Vladimír Šebeček z Brna ukazuje vlastnoručně vyrobený funkční model pankrácké

Vladimír Šebeček z Brna ukazuje vlastnoručně vyrobený funkční model pankrácké gilotiny | foto: Igor Šefr , ČTK

Krvavý stroj na smrt slaví letos morbidní a dvojité výročí

  • 84
Gilotina sťala jen během francouzské revoluce do roku 1799 přes 15 tisíc hlav. Posledním popraveným se před 35 lety stal Hamida Djandoubi. Desátého září 1977 jej popravili v Marseille za mučení a vraždu přítelkyně. Gilotina nyní slaví 220 let od první a 35 let od poslední popravy.

Oficiálně se "na trhu" objevila 11. dubna v roce 1792, ale už před tím se objevily nástroje, které gilotinu připomínaly. Jsou známy záznamy z Irska ze 14. století, i informace o podobných zařízeních na porážku dobytka.

Jako popravčí nástroj se stal populární až za Velké francouzské revoluce. Autorství moderní gilotiny se připisuje lékaři Josephu Guillotinovi, po němž později převzala název. Byl to nástroj, který byl ve své době humánnější k odsouzencům na smrt než používané stínání mečem. I zkušený profesionální kat totiž mohl chybovat.

Doktor Guillotin tedy vymyslel šedesátikilovou sekeru se šikmým ostřím, upevnil ji do svislých vodicích drážek ve stojanu a za pomoci odborníka, chirurga Antoinea Louise, vytvaroval plochu pro tělo i šíji. Nástroj byl nejdříve pojmenován "louisette" (volně přeloženo 'lízinka'), název gilotina se ujal až později.

Čímž se dostáváme k prvnímu výročí tohoto popravčího stroje. Přesně 25. dubna 1792 byl v Paříži poprvé gilotinou sťat člověk. Byl to lupič a desperát Jacques Pelletier.

Někdy se hlavy hýbaly

"Gilotina padá jako blesk, hlava odlétne, krev vystříkne. A člověk nežije," pochvaloval si vynálezce. Okamžik od setnutí ke ztrátě vědomí býval různě dlouhý, podobně jako u věšení, kyanidace či elektrifikace.

Tradují se případy, že hlavy měnily mimiku, či dokonce reagovaly na slova. Jednoho červnového rána roku 1905 prý padla odťatá hlava náhodou tak, že zůstala vzpřímeně "stát" na krčním pahýlu. Několik vteřin pomrkávala a stahovala rty. Když ji povinně přítomný lékař oslovil jménem, zvedla prý víčka, stejně jako když se zaživa někdo vzbudí či vytrhne z myšlenek. Oči se pozvedly a upřeně se zahleděly do doktorových.

Během Velké francouzské revoluce stihli popravčí prostřednictvím gilotiny sprovodit ze světa asi 15 000 osob. Nejvýše společensky postavené oběti tohoto stroje jsou asi dodnes král a královna Francie. Ti přišli o hlavu 21. ledna a 16. října 1793. První byl Ludvík XVI., poté Marie Antoinetta.

Poslední Francouz, kterého na gilotině popravili, byl Hamida Djandoubi, odsouzený v roce 1977 za mučení a vraždu mladé dívky. Tento rok je také brán jako oficiální konec používání původně humánního popravčího nástroje v rozvinutých zemích.

Nyní se s gilotinami, či spíše jejich zmenšeninami, můžete setkat třeba u kuřáků doutníků, kteří jimi odkrajují konce, nebo u sběratelů. (Více o zálibě ve sbírání modelů gilotin se můžete dočíst v tomto článku.)