováno 
České historičce Kláře Rosenfeldové se podařilo objevit dosud neznámý tajný dodatek Mnichovské dohody z roku 1938. Je namířen proti Polsku a obsahuje i důkaz, že Adolf Hitler a tehdejší zástupce československé vlády generál Ernst Slezák si byli osobně velmi blízcí.

S Německem na věky a nikdy jinak. | foto: Jiří Macoun

Nález dokumentu mimořádného významu potvrzuje předpoklady některých badatelů, že Mnichovská smlouva obsahovala neveřejnou část, která předpokládala spojení československých a německých sil k rozdělení Polska. Podrobnosti objasňuje v rozhovoru sama historička Klára Rosenfeldová.

Fotogalerie

V čem spočívá význam vašeho objevu?
Obecně podle známého obsahu dohody z Mnichova byl dokument dosud považován jen za ujednání, které upravovalo vztahy Německa vůči Česko-Slovensku a obráceně. Nyní je jasné, že Mnichovská smlouva měla pro následný vývoj vojensko-politických poměrů ve střední Evropě mnohem hlubší přesah.

V jakém směru?
Z textace dodatku, zvláště druhého odstavce, je naprosto evidentní, že celá dohoda, včetně její tajné části, nekodifikovala jen státoprávní změny v bývalém Česko-Slovensku, ale předjímala zcela jednoznačně rozsah součinnosti autoritativních režimů ve středoevropském prostoru. Významně se dotýkala zejména Polska.

Klára Rosenfeldová

Narodila se 18. 6. 1984 v Liberci v rodině zapřísáhlého stoupence binacionálního uspořádání Česko-Slovenska. Vystudovala souběžně historii na české i německé části Karlovy univerzity. V disertační práci se věnovala porovnání zabezpečování výživy obyvatelstva v okresech s českou a německou správou.

Dohoda z Mnichova tak téměř o rok předběhla známý protokol "Pakt Ribbentrop-Molotov" tím, že vymezovala sféry zájmů diktátorských režimů na území suverénního sousedního státu, předurčeného k likvidaci. Je ale nutné zdůraznit, že česko-slovenské nároky vůči Polsku byly umírněné. Vojenská vláda v Praze měla víceméně zájem jen o historické území Těšínského knížectví, které po první světové válce připadlo polskému státu.

Kde a za jakých okolností se vám podařilo nalézt to, po čem pátraly tři generace historiků?
Pomohla mi šťastná náhoda. Archiváři dosud hledali tušený dokument ve složkách shromažďujících spisy kolem Mnichovské dohody o přátelství a vzájemné pomoci. Tajný protokol byl ale z obou stran považován jen za projev osobní vůle tehdejších mocipánů, a nepodléhal proto předpisům pro nakládání s diplomatickými písemnostmi. Na českou mutaci jsem narazila v krabici s osobními poznámkami českého diktátora a pučisty generála Slezáka. Listina nastavovala na vrch ručně a ve chvatu naškrábaný recept na dušenou mrkev se zeleninovým vývarem. Ze zájmu o pokrm jsem si prohlédla i druhou stranu dokumentu a tam to bylo.

Tajný dodatečný protokol Mnichovské dohody

U příležitosti podepsání dohody o přátelství a vzájemné pomoci, uzavřené v Mnichově 30. září 1938 mezi Německou Říší a Česko-Slovenskem připojují vůdci obou stran k protokolu následnou přísně důvěrnou dohodu:

1. Branná moc Česko-Slovenska bude nejpozději do 11 měsíců od podepsání tohoto protokolu připravena k bojovému využití ve prospěch Německé Říše, naskytne-li se taková politická a bezpečnostní nezbytnost.

2. V případě nového územního a politického uspořádání v prostorech zájmové oblasti náležející dosud Polsku bude Říše brát výhradní zřetel na zájem Česko-Slovenska o území Těšínského knížectví a o jiná příhraniční území, odňatá historickým zemím Koruny české a Slovensku nulitním rozhodnutím Pařížské mírové konference 1919.

3. Co se týče ostatních území, nemá česko-slovenská strana žádných požadavků v zájmovém prostoru.

4. Tento protokol budou obě strany považovat za přísně tajný. Je vyhotoven ve dvou exemplářích v řeči německé a české. Obě znění mají stejnou platnost.

Mnichov, 1. října 1938

Za vládu Německé Říše: Adolf Hitler

Za vládu Česko-Slovenska: Ernst Slezak

Tajný dodatek podepsaný Hitlerem a generálem Slezákem

Tajný dodatek podepsaný Hitlerem a generálem Slezákem

A JAK TO BYLO DOOPRAVDY?

Mnichovskou dohodu ani její tajný dodatek pochopitelně nepodepsal žádný Čech. Mnichovská dohoda byla, jak školní učebnice praví: O nás, bez nás. Navíc, žádný tajný dodatek neexistuje.

Kniha: Lepší dějiny Česka

aneb Jaké by to bylo, kdyby ...

Kniha Lepší dějiny Česka
  • zavraždili prezidenta Beneše
  • Brouk z Tatry dobyl svět
  • vznikla udatná Divize SS Prokop Veliký
  • Sudety zůstaly navždy německé
  • Milouš Jakeš se stal obuvníkem
  • Václav Klaus získal Nobelovu cenu

To vše si můžete přečíst v knize z alternativní historie Lepší dějiny Česka, kterou redakce Technet.cz a autor Jiří Macoun právě vydávají.

Koupit si ji můžete na v elektronické podobě přizpůsobené pro vaši čtečku nebo iPad na tomto odkazu (Palmknihy.cz) za 99 Kč.

Jednání v Mnichově dne 29. října 1938 se nezúčastnil žádný představitel Československa. Vrcholní představitelé čtyř evropských velmocí rozhodli, že Československo musí bez náhrady jednou provždy předat Německu část území obývaného Němci.

Dohodu stvrdili podpisem N. Chamberlain (Británie), E. Daladier (Francie), A. Hitler (Německo) a B. Mussolini (Itálie). Od Československa se očekávalo, že rozhodnutí konference důsledně a bez sebemenšího odporu splní, což se také stalo. Mnichovská dohoda žádný tajný dodatek neobsahovala a už vůbec nebyla o přátelství a vzájemné pomoci mezi Německem a Československem. Smyšlenou postavou je i "generál Slezák", který měl podespat s Adolfem Hitlerem tajný dodatek k dohodě, a pak se stát vůdcem s Německem spřátelného státu na našem území.

Mystifikační aprílovou zprávou jsme vás chtěli upozornit i na publikaci Lepší dějiny Česka, kterou společně s autorem Jiřím Macounem vydáváme. Knížka patří do žánru "alternativních dějin" a obsahuje mnohem více úvah nad tím "jaké by to bylo, kdyby..."

Je totiž docela možné, že kdybychom jako národ podnikli v určitých zlomových bodech naší historie kroky obráceným směrem, mohla by být česká současnost mnohem růžovější, než jak se nám jeví dneska. Knihu si můžete zakoupit za 99 Kč na tomto odkazu (na serveru Palmknihy.cz). Další ukázky z knihy budou brzy následovat.

Autoři:



Nejčtenější

Okamura má na fotce z posilovny přifouknuté svaly. Jak poznat fotomontáž

Ukázka nepovedené fotomontáže z posilovny. Mřížka v pozadí ukazuje, k jakému...

Předseda SPD se na svém oficiálním profilu na Facebooku pochlubil fotkami z posilovny. Komentátoři si všimli, že fotka...

Hlavního strážce před rakovinou známe už 40 let. Ale neumíme ho využít

Bílkovina p53 se váže na snímku k DNA (oranžová šroubovice nahoře), aby...

Gen, který hraje nejdůležitější roli v boji proti rakovině, známe už desetiletí, ale v moderní cílené léčbě se...



V kanceláři i v obchodě. Ultrazvuk nám píská do uší, následky jen tušíme

Poslech vysokofrekvenčního pískání může být mnohým lidem nepříjemné.

Mnozí z nás, aniž by to věděli, jsou denně i několik hodin vystaveni pískotu na hranici slyšitelnosti lidského ucha. V...

Dvakrát přežil ohnivé peklo a vrátil se do boje. Chybu udělal po válce

František Truhlář před válkou

Letec RAF František Truhlář přežil dvě těžké havárie při návratech z bojových letů. Při obou utrpěl těžké popáleniny,...

Kvůli ruskému metru mohla padnout stanice v Nuselském mostu, řekl architekt

Architekt Nuselského mostu Stanislav Hubička (vlevo) a Antonín Semecký, který...

Stanislav Hubička, architekt Nuselského mostu a Antonín Semecký, který se o most stará téměř doslova celý život, byli...

Další z rubriky

Jak Jindra bombardoval ruského generála a ten ho za to ještě pochválil

Letec Otto Jindra v pilotním kokpitu pozorovacího letounu

S výročím vzniku Československa si zpravidla připomínáme legionáře, kteří bojovali za svou budoucí vlast. Nesmíme však...

Noviny, které nikdy nevyšly, oběd se nekonal. Místo záhadné vraždy JFK

Místo činu Dallas, Dealey Plaza, ulice Elm Street, 22. listopadu 1963. Je 12:30...

Místo činu Dallas, Dealey Plaza, ulice Elm Street, 22. listopadu 1963. Je 12:30 a kolona s prezidentem Kennedym, jeho...

Zatykač na špiona Lenina. „Máme ho přivést celého nebo po kouskách?“

Oholený Lenin v paruce ve Finsku (11. dubna 1917)

Bolševici v Rusku získali od Němců miliony. Vyzbrojili za ně armádu a rozšířili stranický deník Pravda. Ne vše se však...



Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.