Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu


MPEG-4 - konec formátu MP3?

  0:30aktualizováno  0:30
Zkratka MP3 patří dnes v oblasti hudby a multimédií k nejvíce skloňovaným slovům. Řady konkurenčních formátů však sílí. Nový standard MPEG-4 nabízí mnohem více než pouhou komprimaci zvuku a videa.
Zkratka MP3 patří dnes v oblasti hudby a multimédií k nejvíce skloňovaným slovům. "Empétrojky" zahájily revoluci ve způsobu zprostředkování hudby a ve spolupráci s další moderní technologií - Internetem přispěly k obrovskému a nekontrolovatelnému šíření skladeb známých i neznámých umělců k zájemcům po celém světě. Sláva MP3 však nemusí trvat dlouho.

Formát MP3 vznikl osamostatněním zvukové složky mezinárodních standardů pro kompresi videa a zvuku MPEG-1 a MPEG-2. MP3 se masově rozšířil ne proto, že byl vybrán jako norma pro digitální přenos zvuku a rozhlas, ale proto, že k němu rychle vzniklo velké množství dostupných programů (zejména přehrávač Winamp, neustále vyvíjený od roku 1997) umožňujících jeho snadné použití na domácích počítačích, jež mezitím dosáhly výkonu potřebného ke kódování i dekódování komprimovaného zvuku. Rozhodujícím faktorem by současný celosvětový nástup Internetu. Dnes existuje mnoho formátů komprimovaného zvuku i videa a celá řada kompresních metod určených přímo pro využití na Internetu. K nejpopulárnějším patří Real Media G2, Windows Media (WMA, ASF), Liquid Audio, a2b či VQF. MP3 si však přes rychlý vývoj digitálních technologií zatím neotřesitelně drží své postavení. Jeho popularitu udržuje nikoliv nedostižná kvalita, ale skutečnost, že na rozdíl od většiny nových formátů neobsahuje žádnou ochranu proti nelegálnímu kopírování.

Vedle komerčních formátů jednotlivých firem pokračuje vývoj standardů MPEG. Původně připravovaný MPEG-3 byl přeskočen a novým mezinárodním standardem se má stát MPEG-4. Nový standard byl publikován v říjnu 1998 a koncem roku 1999. MPEG-4 opět představuje komplexní multimediální standard zaměřený na digitální televizi, počítačovou grafiku a interaktivní multimédia. Na Internetu může být použit ve formě stáhnutelných souborů i on-line vysílání (streaming). Zatímco předchozí standardy byly zaměřeny na kompresi, MPEG-4 přidává další funkce.

Zvuková složka MPEG-4 funguje jinak než dřívější formáty MPEG. Umožňuje kombinovat zvukové objekty - samostatné jednotky se zvukovým obsahem. Teprve jejich spojením vznikne výsledný zvukový celek. MPEG-4 objekty mohou být nahrané přirozené zvuky nebo zvuky syntetizované. Každý z těchto objektů může být v MPEG-4 zastoupen odděleně a odlišně. Formát používá pro kódování nahraných zvuků různé metody kódování v závislosti na vyžadované zvukové kvalitě určitého objektu.. Kódovací metody zahrnují dříve vyvinuté formáty AAC (MPEG-2 Advanced Audio Coding) a VQF.

MPEG-4 je přizpůsoben, aby fungoval při pomalém i rychlém internetovém spojení. Kvalitní MPEG-4 s vysokou rychlostí datového toku (bitrate) může být přiměřeně zpomalen na nižší kvalitu (tedy nižší bitrate). Část frekvenčního rozsahu může být pominuta, aby vysílaný datový tok (stream) zůstal plynulý i při pomalém připojení. Zjednoduší se tak vysílání zvuku po Internetu, protože každý bude schopen použít stejný proud bez ohledu na rychlost spojení. Další výhodou MPEG-4 je maximální potlačení chyb vzniklých při přenosu, které povede ke zlepšení zvukové kvality.

Díky oddělenému zastoupení jednotlivých zvukových objektů v MPEG-4 může si posluchač může vybrat pouze některé. Toho využijí zábavné a výukové programy. Automaticky tak bude přístupná funkce karaoke pro vypuštění zpívaných částí nahrávek.

V rámci objektů syntetizovaného zvuku bude MPEG-4 zahrnovat podporu umělé řeči na základě textu. Řečníka bude možné nastavit na základě zadaných informací jako je jazyk a dialekt, věk, pohlaví, rychlost řeči.

V rámci MPEG-4 bude možné vytvářet zvuky na základě strukturovaných jazyků zapisujících hudbu SAOL (Structured Audio Orchestra Language) a SASL (Structured Audio Score Language). Oproti MIDI, ve kterém jsou zvuky nástrojů závislé na přehrávacím zařízení, bude strukturovaný zvukový proud MPEG-4 obsahovat informace, které přehrávacímu zařízení umožní vytvořit nástroje přesně specifikované tvůrcem. Zápis může obsahovat informace o použitých nástrojích, zvukových efektech a simulovaných zvucích. Autor si může vytvořit nové nástroje a vlastní efekty. Takto uložená hudba zabere samozřejmě mnohem méně prostoru než normální zvuk

Přestože byl již MPEG-4 zveřejněn, pokračují práce na jeho vývoji, které umožní jeho praktické využití. To je závislé hlavně na tom, zda v brzké době vzniknou dostupné programy, které by využily výhod jež nový formát nabízí. Zájemci o další informace mohou navštívit stránku věnovanou přímo standardu MPEG-4.

Autor:




Hlavní zprávy

Další z rubriky

Takto bude vypadat Amazon Echo. K dodání bude „v příštích týdnech“. Zatím umí...
Chytrý reproduktor z druhé ruky vás může připravit o soukromí

Britský bezpečnostní expert ukázal, jak se z chytrého reproduktoru Amazon Echo může snadno stát štěnice s přímým přenosem zvuku kamkoli po světě.  celý článek

Šíření nenávisti hudbou má mnoho podob. Na Spotify by se však už vyskytovat...
Spotify odstraňuje neonacistické a další nenávistné kapely ze své služby

„Kapely hlásající nebo podněcující nenávist proti rase, náboženství, sexualitě a podobně u nás nebudou tolerovány,“ prohlásila mluvčí služby Spotify. Zejména...  celý článek

Nové rozhraní služby Tidal pro chytré telefony.
V mercedesech bude muzika zadarmo. 50 milionů skladeb ve skvělé kvalitě

Zábavní systémy ve vozidlech Mercedes budou mít jako první integrovanou hudební službu Tidal, která na rozdíl od konkurence nabízí streamování ve špičkové...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.