Nález dokumentu mimořádného významu potvrzuje předpoklady některých badatelů, že Mnichovská smlouva obsahovala neveřejnou část, která předpokládala spojení československých a německých sil k rozdělení Polska. Podrobnosti objasňuje v rozhovoru sama historička Klára Rosenfeldová.
V čem spočívá význam vašeho objevu?
Obecně podle známého obsahu dohody z Mnichova byl dokument dosud považován jen za ujednání, které upravovalo vztahy Německa vůči Česko-Slovensku a obráceně. Nyní je jasné, že Mnichovská smlouva měla pro následný vývoj vojensko-politických poměrů ve střední Evropě mnohem hlubší přesah.
V jakém směru?
Z textace dodatku, zvláště druhého odstavce, je naprosto evidentní, že celá dohoda, včetně její tajné části, nekodifikovala jen státoprávní změny v bývalém Česko-Slovensku, ale předjímala zcela jednoznačně rozsah součinnosti autoritativních režimů ve středoevropském prostoru. Významně se dotýkala zejména Polska.
Klára RosenfeldováNarodila se 18. 6. 1984 v Liberci v rodině zapřísáhlého stoupence binacionálního uspořádání Česko-Slovenska. Vystudovala souběžně historii na české i německé části Karlovy univerzity. V disertační práci se věnovala porovnání zabezpečování výživy obyvatelstva v okresech s českou a německou správou. |
Dohoda z Mnichova tak téměř o rok předběhla známý protokol "Pakt Ribbentrop-Molotov" tím, že vymezovala sféry zájmů diktátorských režimů na území suverénního sousedního státu, předurčeného k likvidaci. Je ale nutné zdůraznit, že česko-slovenské nároky vůči Polsku byly umírněné. Vojenská vláda v Praze měla víceméně zájem jen o historické území Těšínského knížectví, které po první světové válce připadlo polskému státu.
Kde a za jakých okolností se vám podařilo nalézt to, po čem pátraly tři generace historiků?
Pomohla mi šťastná náhoda. Archiváři dosud hledali tušený dokument ve složkách shromažďujících spisy kolem Mnichovské dohody o přátelství a vzájemné pomoci. Tajný protokol byl ale z obou stran považován jen za projev osobní vůle tehdejších mocipánů, a nepodléhal proto předpisům pro nakládání s diplomatickými písemnostmi. Na českou mutaci jsem narazila v krabici s osobními poznámkami českého diktátora a pučisty generála Slezáka. Listina nastavovala na vrch ručně a ve chvatu naškrábaný recept na dušenou mrkev se zeleninovým vývarem. Ze zájmu o pokrm jsem si prohlédla i druhou stranu dokumentu a tam to bylo.
Tajný dodatečný protokol Mnichovské dohodyU příležitosti podepsání dohody o přátelství a vzájemné pomoci, uzavřené v Mnichově 30. září 1938 mezi Německou Říší a Česko-Slovenskem připojují vůdci obou stran k protokolu následnou přísně důvěrnou dohodu: 1. Branná moc Česko-Slovenska bude nejpozději do 11 měsíců od podepsání tohoto protokolu připravena k bojovému využití ve prospěch Německé Říše, naskytne-li se taková politická a bezpečnostní nezbytnost. 2. V případě nového územního a politického uspořádání v prostorech zájmové oblasti náležející dosud Polsku bude Říše brát výhradní zřetel na zájem Česko-Slovenska o území Těšínského knížectví a o jiná příhraniční území, odňatá historickým zemím Koruny české a Slovensku nulitním rozhodnutím Pařížské mírové konference 1919. 3. Co se týče ostatních území, nemá česko-slovenská strana žádných požadavků v zájmovém prostoru. 4. Tento protokol budou obě strany považovat za přísně tajný. Je vyhotoven ve dvou exemplářích v řeči německé a české. Obě znění mají stejnou platnost. Mnichov, 1. října 1938 Za vládu Německé Říše: Adolf Hitler Za vládu Česko-Slovenska: Ernst Slezak  Tajný dodatek podepsaný Hitlerem a generálem Slezákem |
A JAK TO BYLO DOOPRAVDY?
Mnichovskou dohodu ani její tajný dodatek pochopitelně nepodepsal žádný Čech. Mnichovská dohoda byla, jak školní učebnice praví: O nás, bez nás. Navíc, žádný tajný dodatek neexistuje.
Kniha: Lepší dějiny Českaaneb Jaké by to bylo, kdyby ... 
To vše si můžete přečíst v knize z alternativní historie Lepší dějiny Česka, kterou redakce Technet.cz a autor Jiří Macoun právě vydávají. Koupit si ji můžete na v elektronické podobě přizpůsobené pro vaši čtečku nebo iPad na tomto odkazu (Palmknihy.cz) za 99 Kč. |
Jednání v Mnichově dne 29. října 1938 se nezúčastnil žádný představitel Československa. Vrcholní představitelé čtyř evropských velmocí rozhodli, že Československo musí bez náhrady jednou provždy předat Německu část území obývaného Němci.
Dohodu stvrdili podpisem N. Chamberlain (Británie), E. Daladier (Francie), A. Hitler (Německo) a B. Mussolini (Itálie). Od Československa se očekávalo, že rozhodnutí konference důsledně a bez sebemenšího odporu splní, což se také stalo. Mnichovská dohoda žádný tajný dodatek neobsahovala a už vůbec nebyla o přátelství a vzájemné pomoci mezi Německem a Československem. Smyšlenou postavou je i "generál Slezák", který měl podespat s Adolfem Hitlerem tajný dodatek k dohodě, a pak se stát vůdcem s Německem spřátelného státu na našem území.
Mystifikační aprílovou zprávou jsme vás chtěli upozornit i na publikaci Lepší dějiny Česka, kterou společně s autorem Jiřím Macounem vydáváme. Knížka patří do žánru "alternativních dějin" a obsahuje mnohem více úvah nad tím "jaké by to bylo, kdyby..."
Je totiž docela možné, že kdybychom jako národ podnikli v určitých zlomových bodech naší historie kroky obráceným směrem, mohla by být česká současnost mnohem růžovější, než jak se nám jeví dneska. Knihu si můžete zakoupit za 99 Kč na tomto odkazu (na serveru Palmknihy.cz). Další ukázky z knihy budou brzy následovat.
